Co vedlo Hamás k teroru? Útoky židovských osadníků i sbližování Izraele s Rijádem, tvrdí analytik
Palestinská skupina Hamás zaútočila v sobotu na Izrael. Odpovědí byly raketové útoky. Na obou stranách narůstá počet mrtvých, zraněných i unesených. „Na jedné straně to byla jistě snaha zmařit sbližování Izraele se Saúdskou Arábii, to mělo v podstatě nechat Palestince na holičkách,“ vysvětluje motivy, které vedly Hamás k útoku, analytik Břetislav Tureček. Roznětkou ale podle něj byly násilné útoky ze strany židovských osadníků.
„Oficiálně jde o válku,“ shrnuje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Útok Hamásu byl totiž v tak bezprecedentním rozsahu, že i izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v prvním projevu řekl, že to není běžná operace, ale válka. Později Izrael oficiálně ohlásil, že se jedná o válku.“
„A nejde jenom o slovíčka nebo propagandu. Jde i o právní souvislosti, protože vedení války podléhá mezinárodním regulím a je aplikovatelné i v rámci izraelského práva. Zvyšují se třeba pravomoci ozbrojených složek, asi lze omezit i právo shromažďování a podobně,“ vysvětluje Tureček v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Útok přišel téměř přesně 50 let poté, co Izrael napadly syrské a egyptské jednotky při jomkipurské válce. Z hlediska plánování útoku ze strany teroristů to ale podle Turečka nehrálo roli.
„Ozbrojenci se daleko více soustředili na své záměry, proč to dělají, než na to, jestli to vyhovuje mediálním zkratkám západních médií,“ domnívá se.
Motivací k útoku takto bezprecedentního rozsahu a takto provedenému masakru civilistů muselo být přitom více.
Útok na Izrael je jako 11. září nebo Pearl Harbor, zní z armády. Dál bojuje s ozbrojenci Hamásu
Číst článek
„Na jedné straně to byla jistě snaha zmařit sbližování Izraele se saúdskoarabským režimem, který měl v podstatě nechat Palestince na holičkách bez ohledu na jejich zájmy,“ přibližuje analytik.
Roznětkou ale bylo něco jiného. „To, co vidí běžní Palestinci a co je pro ně pochopitelné. Tedy řada násilných i teroristických útoků ze strany židovských osadníků proti palestinským civilistům na Západním břehu Jordánu, se kterými izraelská vláda dělala opravdu jenom málo,“ vysvětluje.
Tragický omyl
I přes citelné zvýšené napětí ale Izrael tak velký útok nečekal. Podle vojenských expertů přitom šlo o velmi sofistikovanou akci, kdy útočníci pronikli přes hraniční pásmo po zemi, z moře i ze vzduchu.
„Izrael se zkrátka hodně zabýval děním na Západním břehu Jordánu, kde v posledních dvou letech vznikla ohniska palestinského odporu proti okupaci v Džanínu. A zjevně nevěnoval pozornost tomu, co se děje v Gaze, kde byl Hamás v podstatě potichu a nezapojoval se do razantních operací,“ připomíná Tureček a doplňuje:
„Izrael to vyhodnotil tak, že je Hamás oslabený předchozími izraelskými nálety na Gazu, ale vidíme, že tato kalkulace byla osudově tragicky chybná.“
Hranice jako ementál. Analytička o krvavé dani za politické selhání premiéra Izraele
Číst článek
Vypovídá to podle něj mnohé i o stavu izraelského bezpečnostního aparátu, tajných službách a armádě, které jsou za jiných okolností považovány za nejlepší a nejsilnější na Blízkém východě.
„Izrael teď řeší aktuální děsivou realitu, na kterou nebyl zvyklý. Na izraelském území stále operují desítky, možná stovky palestinských ozbrojenců. Stále jsou některá města na jihu Izraele v jejich rukou. Zároveň je zajato nejméně 150 izraelských vojenských zajatců, ale i civilních rukojmích odvlečených do Gazy,“ shrnuje situaci v pondělí dopoledne Tureček.
„Bezpochyby ale přijde chvíle, kdy se bude řešit politická odpovědnost a odpovědnost jednotlivých složek bezpečnostního aparátu. A bude to velice tvrdé zúčtování, které bude požadovat sama izraelská veřejnost. Přijde doba, kdy se lidé začnou ptát, jak se toto mohlo Izraeli stát,“ dodává.
