Gaza po válce a bez Hamásu? Mluví se o přítomnosti Izraele, arabské koalice i nové Palestině, tvrdí experti
Izraelské letectvo pokračuje v bombardování hustě osídleného Pásma Gazy a premiér Benjamin Netanjahu varuje Hamás před „dlouhou válkou“. Nejvyšší představitelé země trvají na tom, že chtějí toto teroristické hnutí vymazat „z povrchu zemského“. Analytička magazínu Foreign Policy Amy Mackinnonová hledá odpovědi na to, jestli je to reálný cíl.
Izraelští představitelé o svých plánech s palestinskou enklávou zatím mnoho neřekli. Magazín Foreign Policy mluvil s několika současnými i bývalými americkými a izraelskými diplomaty, zpravodajci a také s palestinskými akademiky. Všichni se shodují na tom, že budoucí vývoj je nejistý. Vylučovací metodou se ale dá sestavit několik scénářů.
Po 16 letech u moci je Hamás v Pásmu Gazy hluboce zakořeněn. Řada expertů proto zpochybňuje možnost ho kdy zcela zlikvidovat. Kdyby se to přece podařilo, vzniklé mocenské vakuum by mohlo způsobit další humanitární krizi nepředstavitelných rozměrů.
Izraelské ozbrojené síly opakovaně vyzvaly milion lidí ze severní Gazy k evakuaci. Varovaly přitom, že každý kdo zůstane, bude považován za „komplice“ Hamásu. Pro staré, nemocné a nemohoucí civilisty je ale mnohdy těžké uprchnout. Jiní se bojí, že se do svých domovů nevrátí.
Hamás je jen jeden?
Podle izraelského diplomata, který hovořil pod podmínkou anonymity, přitom „neexistuje žádné rozlišování“ mezi jednotlivými příslušníky Hamásu. Naznačil tak, že nebude brán ohled na to, jestli patří k vojenskému křídlu hnutí, nebo ne.
Část představitelů Hamásu spravuje například školy, nemocnice nebo soudy. Podle Palestinského centra pro politiku a výzkum veřejného mínění je takových lidí zhruba 60 tisíc.
„Jsou to lékaři, učitelé, ředitelé škol, zdravotní sestry nebo lidé pracující v sociálních službách. Proč by po nich Izraelci měl jít?“ ptá se ředitel think tanku Chalíl Šikaki.
Válka v Gaze neskončí pro Izrael úspěchem, dokud nezíská zpět unesené lidi, upozorňuje analytička
Číst článek
Analytička magazínu také upozorňuje, že je sporné, jestli se Izraeli může podařit zničit Hamás jako myšlenku. Hnutí, které vzniklo koncem 80. let, vše staví na ozbrojeném odporu a na zničení státu Izrael, a je druhou největší silou palestinské politické scény.
S tím souvisí i další výzva, kterou představuje poválečná rekonstrukce. Někteří izraelští pravicoví zákonodárci přišli s myšlenkou anektovat části Pásma Gazy, ve kterých Izrael v roce 2005 zrušil své osady.
Řada vysokých státních představitelů ale dala opakovaně najevo, že po válce nechce Gazu znovu obsadit.
Analytička Mackinnonová namítá, že je těžké představit si poválečný scénář, ve kterém by izraelské ozbrojené síly neudržovaly alespoň krátkodobou vojenskou přítomnost v Gaze a bránily tak obnovení Hamásu nebo stabilizovaly situaci.
Podle izraelského deníku Haaretz už vojenští představitelé Izraele připravují půdu pro přechodný scénář, ve kterém by na bezpečnost v Gaze dohlíželi. Tel Aviv přitom uvažuje o převelení části vojenských jednotek působících na Západním břehu Jordánu.
Koalice arabských států?
V dlouhodobější perspektivě pak oslovení experti skloňují možnou roli koalice arabských států.
Pravděpodobně by ji tvořily signatářské země takzvaných Abrahámových dohod, které normalizovaly vztahy s Izraelem. Vlády těchto zemí by s podporou OSN, Spojených států a Evropské unie mohly sloužit jako dočasná bezpečnostní a politická síla, která by zaplnila mocenské vakuum po pádu Hamásu.
Chceme po válce odpovědnost za Gazu, říká Abbás. Netenjahu si ale plánuje ponechat kontrolu
Číst článek
Bývalý šéf izraelské domácí zpravodajské služby Šin Bet Ami Ayalon ale dodává, že čím delší a krvavější bude izraelská intervence v Gaze, tím náročnější bude přesvědčit zmíněné arabské státy k budoucí spolupráci.
Jako nejpřirozenější kandidát na zaplnění prázdného místa po Hamásu se přitom jeví Palestinská samospráva, která má kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Vznikla v návaznosti na mírový proces z Osla v polovině 90. let minulého století s nadějí, že položí základy budoucího samostatného palestinského státu. Takový scénář má ale zásadní trhliny.
Hamás vytlačil Palestinskou samosprávu z Gazy už v roce 2007. Jak píše zpravodajský portál Times of Israel, předseda Mahmúd Abbás před pár dny prohlásil, že samospráva bude po válce připravena převzít odpovědnost za Pásmo Gazy.
Je tu ovšem otázka legitimity její vlády, která pokulhává i na Západním břehu. Volby tam naposledy proběhly v roce 2005 a drtivá většina Palestinců považuje samosprávu pod Abbásovým vedením za zkorumpovanou a neefektivní.
Jednání o rukojmích. Šéfové Mosadu a CIA se setkali s katarským premiérem
Číst článek
Mnozí analytici mají za to, že jediným dlouhodobým řešením, které uspokojí izraelské bezpečnostní zájmy i naděje Palestinců na sebeurčení, je politické řešení konfliktu.
Také americký prezident Joe Biden znovu podpořil mírovou dohodu a vytvoření palestinského státu. Jenže tyto naděje se vzdalovaly realitě už před říjnovými útoky Hamásu. Podpora dvoustátního řešení v posledních letech poklesla jak mezi Izraelci, tak mezi Palestinci. Mnozí ji ale stále vnímají jako jedinou schůdnou cestu k vyřešení letitého konfliktu.
„Pokud chceme, aby Izrael byl v bezpečí a neztratil svou identitu židovské demokracie, je to jediná koncepce. Jinak totiž vytvoříme stát apartheidu a nikdy nebudeme v bezpečí,“ cituje bývalého ředitele Šin Betu Ayalona analytička.
