Italská vláda chce zavést přímou volbu premiéra. Opozice je proti, obává se oslabení role prezidenta
Italská vládní koalice se bude snažit zavést přímou volbu premiéra a další kroky, které podle ní zaručí větší vládní stabilitu. To je výsledek jednání, které se uskutečnilo v pondělí večer mezi premiérkou Giorgiou Meloniovou, klíčovými ministry a lídry dalších koaličních stran, píše italský tisk. Největší opoziční strany se ke změnám ústavy zatím stavějí odmítavě.
O přímé volbě premiéra pravicové a krajně pravicové strany, které tvoří současnou vládní koalici, mluvily už dříve. Podle návrhu textu ústavní novely by Italové přímo určili, kdo se má stát po volbách premiérem. Strany a kandidátky, které by podpořily kandidáta s největším počtem hlasů, by pak dostaly prémii, aby obsadily 55 procent křesel v parlamentu.
Meloniová chce být ‚normálně konzervativní‘. Je ale populistická radikální pravice, říká italský politolog
Číst článek
Pokud by parlament z nějakého důvodu odmítl po volbách dvakrát po sobě vyslovit důvěru přímo zvolenému premiérovi, tak by prezident republiky Poslaneckou sněmovnu i Senát rozpustil. V případě, že by ve volebním období padla vláda, tak by prezident mohl jmenovat kabinet řízený buď přímo zvoleným premiérem, nebo zákonodárcem ze stran, kterého ho podporují.
„Udělali jsme velký krok k reformě všech reforem, která dá zemi stabilitu a navrátí ústřední roli lidovému hlasování,“ uvedla ministryně pro reformy Maria Elisabetta Albertiová Casellatiová.
Nová úprava by měla totiž výrazně omezit možnost vzniku úředních či nadstranických kabinetů. Takové vlády od 90. let opakovaně vznikaly, když se Itálie dostala do vážných ekonomických či institucionálních problémů.
Naposledy takový kabinet řídil předchůdce Meloniové Mario Draghi. To Meloniová tvrdě kritizovala jako zpronevěru hlasování italských občanů v parlamentních volbách.
Itálie do tří let prodá majetek za 21 miliard eur. Vláda tak plánuje postupně snižovat vysoký státní dluh
Číst článek
V Itálii se u moci od druhé světové války vystřídalo zhruba 70 různých kabinetů, což je výrazně vyšší počet než v Británii či Německu, píše agentura Reuters. Za první republiky, což je období od konce 40. let do začátku 90. let, měly kabinety často jen několikaměsíční trvání, strany u moci však zůstávaly takřka beze změny.
Největší opoziční strany – Demokratická strana či Hnutí pěti hvězd – změny ústavy odmítají. Poukazují například na to, že by oslabily roli prezidenta republiky. Některé další menší opoziční kluby podporu přímé volbě premiéra zvažují.
Vládní strany mohou provést novelu ústavy i bez podpory dalších sil z opozice. Pokud ale změny podpoří v posledním čtení méně než dvě třetiny členů obou komor parlamentu, tak je možné o novele vyvolat referendum. Podobný systém přímo voleného premiéra chtěl v roce 2016 zavést i tehdejší premiér Matteo Renzi, voliči však změnu ve všelidovém hlasování odmítli.
