V Náhorním Karabachu hrozí hladomor a genocida, varují experti. Kvůli blokádě chybí potraviny i léky

Mezinárodní experti varují před možnou humanitární krizí a genocidou v regionu Náhorního Karabachu. Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby, upozorňuje německý zpravodajský server Deutschlandfunk.

Svět ve 20 minutách Náhorní Karabach Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nedostatkem potravin podle nevládních organizací v regionu trpí více než 100 000 osob, včetně 30 000 dětí

Nedostatkem potravin podle nevládních organizací v regionu trpí více než 100 000 osob, včetně 30 000 dětí | Foto: Artem Mikryukov | Zdroj: Reuters

Jedinou příjezdovou cestu do Arménií nárokované enklávy Náhorní Karabach od prosince blokuje Ázerbájdžán. Kvůli blokádě Lačinského koridoru mají tamní obyvatelé problémy se zásobováním a obávají se možné genocidy, píše server.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Konflikt trvá už desítky let. Region se nachází na území Ázerbájdžánu, ke kterému náleží i po právní stránce. Nicméně část oblasti je pod arménskou kontrolou.

Podle zpráv karabašských Arménů na sociálních sítích je situace v regionu katastrofální. O tamní situaci neexistují žádné nezávislé zprávy, protože oblast je odříznutá od okolního světa a novináři tam nemají přístup. Nicméně informace obyvatel se shodují s názory nevládních organizací.

Nedostatkem potravin podle nich v regionu trpí více než 100 000 osob, včetně 30 000 dětí. Regály v obchodech zejí prázdnotou a lidé dlouho čekají, než seženou základní potraviny, jako je například chléb. Zásoby chybí také v lékárnách a nemocnicích. Chronicky nemocní lidé mají problém sehnat potřebné léky a jsou často odkázáni na černý trh.

Turecko u jednoho stolu s Arménií a Ázerbájdžánem. Na summitu v Praze se setkaly země v konfliktu

Číst článek

Převozy sanitkou do arménského hlavního města Jerevanu nejsou v současné době možné. Do července je zajišťoval Mezinárodní červený kříž, kvůli blokádě regionu jsou ale převozy pozastavené. Za zastavení zdravotnických transportů z Náhorního Karabachu do Jerevanu může také nedostatek pohonných hmot, popisuje Deutschlandfunk.

Americký politolog Ian Bremmer na sociálních sítích varoval před vypuknutím hladomoru v regionu. Ve skutečnosti prý už k jednomu úmrtí v souvislosti s nedostatkem potravin došlo. Ombudsman pro lidská práva v Náhorním Karabachu minulý týden oznámil, že čtyřicetiletý muž podlehl následkům těžké podvýživy. O měsíc dříve se objevila zpráva, že se v důsledku podvýživy ztrojnásobil počet potratů v regionu.

Arménie versur Ázerbájdžán 

Většinu z přibližně 150 tisíc obyvatel Náhorního Karabachu tvoří Arméni. Po rozpadu Sovětského svazu region vyhlásil samostatnost, která ale nebyla mezinárodním společenstvím uznána. V 90. letech vypukla válka, kterou Arménie s podporou Ruska zpočátku vyhrávala. Navzdory pokusům o mezinárodní řešení násilí neustalo.

Na podzim roku 2020 Ázerbájdžán zahájil násilnou ofenzívu s podporou Turecka. Situace se obrátila a převahu získalo Baku. Moskva se tentokrát držela zpátky. Arménie poté předložila návrh, na jehož základě by se vzdala svých územních nároků na území Ázerbájdžánu. To ale vyvolalo značné znepokojení mezi karabašskými Armény.

Arménský premiér chce uznat Náhorní Karabach jako součást Ázerbajdžánu, podmínkou je bezpečí obyvatel

Číst článek

„Pokud by naše vláda ustoupila Ázerbájdžánu a území se vzdala, obávám se, že jako Arméni budeme vražděni podobně, jako se to stalo v roce 1915,“ říká mladá Arménka Šoger Sargsjanová s odkazem na genocidu v Osmanské říši.

„Vyhladovění je jednou z neviditelných zbraní genocidy a existuje riziko, že arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu bude zničeno, pokud se situace rychle nezmění,“ upozorňuje bývalý hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Luis Moreno Ocampo.

Už loni v září na hrozící genocidu upozornila také nevládní organizace Genocide Watch.

Blokáda Náhorního Karabachu byla také jedním z témat mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ta vyzvala k otevření koridoru a normalizaci vztahů. Není ale jasné, jestli ázerbajdžánská vláda vyhoví alespoň v otázce obnovení pohybu Lačinkým koridorem.

Mezinárodní úsilí dosahuje v tomto směru malých pokroků. Mezinárodní soudní dvůr vydal už dvě rozhodnutí, která Baku nařizují koridor otevřít. Žádné výsledky nepřinesla ani jednání mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která zprostředkovala Evropská unie, uzavírá německý zpravodajský server Deutschlandfunk.

Ondřej Čížek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme