Ředitel Německo-ruského muzea v Berlíně Jörg Morré sice chápe důvody, které vedly k odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze, jako historik by byl ale raději, kdyby na místě zůstala. V Berlíně by teď podobný krok možný nebyl. Německo se totiž zavázalo k péči o všechny sovětské památníky připomínající druhou světovou válku, a to i případě, když například obsahují Stalinovy citáty.

Berlín 11:08 8. května 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„V Berlíně jsme sice už některé sochy odstranili, byl zde třeba velký Leninův pomník, který byl demontován už v roce 1991,“ připomíná Morré. „Na druhou stranu jsou v Německu zákony, že sovětské válečné památníky zůstanou zachovány. Tam se nic nedemontuje, na to jsou smlouvy,“ vysvětluje historik.

Důsledkem smluv podepsaných v roce 1990, tedy v roce německého znovusjednocení, je podle Morrého mimo jiné to, že se pečlivě udržuje i rozsáhlý sovětský památník v parku ve čtvrti Treptow, který kromě ostatků 7000 sovětských vojáků a 13metrové sochy rudoarmějce obsahuje i citáty Stalina psané zlatým písmem. „To se každý rok čistí, každých pět let restauruje. Skutečně o to pečujeme,“ podotýká.

„V zásadě to jako historik považuji za správné, že historické stopy nejsou odstraňovány. Demontování pomníků nemám jako historik téměř nikdy za správnou cestu,“ říká s tím, že jedním z řešení může být zařadit takovéto symboly své doby do kontextu například informační tabulí nebo klidně i jinou sochou. Zároveň ale Morré dokáže velmi dobře pochopit emoce, jež v Praze vzbuzoval pomník Koněva, který radnice Prahy 6 nechala v dubnu odstranit.

Neměli bychom vést stejně agresivní politiku jako Rusko, říká ke sporu o Koněva ministr Petříček

Číst článek

Jako ambivalentní vnímá šéf muzea, které má za úkol přibližovat jak německý, tak ruský pohled na druhou světovou válku, už roli Koněva a Rudé armády při osvobození Prahy na konci druhé světové války. „Rudé armádě samozřejmě nešlo jen o to město osvobodit, ale také ho zabrat,“ míní. „Navíc nejde jen o rok 1945,“ doplňuje. V Česku byl Koněv tvrdě kritizován třeba za to, že v 1956 řídil krvavé potlačení maďarského povstání, nebo za to, že v roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

I přesto si Morré myslí, že odstraňování památníků s výjimkou přelomových dob není nejlepším řešením. „Například v roce 1945 odstranění nacionálněsocialistických symbolů – ano, samozřejmě, to muselo být,“ říká. Podle něj se v revolučních dobách přirozeně odstraňují symboly předchozí moci. „Vaše revoluce je už ale nějakou dobu pryč,“ dodává.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít