Nejcennější zbraň Hamásu, s níž Izrael bojuje díky senzorům. Co víme o labyrintu tunelů pod Gazou?
Říká se jim „Metro“ a pro radikální hnutí Hamás představují jeden z nejdůležitějších nástrojů pro boj s Izraelci. Do rozsáhlé sítě tunelů vedoucích pod povrchem Pásma Gazy investoval Hamás v minulých letech miliony dolarů, v posledních dnech ale o značnou část svého podzemního města přišel. Izraelská armáda tvrdí, že během 11denní operace zničila přes 100 kilometrů těchto tunelů, klíčovým cílem se však stávají už posledních několik let.
S masivním ničením tunelové sítě pod Pásmem Gazy začala izraelská armáda zejména ve druhé polovině 11denního konfliktu, který si od pondělí 10. května vyžádal téměř 250 obětí, v drtivé většině na straně Palestinců.
Cukr, vodovodní potrubí i nevybuchlá munice. Hamás zasypává Izrael podomácku montovanými raketami
Číst článek
Velká část takzvaného „Metra“, které dohromady čítá několik stovek kilometrů chodeb, leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria. Podle izraelské armády se podařilo zhruba stovku z nich zničit, sama ale přiznává, že si útoky na tunelový labyrint vyžádaly i „neúmyslné civilní oběti“.
Stalo se tak například minulou neděli, kdy armáda připustila, že při útoku na tunely Hamásu pod silnicí v Gaze spadlo několik civilních domů. Útok na „podzemní vojenskou infrastrukturu“ nepřežilo více než 40 civilistů.
Tunely, které radikálové z Hamásu používají k přesunu i skladování zbraní, ale představují jeden z hlavních vojenských cílů a Izrael se při leteckých útocích zaměřuje hlavně na uzlová místa této podzemní sítě.
„Napříč celou Gazou vybudovali síť podzemních tunelů, které jim slouží k zásobování zbraněmi a raketami, jako sídlo velitelských stanovišť, komunikačních středisek a také jako místo, odkud mohou střílet z podzemí,“ vysvětloval tento týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu, proč se v boji proti Hamásu armáda zaměřuje právě na tunely vedoucí pod Pásmem Gazy.
Do centra zájmu izraelských vojenských stratégů se ale „Metro“ dostává už minimálně posledních deset let. Proč tomu tak je, napovídá historie.
Historie tunelů pod Gazou
Sofistikovaná síť podzemních tunelů v Pásmu Gazy začala vznikat před patnácti lety především kvůli pašování zbraní a zboží z Egypta, první z nich však byly vyhloubeny už mnohem dřív.
Hamás probudil démony uvnitř společnosti, vyhrát nad Izraelem ale nedokáže, říká bývalý agent Mosadu
Číst článek
Přes podzemní chodby, které se obvykle nacházejí v hloubce 20 až 30 metrů, a v některých jejich částech mohou jezdit dokonce i vozidla, proudí do Gazy nejrůznější zboží včetně cigaret, léků, paliva, ale také dobytka nebo motorových vozidel.
Tunely se tak pro obyvatele Gazy stávají důležitou cestou, jak nahradit nedostatek způsobený blokádou Pásma Gazy. Tu zahájil Izrael společně s Egyptem od června 2007, kdy se vlády v Pásmu Gazy ujalo radikální hnutí Hamás. Izrael síť vnímá jako zásadní ohrožení své bezpečnosti.
Zlomovým okamžikem v izraelském pohledu na propracované podzemní sítě se stal především rok 2006, kdy radikálové z Pásma Gazy využili tunely k únosu tehdy 19letého izraelského vojáka Gilada Šalita, který následujících pět let strávil v zajetí radikálů. V Pásmu Gazy ho Hamás držel až do roku 2011, kdy ho propustil na svobodu výměnou za více než 1000 palestinských vězňů.
„Po tomto incidentu začaly být tunely vnímány jako skutečně velká hrozba, podél hranice s Gazou proto Izrael nechal vybudovat velkou zeď. Ta je vybavená velmi dobrými senzory, které dokážou vyslat varování, pokud se někdo snaží skrz tunely dostat k izraelské hranici. Díky této zdi se podařilo útokům z podzemí zabránit. V Pásmu Gazy se ale nachází celá síť těchto tunelů, které slouží Hamásu jako místo k odpalování raket, jako velitelská stanoviště, ke komunikaci mezi jednotlivými základnami a podobně,“ řekl tento týden v rozhovoru pro iROZHLAS.cz izraelský novinář a bývalý agent Mosadu Gad Šimron.
Izraelský obranný systém proti útočným tunelům v roce 2016 popsal také magazín Foreign Policy.
Izrael chrání před palestinskými raketami ‚železná kopule‘. Hamás se snaží drahý systém zahltit
Číst článek
Americký server tehdy připomněl 50denní izraelskou operaci Ochranné ostří z léta roku 2014, během které se izraelské armádě podařilo zničit 32 přeshraničních tunelů vedoucích z Gazy na území židovského státu. I když ani jeden neústil v oblasti obývané civilisty, mezi Izraelci vyvolala zpráva o možném napadení komandy z podzemí paniku.
Zničením více než třicítky tunelů tehdy izraelský problém neskončil, spíš naopak. Po ukončení mezinárodně kritizované izraelské operace, během které zemřelo více než 2000 obyvatel Pásma Gazy, totiž Hamás výstavbu nových tunelů ještě zintenzivnil. Izrael se jen marně snažil zabránit tomu, aby stavební materiál končil v rukou Hamásu, který ho následně používal ke stavbě tunelů, napsal Foreign Policy.
Proto se izraelští inženýři pustili do vývoje systému na odhalování tunelů, který označují jako Podzemní železná kupole (Underground Iron Dome) – název odkazující na protiraketový systém, který židovský stát chrání před raketami Hamásu. Sofistikovaný systém dokáže odhalovat tunely za pomoci seizmických senzorů, které umí zachytit podzemní vibrace, a jeho vývoj podle FP podpořily také Spojené státy.
Tunely pod školami i jinde
Od roku 2014 izraelské úřady postupně objevily řadu dalších tunelů, které následně nechaly zničit. Jedním z prvních byl tunel nalezený v dubnu 2016, který byl vyztužen cementem a vybaven elektřinou, ventilací a kolejemi, po kterých se odvážel vyhloubený materiál.
Izrael schválil ‚vzájemný a bezpodmínečný‘ klid zbraní s Hamásem. Bude na něj dohlížet Egypt
Číst článek
„Je to nový tunel, který je dlouhý několik set metrů… Našli jsme ho poblíž oblasti hranic, ukazuje však na nehezkou skutečnost, že Hamás pokračuje v investování stovek milionů dolarů do války a smrti,“ uvedla tehdy izraelská armáda podle deníku The Guardian. Ten zároveň upozornil, že jen od roku 2014 do jara 2016 Izrael investoval asi 250 milionů dolarů do inovací, které mu pomáhají podzemní chodby Hamásu odhalit.
Jeden z dalších, ještě nedostavěných tunelů, byl odhalen také na podzim 2017. Izraelští vojáci ho našli s pomocí nové technologie poblíž palestinského Chán Júnisu po varování agentury OSN pro palestinské uprchlíky. Její personál tehdy zjistil, že chodba možná ústí pod školou, kterou v Pásmu Gazy provozuje právě tato mezinárodní organizace.
Agentura OSN následně budování tunelů pod školou a dalšími civilními zařízeními ostře odsoudila. „Přítomnost tunelu pod zařízením UNRWA (zkratka Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě – pozn. redakce), které je z hlediska mezinárodního práva nedotknutelné, je nepřijatelná. Ohrožuje tak děti i zaměstnance agentur,“ uvedla tehdy OSN.
Násilí, lynčování a ničení. Izrael zažívá nejhorší etnické střety za 20 let, ovlivnit může i generace
Číst článek
Podle Šimrona ale nejde o výjimku. Jak upozornil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, řadu těchto tunelů Hamás staví nejen pod školami, ale také pod obytnými čtvrtěmi, a dokonce pod nemocnicemi. „Hamásu totiž na obyvatelích absolutně nezáleží... Víte, kde se schovávají? V obrovském bunkru pod centrální nemocnicí v Gaze, protože ví, že takové místo prostě bombardovat nemůžeme,“ uvedl bývalý agent Mosadu v rozhovoru.
Jak nicméně varuje americký deník Washington Post, pro média jsou informace o podzemním tunelovém systému a jejich využití ze strany Hamásu těžko ověřitelné.
Vůdci radikálního hnutí, které figuruje na seznamu teroristických organizací řady zemí včetně USA a Evropské unie, existenci tunelů nepopírají, tvrdí ale, že jim slouží hlavně k obraně. Kromě toho však také naznačují, že navzdory izraelským snahám o jejich zničení mají k dispozici ještě mnoho těchto chodeb, dodává americký deník.
