U Avdijivky Ukrajinci přišli o několik tanků Leopard. Rusové posílají do boje šrot, říká expert

Před dvěma lety napadly ruské jednotky Ukrajinu. Během války zahynuly na obou stranách nejméně desítky tisíc lidí a obě armády ztratily tisíce kusů techniky. Jakub Jánovský spolu se svými kolegy z nizozemského blogu Oryx vytvořil asi nejpřesnější databázi zničené techniky na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál říká, že Kreml přišel už o více než 2750 tanků.

Rozhovor Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský tank Leopard 2A5 z 21. mechanizované brigády poblíž ukrajinského města Lyman (listopad 2023)

Ukrajinský tank Leopard 2A5 z 21. mechanizované brigády poblíž ukrajinského města Lyman (listopad 2023) | Zdroj: Profimedia

Když jsme spolu v říjnu 2022 mluvili, říkal jste, že íránské drony situaci na frontě významně nepoznamenaly. Jak to vypadá nyní? Podle svědectví ukrajinských vojáků způsobují bezpilotní letouny větší ztráty než dělostřelectvo.
Ale to nemá nic společného s íránskými drony.

Oryx

Údaje o počtech zničené techniky na Ukrajině zpracovává tým nadšenců do armádní techniky na blogu nizozemských analytiků Oryx. Ti se v mírových dobách zaměřují na Severní Koreu, nyní přesunuli svou pozornost směrem k Ukrajině. Mezi dobrovolníky, kteří s platformou spolupracují, je i odborník na počítačové sítě a znalec vojenského strojního vybavení Jakub Janovský. Společně s dalšími nadšenci prochází fotografie a videa z bojiště, na kterých rozpoznávají a pojmenovávají zničenou techniku a příspěvky následně přetváří v co nejspolehlivější databázi.

Takže jde o jiné druhy dronů?
Přesně tak. Šahed-136 a podobné modely, které Írán dodal, jsou ty, které Rusové posílají naslepo na různé cíle v ukrajinském týlu, to znamená na civilní budovy, průmysl a podobně. To nemá naprosto nic společného s frontovou linií. Například byly používané proti ukrajinské energetické infrastruktuře loni v zimě.

Jakou roli tedy nyní mají drony na frontové linii?
Stejně jako předtím mají drony všeobecně významnou roli, protože vzhledem k množství, kolik jich je prakticky nepřetržitě nad frontovou linií, tak je nemožné pro obě strany provést jakýkoliv podstatnější manévr nebo přesun vojsk tak, aniž by to druhá strana okamžitě nezaznamenala a nebyla schopná reagovat. Takže to efektivně znemožňuje nějaké překvapení.

A pochopitelně jsou také teď významně používány třeba FPV drony ke shazování munice na vozidla, pěchotu a podobně. V tomhle se staly mnohem významnější zejména s ohledem na to, že jak Ukrajina, tak Rusko – to v mnohem menší míře – jsou schopní střílet méně dělostřeleckých nábojů než dříve.

‚Rusové tahají ze skladů šrot‘

Minulý týden informoval britský Mezinárodní institut pro strategická studia, že Rusko během invaze přišlo o více než 3000 tanků. Odpovídá to přibližně i zjištěním blogu Oryx, jehož jste součástí?
Aktuálně náš počet, co jsme zdokumentovali, je cca 2750, možná o pár víc, takže není to moc daleko. Můj osobní názor dlouhodobě je, že reálně budou ztráty o cca deset procent vyšší u frontové techniky, protože část bude odtažena, i když je to vrak, z toho či onoho důvodu dřív, než bude zdokumentována. V některých případech jsou ztráty zdokumentovány způsobem, kdy nejsme schopní je ověřit oproti už zdokumentovaným, tudíž abychom se vyhnuli dvojímu počítání, tak radši některé nezapočítáváme.

Už minule jsme se bavili o tom, že kvůli ztrátám Rusové používají čím dál tím starší tanky. Jak to vypadá teď?
Včera (v úterý – pozn. red.) jsem na seznam přidal T-55. Každopádně to není pouze ruský problém, ale je vidět, že definitivně šahají hlouběji do svých zásob, zvyšuje se procento BVP-1 oproti BVP-2 a BVP-3, skutečně velmi starých tanků, třeba T-72B, T-62, T-55, které skutečně patří spíš do muzea než na bitevní pole.

Každopádně ještě pořád mají Rusové techniky dost, pravděpodobně na další dva tři roky bojů o podobné intenzitě, než by jim došlo to, co mají ve skladu. S tím, že nová produkce by zatím postačovala na relativně malý zlomek ztrát, které na frontové linii utrpí.

Kdo překročí čáru, zemře. S Ruskem musíme komunikovat přímočaře, vysvětluje estonský generál

Číst článek

Už jste zmiňoval, že i Ukrajina používá čím dál tím starší techniku. Na sociálních sítích třeba vzbudily pozornost kulomety Maxim. Jaké staré zbraně Ukrajina používá?
V případě této pěchotní výzbroje to není až tak podstatné. Pro staticky umístěné kulomety a podobné vybavení to, že je to osmdesát let starý kus, není vůbec podstatné, protože je to stále kulomet, stále to střílí.

