Írán minulý rok popravil přes 800 lidí. Podle Iran Human Rights je to nejvíce od roku 2015

Írán loni po udělení trestu smrti popravil nejméně 834 lidí, nejvíce od roku 2015, uvádí výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights a Skupiny proti trestu smrti. Zpráva upozorňuje na výrazný nárůst celkového počtu poprav i na vykonání nejvyššího trestu v případě 22 žen, což je nejvíce za deset let, napsala agentura AFP.

Paříž/Oslo/Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Íránská islámská republika

Íránská islámská republika | Foto: Emanuel Macoun

„Počet poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stoupl. Nejméně 834 odsouzených na smrt bylo popraveno, což je ve srovnání s rokem 2022 nárůst o 43 procent. Je to podruhé za 20 let, kdy počet poprav překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a v Paříži.

V Íránu popravili další dva muže v souvislosti s protesty proti vládě, Evropská unie vyjádřila zděšení

Číst článek

Většina poprav v Íránu je vykonána oběšením, několik lidí ale také bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm poprav loni bylo veřejných.

Více než polovina popravených byla odsouzena za drogové delikty, zhruba třetina za vraždu a dvě procenta za znásilnění nebo sexuální napadení. Mezi popravenými bylo loni 22 žen, dvě nezletilé osoby a nejméně osm lidí, kteří se účastnili protivládních protestů.

Stostránková zpráva si všímá také nepoměru mezi zastoupením menšin v obyvatelstvu a mezi popravenými. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu, mezi popravenými jich ale bylo 167, tedy zhruba 20 procent.

Autoři zprávy upozorňují, že statistika nezahrnuje „nejméně 551 lidí zabitých během demonstrací nebo mimosoudní popravy ve věznicích a jejich okolí“.

Rozměr protestů v Íránu nikdo nečekal, použití armády ale nechce ani jedna strana, míní politolog

Číst článek

V září 2022 vypukly v Íránu demonstrace kvůli smrti mladé ženy zatčené mravnostní policií, jsou označovány za největší protivládní protesty v zemi za několik desítek let.

Kurdka Mahsa Amíníová byla zadržena, protože měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, jímž si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musí nosit na veřejnosti od roku 1979.

Podle policie Amíníová utrpěla ve vazbě infarkt, podle rodiny zemřela na následky policejní brutality.

Demonstrace přerostly v protesty proti vládě, která proti nim tvrdě zasáhla. Podle nevládních organizací přitom zemřelo přes 500 lidí a téměř 20 000 lidí bylo zatčeno. Mnozí byli odsouzeni, asi deset z nich bylo popraveno.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme