Chudá Gaza je i přes vysokou nezaměstnanost vzdělaná, píše expertka
V centru světové pozornosti je znovu Pásmo Gazy. Odvetné bombardování následuje po překvapivém útoku ozbrojenců z hnutí Hamás, kteří před týdnem pronikli do Izraele právě z Gazy. Klíč k pochopení současného konfliktu může poskytnout historický kontext serveru Conversation a názory historičky a odbornice na palestinské dějiny z americké Arizonské univerzity Mahy Nassarové.
Pásmo Gazy je úzký kus země na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře a je asi dvakrát větší než Washington. Je sevřené mezi Izraelem na severu a východě, Egyptem na jihu.
Gaza, starobylý obchodní a námořní přístav, je odedávna součástí geografické oblasti známé jako Palestina.
Na počátku 20. století ji obývali především muslimští a křesťanští Arabové, kteří žili pod osmanskou nadvládou, připomíná server The Conversation.
Když po první světové válce převzala kontrolu nad Palestinou Velká Británie, intelektuálové v Gaze se připojili ke vznikajícímu palestinskému národnímu hnutí.
Během první arabsko-izraelské války v roce 1948, která vedla ke vzniku státu Izrael, izraelská armáda bombardovala 29 vesnic v jižní Palestině.
To vedlo k útěku desítek tisíc vesničanů do Pásma Gazy. To bylo tehdy pod kontrolou egyptské armády, která tam byla nasazena po vyhlášení nezávislosti Izraele. Většina utečenců a jejich potomků zůstává na místě dodnes.
I Palestina chce stát
Po šestidenní válce mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy v roce 1967 se Pásmo Gazy dostalo pod izraelskou vojenskou okupaci. Ta podle organizace Amnesty International vyústila v „systematické porušování lidských práv“, včetně vyhánění lidí z jejich půdy, ničení domovů a potlačování jakýchkoli forem politického nesouhlasu.
Palestinci uspořádali dvě velká povstání – v letech 1987 až 1991 a mezi lety 2000 a 2005. A to v naději na ukončení okupace a vytvoření nezávislého palestinského státu.
Hamás proti okupaci
Hamás je palestinská islamistická militantní skupina s centrem v Gaze založená v roce 1988 s cílem bojovat proti izraelské okupaci. Hamás i další podobná uskupení opakovaně útočí na izraelské cíle v Gaze, což v roce 2005 vedlo k jednostrannému stažení Izraele z Gazy.
O rok později proběhly palestinské parlamentní volby, ve kterých Hamás porazil svého sekulárního rivala hnutí Fatah. To bylo totiž obviňováno z korupce.
Izraelská invaze do Gazy měla začít o víkendu. Odložili ji kvůli špatnému počasí, píše New York Times
Číst článek
Od té doby se volby v Gaze nekonaly, ale podle průzkumu z letošního března by v případě hlasování podpořilo Hamás až 45 procent obyvatel, pro Fatah by byla jen necelá třetina voličů.
Po krátkém konfliktu mezi bojovníky Hamásu a Fatahu v květnu 2007 převzal Hamás úplnou kontrolu nad Pásmem Gazy. OSN, americké ministerstvo zahraničí a další mezinárodní orgány ale oblast stále považují za Izraelem okupované území.
Víc než dva miliony obyvatel Pásma Gazy jsou součástí 14milionové palestinské komunity rozeseté po celém světě. Palestinci v Gaze jsou mladí: téměř polovina obyvatel je mladší 18 let. Enkláva je také velmi chudá – míra chudoby tam dosahuje 53 procent.
Vzdělání ano, práce ne
Navzdory chmurnému ekonomickému obrazu je úroveň vzdělání poměrně vysoká. Víc než 95 procent dětí v Gaze ve věku mezi 6 a 12 lety chodí do školy.
Většina palestinské mládeže také absolvuje střední školu a dokonce žen jen na Islámské univerzity v Gaze je 57 procent z celkového počtu studentů. Mladí Palestinci ale těžko hledají uplatnění, mladí ve věku 19 až 29 let jsou až ze 70 procent nezaměstnaní.
Krátce po volbách v roce 2006 se americká administrativa pokusila odstavit Hamás od moci a dosadit na jeho místo konkurenčního vůdce ze strany Fatah. Američané ho považovali za přátelštějšího vůči Izraeli a Spojeným státům. Hamás ale převratu předešel a v květnu 2007 převzal plnou kontrolu nad Gazou.
Írán varuje Izrael před následky, pokud bude dále ostřelovat Gazu. USA posílají letadlovou loď
Číst článek
V reakci na to Izrael a Egypt – s podporou Spojených států a Evropy – uzavřeli hraniční přechody s Pásmem Gazy a zavedli pozemní, leteckou a námořní blokádu. Ta dodnes omezuje dovoz potravin, pohonných hmot a stavebního materiálu, stejně jako vzdálenost, na kterou mohou rybáři z Gazy vyplout na moře.
Blokáda také zakazuje téměř veškerý vývoz a přísně omezuje pohyb osob přes hranice, vypočítává odbornice na palestinské dějiny Nassarová.
Tato omezení dopadají obzvláště tvrdě na mladé a zranitelné obyvatele Pásma Gazy. Podle odborníků z OSN je blokáda nezákonná a rovná se kolektivnímu potrestání Palestinců v Gaze. Takový přístup porušuje Haagskou úmluvu a Ženevské konvence, které tvoří páteř mezinárodního práva, tvrdí.
Gaza zažila už několik válek
Naopak Izrael považuje blokádu Gazy za nutnou k zajištění bezpečnosti vlastního obyvatelstva. Deklaruje, že ji zruší, až se Hamás vzdá násilí, uzná Izrael a bude dodržovat předchozí dohody. Hamás to důsledně odmítá.
Militantní hnutí místo toho v roce 2008 zintenzivnilo odpalování podomácku vyrobených raket do obydlených oblastí v okolí Pásma Gazy ve snaze vyvinout tlak na Izrael, aby blokádu zrušil.
Tři generace Palestinců žijí v otřesných podmínkách, zdůrazňuje židovský spolek a zastává se lidí v Gaze
Číst článek
Izrael od té doby provedl čtyři velké vojenské útoky na Gazu s cílem zničit vojenské kapacity Hamásu. Zahynuly během nich 4000 Palestinců, ale víc než polovina z nich byli civilisté.
Každá z těchto válek skončila křehkým příměřím, bez skutečného řešení konfliktu. Izrael se snaží odradit Hamás od odpalování raket. Hamás a další militantní skupiny zase tvrdí, že i když dodržely předchozí příměří, Izrael pokračoval v útocích na Palestince a odmítl blokádu zrušit.
Hamás nabídl dlouhodobé příměří výměnou za to, že Izrael ukončí blokádu Pásma Gazy. Tel Aviv nabídku odmítá a trvá na svém stanovisku, že Hamás musí nejprve ukončit násilí a uznat Izrael.
Teď se zdá, že se Hamás rozhodl narušit status quo překvapivým útokem. Odvetné letecké údery Izraele a uvalení úplné blokády na Pásmo Gazy ještě víc prohlubují utrpení obyčejných obyvatel. Je to tragická připomínka skutečnosti, podle které hlavní tíhu konfliktu nesou civilisté, uzavírá historička.
Poslechněte si další reportáže, audio je nahoře v článku.
