Izraelské cíle úplně zničit Hamás a zachránit rukojmí jsou v rozporu. Tlak společnosti roste, říká expertka
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dál trvá na tom, že cílem vojenské operace je úplné zničení Hamásu. Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy, poukazuje i na druhý izraelský cíl. „Můžeme sledovat, že tlak izraelské společnosti, aby pozornost izraelské armády byla na propuštění rukojmích, je velký,“ řekla expertka v rozhovoru pro Český rozhlas Plus s Martinou Maškovou.
Je premiér Netanjahu v deklarovaném cíli úplně zničit Hamás zajedno s armádou, opozicí, a s kolegy ve válečném kabinetu?
Zatím ano, cíl zničit Hamás opravdu stále zůstává. Ale samozřejmě vidíme, že i v izraelské společnosti je napětí, které jde trochu cítit i mezi představiteli vlády. Jedná se o propuštění rukojmí nebo o osvobození rukojmí.
Což je druhý cíl, který Izrael od začátku deklaroval. To znamená zničit Hamás a dostat zpět izraelská rukojmí. A tyto dva cíle se čím dál tím víc ukazují, že jsou v rozporu. A můžeme sledovat, že tlak izraelské společnosti, aby pozornost izraelské armády byla na propuštění rukojmích, je velký.
V uprchlickém táboře Džabálija zemřelo při izraelských útocích 110 lidí, hlásí z Pásma Gazy
Číst článek
Stovky lidí demonstrovaly na podporu těch, kteří v zajetí zůstávají, i když nevíme, jestli někteří nejsou už také mrtví. Je izraelská vláda připravena umožnit další jednání Kataru s Hamásem o výměně rukojmích za vězně a dočasné příměří?
Zdá se, že ano, že jednání byla obnovená právě po jednotýdenním příměří už před několika dny. Zatím se ale požadavky obou stran dost liší. Hamás si tentokrát přeje naprosté zastavení bojů, de facto vyhlášení příměří a pak až jednat o podmínkách, za jakých by byli rukojmí propuštění.
A to je pro Izrael nepřijatelné. Izrael ještě není ani zdaleka hotov s vojenskou operací, alespoň z prohlášení vojenských představitelů, ale i vládních zástupců. Spíše je tedy jasné, že Izrael uvažuje o nějaké deeskalaci a o změně jakým způsobem vede válku, ale rozhodně ne o zastavení války.
Jakou odezvu v izraelské společnosti vyvolalo to, že izraelští vojáci omylem zastřelili tři rukojmí?
Obrovskou. Je to jeden z největších kritických momentů této války. Izraelská armáda navíc poměrně otevřeně mluví o tom, že došlo opravdu k výrazné chybě. Ti tři muži, kteří byli zastřeleni, jasně deklarovali, že se vzdávají. Mluvili hebrejsky. Evidentně byla chyba na straně vojáka, který zahájil palbu.
Takže to samozřejmě v izraelské společnosti rezonuje obrovsky. Izraelská armáda řekla, že je to chyba, která se bude muset prošetřit. Ale i tak to okamžitě vyvolalo demonstraci v Tel Avivu za to, aby se armáda soustředila na propuštění rukojmí.
Tohle vede i ty, kteří podporují rodiny rukojmích k tomu, aby se vyjadřovali ve prospěch příměří. Ale když se teď objevily zprávy o masivním tunelu mezi přechodem Erez a severní Gazou, mohla by Netanjahuova silová strategie získat naopak více příznivců?
Já si myslím, že silová strategie příznivce neztrácí, ale spíš tu jde o priority. Spousta Izraelců si opravdu přeje propuštění rukojmí. Otázka je, za jakou cenu samozřejmě.
Rodiny jsou pod mnohem větším tlakem, protože tam mají své příbuzné, a připojuje se k nim část společnosti. Nejsem si jistá, že většina Izraelců si přeje zastavení bojů. Oni zažili to, čeho je Hamás schopen, a Hamás netvrdí, že změní svůj pohled na věc. Naprosto otevřeně naopak tvrdí, že útok zopakuje v momentě, kdy toho bude schopen.
Takže si nemyslím, že ta operace ztrácí podporu, spíš jde o to, že Izraelci nechtějí, aby to bylo na úkor životů unesených.
Šedivý: Izraelští vojáci jsou na boj s teroristy vycvičení. Při zastřelení rukojmích porušili pravidla
Číst článek
A jak reaguje izraelská veřejnost a experti na evropské a americké výtky, že skoro 20 000 mrtvých a 50 000 zraněných v pásmu Gazy je možná až příliš velká daň za oprávněnou sebeobranu?
Tak rozporuplně. Útok ze 7. října byl takový, že bych řekla, že Izraelci opravdu trošku ztratili soucit s Palestinci v Gaze a dávají armádě poměrně volnou ruku v tom, jakým způsobem se pokusí dosáhnout svého cíle.
Na druhou stranu je potřeba říct, že podpora ze strany USA je pro Izrael klíčová. Takže Izrael se tolik nezabývá tím, co se říká v evropských zemích, ty na ten konflikt mají jen omezený vliv. Amerika je úplně jiná váhová kategorie a samozřejmě to, co zaznívá z Bílého domu čím dál tím častěji, berou Izraelci v potaz.
Samozřejmě se mluví o tom, kde se názory výrazně liší a v čem se naopak shodují. A proto slyšíme, že izraelská vojenská operace bude mít jiný ráz, než měla doposud. Teď už je jen otázka jak dlouho Izrael má na to, aby pokračoval v ofenzivě tím stylem jako doposud.
