Macron: Když Putinovi dnes neodpovíme silně, bude to znamenat naši prohru v budoucnu
Emmanuel Macron si ještě před dvěma lety pravidelně telefonoval s Vladimirem Putinem a varoval západní politiky, aby „neponižovali Rusko“. Dnes je ochotný poslat na Ukrajinu své vojáky. Na to, jak a proč se francouzský prezident proměnil ze zastánce appeasementu v předního evropského jestřába, se na stránkách francouzského deníku Le Monde pokouší odpovědět analytička Claire Gatinoisová.
Vše podle ní začalo letos v únoru na banketu v Elysejském paláci, který následoval po uvedení arménských odbojářů manželů Manukjanových do síně slávy v Pantheonu. Macron tehdy jakoby mimochodem zmínil, že se „situace na Ukrajině zhoršuje a letos nejspíš bude muset do Oděsy poslat své hochy“.
O pár dní později proběhla v Paříži mezinárodní konference o Ukrajině, na které se sešla dvacítka hlav západních států. Během závěrečné tiskové konference padla otázka, zda Francie uvažuje o vyslání západních jednotek na Ukrajinu.
Macron k překvapení všech přítomných odpověděl, že vzhledem k vývoji situace se to nedá vyloučit. Jeho slova způsobila mezinárodní pozdvižení.
„Ve své podstatě je to legitimní pozice, ale z hlediska diplomacie je takový manévr katastrofální. Když někdo hostí mezinárodní setkání, musí dbát о udržení konsenzu,“ cituje Gatinoisová nejmenovaného amerického diplomata.
Povyk pak spustila také francouzská opozice. „Macron si hraje na válečníka. Ale ve slovech, která tak bezstarostně vypouští z úst, se hraje o životy našich dětí. Jde o to, zda bude v naší zemi mír, nebo válka,“ reagovala vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová.
Lídr radikálně levicové Neporobené Francie Jean-Luc Mélanchon lakonicky prohlásil, že „nastaly časy nezodpovědného žvanění“.
Změna o 180 stupňů
Macron: Jsme připraveni na všechny scénáře. Francie možná bude muset vést pozemní operace na Ukrajině
Číst článek
Autorka analýzy poukazuje na radikální názorovou proměnu, kterou Macron prošel od začátku války na Ukrajině. Ještě v červnu 2022 prohlašoval, že bychom neměli „ponižovat Rusko“, kdežto dnes chce být vnímán jako jeden z nejbližších spojenců Ukrajiny připravený poskytnout „neomezenou podporu, která by zajistila porážku Moskvy“.
Skutečnost, že je Putin uzavřený ve své válečnické a revizionistické logice, docházela podle analytičky Macronovi postupně. S každým dalším telefonátem si v Elysejském paláci stále více uvědomovali, že ruský prezident se už nesnaží zformulovat strategické cíle a rozhovor se točí v bludném kruhu.
Poté, co byli v únoru 2022 po spěšném ústupu ruské armády v ulicích Buči nalezeny desítky zavražděných civilistů, telefonáty prakticky ustaly.
K zásadnímu posunu v Macronových postojích pak došlo loni v červnu, když na fóru Globsec v Bratislavě vyjádřil podporu rychlému přijetí Ukrajiny do NATO k nevoli Washingtonu a Berlína. Vyzval také k rychlejšímu rozšiřování Evropské unie s tím, že Putinovi je třeba vyslat jasný signál.
Pozemní vojska na Ukrajině?
Už v té době francouzské vedení začalo zvažovat otázku „vyslání pozemních vojsk“, třebaže v režimu utajení, píše Gatinoisová.
Pro Putina bylo nejdůležitější Německo. Ignorovali jsme varovné signály a chtěli pohodlí, říká novinářka
Číst článek
„To, co říká prezident republiky, je především politický a strategický vzkaz. Jeho hlavním cílem je vyslat Rusku signál o tom, že jsme připravení angažovat se dlouhodobě po boku Ukrajiny,“ říká Schill.
Poté, co Macron přitvrdil své postoje vůči Kremlu, sklidil paradoxně kritiku také od těch, kdo francouzské angažmá na Ukrajině podporují: prezidentova slova se podle nich neshodují s reálnou mírou podpory Ukrajině ze strany Francie.
Podle údajů Kielova institutu je totiž Francie až na 16. místě, pokud jde o dodávky vojenské pomoci Ukrajině.
Elysejský palác odpověděl zveřejněním kompletních seznamů výzbroje dodávané Kyjevu, které Francie na rozdíl od většiny dalších ukrajinských partnerů doposud tajila.
Svým přitvrzením ve vztahu k Rusku Macron sleduje hned několik cílů, a to doma i v zahraničí. Mimo jiné se snaží znovuzískat důvěru zemí střední Evropy, Skandinávie a Baltského regionu, kterou ztratil na začátku konfliktu.
Zdá se, že francouzský prezident ze svých postojů jen tak ustoupit nehodlá. V rozhovoru, který minulý týden poskytl dvěma francouzským televizím, trval na tom, že pro Francii i pro Evropu je konflikt na Ukrajině existenciální záležitostí.
„Válka se do Evropy může rozšířit jen z vůle Ruska. Ale když se už dnes rozhodneme, že na to neodpovíme, znamená to předem naši prohru,“ cituje francouzského prezidenta v závěru své analýzy pro francouzský deník Le Monde analytička Claire Gatinoisová.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách v horní části článku.
