Postavit si vlastní, ale tajně. Poláci se přizpůsobují nedostatku krytů civilní ochrany
Skoro polovina Poláků se podle výzkumu United Surveys obává ruského útoku. Pro případ napadení ale podle odborníků na civilní ochranu není v zemi dost krytů. Ty vznikaly hlavně v době studené války, ale od rozpadu Sovětského svazu se o drtivou většinu z nich nikdo nestará. A nové úkryty nepřibývají. Část obyvatel se tak rozhodla vzít situaci do vlastních rukou.
Michał Szafrański bere do rukou svazek klíčů, odemyká staré dřevěné dveře. Za nimi jsou schody do sklepa a pak dlouhá chodba s několika dveřmi. Jen jedny jsou jiné – šedé, masivní a opatřené velkým bílým nápisem „schron“.
Postavit si vlastní, ale tajně. Poláci se přizpůsobují nedostatku krytů civilní ochrany. Téma pro zpravodajku Kateřinu Havlíkovou
„Několik let zpátky, když Rusko anektovalo Krym, se obyvatelé domu rozhodli, zrekonstruovat ten kryt,“ vypráví pro Radiožurnál Szafrański, předseda expertního týmu polského Institutu staveb civilní ochrany.
Kryt vznikl už ve 30. letech před druhou světovou válkou. Z té doby také pochází dosud funkční, jen repasované dveře uvnitř. A po roce 2014 se dočkal obnovy. Nyní pojme až 70 lidí, což je víc, než počet obyvatel bytového domu v Gdyni, v jehož sklepě se nachází. V případě plných zásob – hlavně paliva – dokáže poskytnout ochranu na 72 hodin.
Procházíme na samý konec prostor, do technické místnosti. „Tady máme filtroventilační zařízení, které slouží k očištění dovnitř proudícího vzduchu od chemických, biologických a radioaktivních částic. Ten vzduch se čistí přes speciální filtry,“ popisuje Michał Szafrański.
Obrovský stroj, který zabírá zhruba třetinu místnosti, je běžně zapojený do elektrické sítě, ale má i kliky na ruční obsluhu.
Únikový tunel
„Každý kryt musí mít evakuační výlez na bezpečné místo mimo budovu. My ho máme tady,“ ukazuje Szafrański zpátky ve společenské místnosti na malý otvor osazený masivními dvířky, za kterými je pár metrů dlouhý stejně úzký a nízký tunel vedoucí mimo bytovku.
Úkryt v Gdyni taky disponuje agregáty na výrobu elektřiny, nouzovými světly a systémem na vyrovnávání tlaku ve vnitřních prostorách. Po stěnách visí velké ilustrované cedule popisující obsluhu různých zařízení i pravidla vlastní ochrany v případě různých druhů útoků.
Stále více Poláků si pořizuje střelnou zbraň. Může za to válka na Ukrajině
Číst článek
Takových krytů ale v Polsku mnoho není, většina je ve špatném technickém stavu, nikdo je neudržuje už několik desetiletí.
V dubnu loňského roku velení polského hasičského záchranného sboru oznámilo, že v Polsku existuje přes 224 tisíc stálých a improvizovaných úkrytů pro 47 milionů lidí. Realita je ale podle odborníků jiná.
„Funkční stálé a improvizované úkryty v Polsku by nyní zvládly pojmout tři procenta populace,“ říká Michał Szafrański s tím, že podobně špatnou bilanci má v Evropské unii jen Lotyšsko.
Do veřejných ochranných staveb by se tak v Polsku vešlo maximálně 1,5 milionu lidí. V zemi jich ale žije přes 37 milionů. Někteří z nich se tak rozhodli řešit situaci sami a postavit si vlastní kryt.
Soukromé kryty
Projektací takových budov se zabývá třeba studio Wektor v Lodži, které s prvním projektem privátního krytu přišlo ještě před úplnou ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
„Moje dcera mě přivedla na myšlenku soběstačného domu. Už to byl velmi náročný projekt a mě pak ještě napadlo ho rozšířit o autonomní plnohodnotný kryt. Důvody byly klimatické, protože ty neznamenají jenom sucho, horko, větrno, řádění přírodních živlů. Ty znamenají ekonomické a politické změny. Povedou k velkým migracím, můžou vést k nepokojům, bezpečnostním hrozbám. Proto kryt. Mít úkryt pro případ, že se situace v zemi vymkne kontrole,“ vypráví Ewa Leszczyńska, majitelka studia Wektor. Podle ní jsou nejohroženější domy a jejich obyvatelé na předměstí. Dokládat to mají i masakry v Buče a Irpini.
„Rok nám trvalo najít řešení, na jehož základě bychom skutečně vybudovali úkryt a ne rakvi,“ vzpomíná. Výsledkem je autonomní soukromý kryt chránící před atomovým, biologickým a chemickým útokem, požárem i násilným vniknutím a ve kterém čtyři lidé přečkají až 21 dní.
„Mistry filtroventilace jsou Švýcaři, takže používáme jejich technologii, která je také energeticky úsporná a je možné ji obsluhovat i mechanicky. Používáme lodní přepážkové dveře, nejen kvůli jejich odolnosti, ale také tloušťce. Chrání před tlakovou vlnou, ale i požárem. Navíc tyto dveře jsou dnes opatřené systémem anti-pirát, takže je zvenčí nejde otevřít. Samozřejmostí je únikový východ. Máme zásobníky pitné vody, zásobníky na odpadní vodu pro případ, že by přestala fungovat vnější vodovodní i odpadní síť,“ přibližuje Leszczyńska.
U Avdijivky Ukrajinci přišli o několik tanků Leopard. Rusové posílají do boje šrot, říká expert
Číst článek
„A důležitá je i energetická autonomie. Nejčastěji se to řeší agregáty, což se mi nelíbí. Není to bezpečné. Je potřeba pro ně budovat zvláštní prostor a taky čoudí, komín vedoucí napovrch úkryt lehce prozradí. My nabízíme jiné řešení, v podobě bloku velmi silných gelových akumulátorů,“ popisuje parametry Wektorem budovaných krytů.
Celá budova je železobetonovým monolitem. Rozměry se liší. Může mít 30 metrů čtverečních, ale i více. „Mám klienta, který chce ve svém už existujícím prostoru pod domem takový kryt o rozloze 100 metrů.
Miliony za úkryt
Kryt může vyjít v přepočtu na více než 2,5 milionu korun, ale i víc. Záleží na požadavcích, dispozicích. Studio projektuje i přestavby už existujících prostor pod domy, jako jsou právě třeba sklepy. I přes cenu je o projekty zájem.
„V průměru mám jednu vážnou poptávku denně,“ dokládá majitelka firmy a přidává zajímavost, že často jsou mezi jejími zákazníky páry, kdy jedním z dvojice je cizinec. Vysvětluje si to geopolitickou polohou Polska.
„Třeba v Německu, Švédsku jsou lidé mnohem zvyklejší na téma civilní ochrany. A pak přijdou do Polska a nejsou zvyklí na to, aby byli v zemi, která je Rusku poměrně blízko,“ podotýká Leszczyńska.
Přitom jde podle ní o lidi, kteří zároveň řeší otázku výdajů. Obecně ale soudí, že od roku 2022 se mění přístup lidí k otázkám osobní ochrany.
Hrob místo krytu
Jenže to zároveň může představovat problém. V současnosti je na trhu mnoho firem, které budovu úkrytu nabízejí. Jejich produkty ale Ewa Leszczyńska označuje za rakve.
A na problém upozorňuje i odborník na stavby civilní ochrany Michał Szafrański. Kvůli chybějícím regulacím a velkým administrativním překážkám si mnoho lidí může místo útočiště pořídit hrob.
„Jako kryt ty firmy nabízí něco, co nemá filtroventilaci, nemá únikový východ. Jsou to různé kontejnery nebo i nádrže na žumpu předělané na útočiště s jedním vstupem po žebříku,“ popisuje.
Jaký bude třetí rok války na Ukrajině? Opotřebovávací boje a iniciativa na straně Rusů, shodují se experti
Číst článek
V případě výbuchu silné bomby může podle něj dojít ke zpříčení dveří, deformaci stavby. Lidé můžou uvnitř zůstat uvěznění, můžou se udusit.
Problém jsou chybějící technické předpisy staveb civilní ochrany. Na jejich podobě právě Szafrański pracuje. V platnost by mohly vstoupit do konce tohoto roku.
Nová legislativa by mohla také přinést změnu pro výstavbu nových obytných bloků. Ty by například v podzemních garážích musely mít prostor projektovaný tak, aby v případě ohrožení mohl sloužit aspoň jako útočiště.
A potřeba jsou i zákony upravující administrativní proces. „Vláda pracuje na řešení, jak ulehčit práci lidem, kteří si chtějí postavit svůj privátní úkryt. Vybudovat takový objekt je dosud časově i administrativně náročné, vymáhá to komplikovanou byrokratickou proceduru. Často to navíc končilo zamítnutím ze strany úřadů, například příliš malého prostoru, ve kterém stavba měla vzniknout. Takže někteří zájemci to řešili jako stavbu hospodářského objektu, protože malý hospodářských staveb se netýkají některé stavební předpisy,“ vysvětluje Szafrański.
Na konci února premiér Donald Tusk oznámil, že v budoucnu by výstavba vlastních úkrytů a útočišť měla být osvobozená od formálního stavebního povolení. Návrh novely stavebního zákona je na seznamu legislativních a programových cílů vlády a pracuje na něm ministerstvo rozvoje a technologií.
