Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí podle očekávaní obhájil mandát. Získal 89,6 procenta hlasů
Egyptské prezidentské volby vyhrál stávající prezident Abdal Fattáh Sísí, oznámila v pondělí egyptská volební komise. Získal podle ní 89,6 procenta hlasů, volební účast činila 66,8 procenta. Vítězství současné hlavy státu bylo očekávané, předpovídali jej analytici i média. Proti Sísímu stanuli pouze tři kandidáti, žádný z nich ale nebyl považován za vážného soupeře, píše agentura Reuters.
Hlavu státu Egypťané volili tři dny od 10. do 12. prosince, v předstihu mohli začátkem prosince hlasovat občané žijící v zahraničí. Oznámení výsledků v pondělí bylo plánované.
Sísí byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2014 a znovuzvolen byl o čtyři roky později. V obou případech získal 97 procent hlasů. V referendu v roce 2019 Egypťané schválili změny ústavy, na základě kterých bylo druhé Sísího funkční období o dva roky prodlouženo. Nyní kvůli změnám mohl kandidovat na třetí, šestileté období.
Je zřejmé, že to chystali na mne, řekl generál Zalužnyj o nálezu odposlouchávacího zařízení
Číst článek
Někdejší generál stál v roce 2013 v čele armády, která svrhla prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. V letech 2012 až 2013 Sísí působil jako egyptský ministr obrany a v letech 2013 až 2014 jako místopředseda vlády.
Zároveň byl generálem v egyptské armádě a od roku 2010 působil jako šéf vojenské rozvědky. Armádu opustil v roce 2014, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, což jako příslušník ozbrojených sil nesměl.
V Íránu přestala fungovat velká část čerpacích stanic. Za výpadek může nejspíš kybernetický útok
Číst článek
Egypt zažívá velkou ekonomickou krizi. Ta vznikla kvůli špatné hospodářské politice, ale i v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která otřásla světovou ekonomikou. Země se 104 miliony obyvatel, z nichž skoro třetina žije v chudobě, je největším dovozcem pšenice na světě a tradičně jí většinu kupovala od Ukrajiny a Ruska.
Za Sísího vlády podnikaly úřady tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Tisíce jejích kritiků byly umlčeny nebo uvězněny, mezi nimi také mnoho islamistů i sekulárních aktivistů, včetně těch, kteří stáli za povstáním, jež vedlo ke konci dlouholeté vlády autokratického prezidenta Husního Mubáraka.
