Rusko odstoupilo od obilné dohody krátce před svým summitem s Afrikou. ‚Je to kalkul,‘ věří ekonom
Rozhodnutí Moskvy odstoupit od obilné dohody vystaví africké země problémům s potravinovou bezpečností a možná i dalšímu navýšení cen. Už teď se přitom mnohé státy na kontinentu potýkají s vysokou inflací a nedostatkem potravin, píše francouzský deník Le Monde.
Před měsícem navštívila Rusko delegace čelních představitelů afrických zemí, kteří Vladimira Putina osobně žádali nejen o ukončení vojenské invaze na Ukrajině, ale také o pokračování dohody týkající se vývozu ukrajinského obilí, píše Le Monde.
Rusko pozastavilo svou účast na černomořských obilných dohodách
Číst článek
Mluvčí jihoafrického předsednictví států skupiny BRICS obhajoval význam této smlouvy pro zmírnění problémů s nedostatkem potravin. Kreml přesto od dohody odstoupil.
Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond. Dopad na ruský odbyt je podle francouzského deníku méně jistý, ačkoli se mezinárodní sankce na zemědělské produkty nevztahují.
Ukrajina a Rusko patří mezi přední světové vývozce pšenice, ječmene a kukuřice. Značná část obilovin přitom putovala právě na Africký kontinent. Podle odhadů Africké rozvojové banky nakupuje 15 z 54 afrických zemí více než polovinu své pšenice právě z Ukrajiny nebo Ruska.
Nejvíce to zasáhne Egypt
Ředitel Africké rozvojové banky Akinwumi Adesina už loni vyjádřil obavy zejména ohledně vývoje ve východní Africe. Keňa, Etiopie i Somálsko byly v té době postiženy rekordním suchem, v důsledku kterého hrozil hladomor 13 milionům lidí. Srpnový příjezd lodi s první ukrajinskou pšenicí do regionu tak znamenal značnou úlevu.
Erdogan chce přesvědčit Putina k návratu k obilné dohodě. ‚Musíme splnit ruská očekávání,‘ říká
Číst článek
Ekonom Charlie Robertson soudí, že odstoupení Ruska od dohody zasáhne zejména severní Afriku, konkrétně Egypt. Právě tato země je jedním z největších světových dovozců pšenice, která pochází zejména z Ruska nebo Ukrajiny.
„Cokoli, co tento obchod ohrozí nebo zdraží, je pro Káhiru přímou ranou“, říká Robertson. Poukazuje přitom na to, že v zemi, kde je třicetiprocentní inflace, je každé další zvýšení cen bolestivé.
Le Monde upozorňuje, že mnohé africké země jsou dopadům rozhodnutí Kremlu vystaveny v menším měřítku. Například exportéři, kteří dovážejí pšenici do Senegalu, se dokázali hned po ruském vpádu na Ukrajinu přeorientovat na litevskou a lotyšskou pšenici.
Kalkul před summitem?
Ekonom Robertson má za to, že ruské vypovězení dohody není náhodné. Moskva kalkulovala se správným načasováním, které přichází účelově jen několik dní před plánovaným petrohradským summitem Rusko–Afrika. Putin si tak připravil půdu pro jednání s africkými představiteli.
Už v březnu se Moskva zavázala, že v případě neprodloužení dohody dodá z Ruska „bezplatně veškerý objem, určený pro nejpotřebnější africké země“.
Server Africa Intelligence uvádí, že malijský premiér jen od června do července získal dodávku 50 tisíc tun pšenice za značně podhodnocenou částku, přibližně 220 dolarů za tunu. Oznámení o podobných krocích Kremlu se mohou s blížícím se summitem Ruska a afrických zemí objevovat stále častěji, uzavírá Le Monde.
