Polsko je v demografické krizi. Do nepopulárních řešení se ale stranám nechce, volí raději drahá
Jen za prvních šest měsíců tohoto roku odešlo v Polsku do důchodu přes 163 tisíc lidí. Za stejné období se ale podle Ústředního statistického úřadu narodilo jen necelých 140 tisíc dětí. Země se už několik let nachází v demografické krizi a podle opozice je na čase, aby vláda tomu faktu přizpůsobila politiku. Právo a spravedlnost, které si v parlamentních volbách znovu věří na vítězství, se ale opírá o silnou voličskou skupinu zejména starších.
„Mám na polské podmínky dost vysokou penzi,“ vypráví Zigmund. „Teď nechci nikomu křivdit, ale skutečně jsem pracoval hodně dlouho a dobře. A teď, i když mám vyměřený vysoký důchod – oproti lidem, kteří pracovali méně a na jednodušších pozicích, zkrátka tratím,“ popisuje.
Přes 40 let pracoval jako inženýr v technologiích – doma i v zahraničí. Momentálně je penzistou, nespokojeným se současnou podobou sociální politiky v Polsku.
Stejně jako ostatních se ho dotýká inflace, ale už ne vládní příspěvky. „Nedostávám ten třináctý a čtrnáctý důchod a jiné dodatky jako ti, kteří pracovali méně a teď mají menší důchod. Přitom paradoxně pobírám třetinu své poslední mzdy. A současná inflační valorizace důchodů způsobuje to, že se penze vyrovnávají a já už nemám o tolik víc než ti s příspěvky,“ stěžuje si Zigmund.
Citlivý systém
Penze a příspěvky. V tom, jak funguje polský penzijní systém, nemá jasno ani většina Poláků. Kritici tvrdí, že za stávající situace, kdy přibývá penzistů a ubývá lidí v produktivním věku, je neudržitelný. Že generuje dluhy. S tím nesouhlasí ekonom Marek Góra, spoluautor důchodové reformy v roce 1999.
Modernizaci armády Poláci vítají. Opozice chce v případě vítězství provést audit nákupů
Číst článek
„Polský penzijní systém existuje už víc než 25 let. Je udržitelný, funguje. Jenže politici se do něj snaží zasahovat, měnit ho. Polsko, stejně jako Švédsko, mají systém, kdy to, co do něj vchází, je pevně spjaté s výplatami, proto nevznikají dluhy. Lidé v produktivním věku vkládají do systému prostředky ve formě odvodů, a později v poměrné části ze systému čerpají důchody. To je celá filozofie. Všechno ostatní mimo systém jsou příspěvky,“ vypráví ekonom.
Systém je ale citlivý na demografické změny, zvláště na úbytek lidí v produktivním věku „Čím méně lidí do systému platí, tím nižší jsou výplaty důchodů,“ vysvětluje. A čím více lidí bude odcházet do důchodu, tím nižší jejich penze budou.
Problém je podle Góry v nastavení věku odchodu do důchodu i nechuti lidí pracovat déle, ale chápe, že lidé chtějí odejít do penze co nejdříve. A na tom politici staví část svého programu. Snižování věku odchodu do důchodu má ale podle něj fatální následky.
Nízké daně přebily popírání práv žen i nenávistné projevy. Část mladých Poláků chce volit krajní pravici
Číst článek
„Musíme si uvědomit, že žijeme mnohem déle, zdravěji, v lepších životních podmínkách, prodlužuje se nám věk dožití. Musíme zkrátka začít říkat lidem, že pracovat déle se vyplácí – ne státnímu rozpočtu, ale nám, pracujícím,“ dodává Góra s tím, že je k tomu potřeba přistupovat individuálně.
Myslí si to i penzista Zigmund. „Není nutné odcházet do důchodu hned, jak člověk dospěje do toho věku. Já pracoval ještě roky po tom, co už jsem měl věk na penzi. Ale to nejde prosazovat plošně. Vždyť záleží na tom, jestli někdo pracuje fyzicky, anebo ne,“ myslí si Zigmund.
Současné Polsko ale jde proti této potřebě. V roce 2022 zákonodárci odsouhlasili snížení věku odchodu do důchodu na 60 let pro ženy a 65 let pro muže. Zrušili tím rozhodnutí dřívější vlády, momentálně opoziční Občanské platformy a Lidovců, na postupné zvyšování věku až na 67 let.
To byl mimochodem zákon, který tehdejší vládě zlomil vaz a vyvolal nedůvěru v penzijní systém. A v pondělní předvolební debatě pořádané televizí TVP se všichni shodli, že v případě jejich vlády by v následujících čtyřech letech hranici 60 a 65 nezvyšovali.
Demografická krize
Polsko se už skoro deset let nachází v demografické krizi. Obyvatelstvo stárne. Podle sčítání lidu vychází střední věk statistického rezidenta na 42 let. Zatímco lidí v důchodovém věku přibývá, slábne populace v produktivním věku a rodí se stále méně dětí.
Strana Právo a spravedlnost v roce 2015 vyhrála volby i díky slibu 500+. Finanční příspěvek 500 zlotých měla dostávat každá rodina s více než jedním dítětem. Později se příspěvek rozšířil na všechny děti.
Demonstrace polské opozice se stala největší v historii Varšavy, zúčastnil se jí zhruba milion lidí
Číst článek
Dopad na porodnost měl ale minimální. Počet narozených dětí každý rok klesá. Letos chtěla strana triumf zopakovat. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński v květnu oznámil, že místo pěti set zlotých by lidé dostávali 800. Podmínka – PiS musí vyhrát volby.
Návrhu na zvýšení příspěvku se chopila opozice a požadovala přijetí valorizace ještě před volbami. Sejm nakonec zákon skutečně přijal – na základě vzácné shody jinak názorově roztříštěné dolní komory, ale s výplatou až od ledna příštího roku.
„Není to tak, že by vláda nepodporovala rodiny. Je tu 500+. Ale my moc nebazírujeme na příspěvcích,“ vypráví Piotr, otec dcery malé Poly. „Víc se díváme na to, co je a není teď. Nejsou místa v jeslích, ve školkách. S tím jsme měli vážně problém. Dokonce dvakrát, protože pak jsme se ještě stěhovali. Taky si říkám, a vlastně mě to trápí: Teď dostáváme 500+, ale jaký bude veřejný dluh, až naše dcerka vyroste? Jí se bude týkat. Máme strach, že cenou toho, co je teď, bude jednou chudoba. Nevíme, co bude za pět deset let. Ale bojím se toho.“
Starobní důchod, babičkovné...
Strana Právo a spravedlnost plánuje ve svých programech Plus pokračovat, stejně jako ve vyplácení příspěvku 13. a 14. důchod. Ty nejsou vyplácené z penzijního systému, ale z Fondu solidarity na podporu zdravotně postižených lidí, který vznikl po okupační stávce rodičů dětí s hendikepem, kteří v roce 2018 v budově Sejmu několik týdnů upozorňovali na nízké příspěvky a hrozící chudobě rodin, které pečují o hendikepované příbuzné.
Polští odpůrci vyhání režisérku Agnieszku Holland za její nový film do Ruska. Vatikán ji ocení
Číst článek
PiS chce navíc zavést starobní důchod. Ženy by měly nárok na penzi po 38 letech práce, muži po 43 letech. „Důchod má fungovat na něco a ne za něco. Má pokrývat náklady lidí ve stáří. Ale ten návrh počítá s tím ‚za něco‘, tedy že za nějakou odpracovanou dobu lidé dosáhnou na penzi. Jako kdyby období práce bylo nějaké příkoří. Za práci přece lidé dostávají mzdu a mají dostávat důstojnou mzdu. Tady je potřeba si uvědomit, že delší bude období důchodu, tím více peněz bude potřeba. A peníze, které vydáme na relativně ještě mladé, silné práceschopné lidi, ale v důchodu, nám budou chybět na osmdesátileté, kteří podporu a péči skutečně potřebují,“ vysvětluje nevýhody takového nastavení ekonom Góra.
Občanská koalice chce seniorům zvýšit částku nezdanitelného důchodu na 5000 zlotých hrubého. Tedy z důchodu zhruba 26 000 korun by neodváděli daně. Chce také valorizaci důchodu.
Jako pobídku porodnosti navrhuje zavedení takzvaného babičkovného – příspěvků na hlídání pro ženy, které se z mateřské chtějí vrátit dříve do práce. Shodně s levicí chce uvolnit potratový zákon a zařadit některá vyšetření a zákroky včetně testů plodové vody a umělého oplodnění do hrazených úkonů.
Levice chce zavést vdovské důchody. V minulosti už dvakrát předložila v Sejmu zákon na jejich zavedení. Strany vládnoucí koalice Sjednocená pravice ale vždy návrhy zablokovala.
Strana chce také starobní důchod pro těžce fyzicky pracující, kteří se potýkají s překážkami v pokračování ve své profesi, ale zároveň nesplňují podmínky přiznání důchodu pro pracovní neschopnost.
Třetí cesta chce snížit daně rodinám vychovávajícím děti, ale také ulehčit ženám návrat do práce a rychlejší projednání výše plateb výživného. K přerušení těhotenství slibuje referendum.
Konfederace zase chce umožnit domácí vzdělávání a zjednodušení pravidel získání nájmu pro rodiny s dětmi. Je ale tvrdě proti přerušení těhotenství a chce zrušit stávající sociální programy PiS.
Polsko-ukrajinské vztahy jsou na nejhorší úrovni od začátku války. Pomoc Kyjevu přetrvá, míní analytik
Číst článek
„Čím dál méně se cení vzdělání, pracovitost, schopnosti. To se neodměňuje. Teď máme plošné plus. 500 plus, 800 plus, penze plus. To je program současné vlády a podle mě nedává smysl. Byl bych pro to, aby se zrušily povinné odvody jako sociální pojištění a zdravotní pojištění. Víc by zůstalo lidem a bylo by to na jejich uvážení,“ vypráví Zigmund, který tak volá po části programu krajně pravicové Konfederace. Volit chce ale stranu z opačného spektra.
Penzijní program stávající strany ale poprvé v životě donutí přijít k volbám Ryszarda. „Je mi 66 let a nikdy jsem nevolil. Ale teď, to jsem si řekl, jak nám důchodcům dal PiS 2200 zlotých, ten 14. důchod, to půjdu a hodím jim to. Nikdy jsem u voleb nebyl. Protože všichni kradou. I PiS krade. Každá vláda bude krást. Ale je lepší, když tam zůstanou ti, co už si nakradli, než aby přišli krást noví,“ říká Ryszard.
Se současnou penzí Rychard nevyjde. Přivydělává si jako hlídač a správce areálu jedné firmy. A pracovat v důchodu musí i jeho žena. Příspěvky k důchodu jsou tak pro ně vítaným přilepšením.