Třeba pro bunkry a podobné statické umístění jsou ty velmi staré, vodou chlazené kulomety o něco praktičtější, protože můžou střílet delší dávky. Nejsou tak ovlivněné chlazením vzduchem, protože moderní kulomety nejsou určené pro potlačení nějakých hromadných útoků jako za první světové války, zatímco na Ukrajině na frontové linii to tak docela často vypadá jako za první světové, akorát s modernější technikou.

Takže u toho pěchotního vybavení to není podstatný problém, pokud není kulomet vysloveně použitý v místech, kde by to bylo nevhodné. Každopádně pokud někde v týlu někdo střílí po dronech kulometem, tak je jedno, jestli je starý dva roky nebo osmdesát, pokud má kvalitní zaměřovač, který oni hází i na starou techniku.

Co se týče věcí jako dělostřelectvo, letectvo, tanky a podobně, tak tam už pochopitelně jsou rozdíly významnější. Zejména u letectva by byl mnohem větší problém, kdyby někdo chtěl použít čtyřicet nebo padesát let staré letadlo, protože tam by to opravdu byl průšvih.

Tank jako investice a čachry s čísly. Tajemství růstu ruské válečné ekonomiky

Číst článek

A konkrétní typy?
Víme, že Ukrajina dostala například M-55 od Slovinska, pokud si vybavuji správně, každopádně byly modernizované Izraelem někdy v 90. letech, pokud si pamatuji správně, takže to není úplně to samé jako ten šrot, který vyhrabávají Rusové ze skladu bez modernizace. Každopádně základ je pořád T-55, takže žádná sláva.

To samé BVP-1. Nazvat to šrotem by nebylo od věci oproti třeba jen BVP-2 z pohledu toho, jak moc nebo málo je to užitečné.

Každopádně obě strany používají poměrně značné množství této starší techniky, něco z toho je modernizované, něco není. U modernizace často závisí ani ne tak na té zbrani, ale na tom, jestli to dostane termovizi, počítač pro řízení palby a podobné vybavení. Tam závisí kus od kusu, v jakém je to stavu, jak je to zastaralé, jaké to dostalo vylepšení a podobné záležitosti.

Zničené leopardy u Avdijivky

Západ na Ukrajinu dodává svou bojovou techniku. Zaznamenali jste nějaké větší ztráty těchto zbraní?
Dle očekávání to, co je nasazováno na frontové linii, má nějaké ztráty. V poslední době jsme zaznamenali nějaké ztráty tanků Leopard a podobně. Každopádně to bylo tím, že jednotka, která má konkrétně tuhle techniku, byla u Avdijivky nasazena do poměrně intenzivních bojů. Takže bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně vedete boj, tak je to nevyhnutelné.

Šlo pouze o tanky Leopard?
Tanky Leopard, pak bojová vozidla pěchoty Marder, Bradley a pak různé starší kusy jako M113, u které se počítá, že nevydrží.

Co se týče západní techniky, ještě bych se chtěl zeptat na raketomety Himars. Jejich dodávku kritizovalo Rusko, pak zaznamenaly několik úspěchů, ale teď se o nich dlouho nemluvilo až do úterý, kdy měly zasáhnout ruský výcvikový prostor. Proč o nich dlouho nebylo slyšet?
Na začátku byly mnohem důležitější, protože zničily spoustu muničních skladů a donutily tím Rusko, aby je přesunulo dál do týlu, což mělo negativní dopad na efektivitu a možnosti ruského dělostřelectva. Každopádně potom, co Rusové přesunuli nejlepší cíle mimo dostřel, tak tyhle zbraně jako Himars a M270 MLRS si musely najít něco jiného, po čem by střílely.

Ukrajina podle médií zasáhla ruský výcvikový prostor. Nejméně 60 vojáků zemřelo

Číst článek

Primární použití už poměrně dlouhou dobu, minimálně od loňského jara, možná dřív, je ruské dělostřelectvo, zejména to, které má dlouhý dostřel, to znamená, které je mimo dosah běžného dělostřelectva, jako houfnic M777 a podobně, kde díky dostřelu okolo 85 kilometrů, který Himars a jeho rakety GMLRS má, tak jsou schopné zasáhnout dělostřelectvo, i když je poměrně daleko od frontové linie.

A pak střílí na podobné taktické cíle, ať už shromažďování vozidel, pěchoty a podobně, jako se stalo zrovna v úterý, různá velitelství jednotek a podobné cíle na taktické až operační úrovni.

Zastavme se, prosím, ještě na chvíli u dělostřelectva. Ukrajinští představitelé v poslední době zdůrazňují, že mají nedostatek munice. Význam dělostřelectva v tomto konfliktu tedy stále neklesá?
Pořád je významný. V určitých rolích ho dokážou alespoň z části nahradit vzdušné drony. Každopádně kdyby zítra Ukrajina dostala půl milionu dělostřeleckých granátů, tak by jim to pomohlo pravděpodobně nejvíc ze všeho.

Bez významných posunů linie

Jaká je podle vás nyní situace na bojišti?
Komplikovaná jako obvykle. Rusové mají stále početní převahu a kvůli tomu, že Ukrajina nemá dost munice, zejména dělostřelecké, což je hlavní metoda, jak útočit na cíle, které jsou za frontovou linií, tak to velmi limituje možnost zasáhnout ruská vojska dřív, než se dostanou do styku s Ukrajinci a způsobí nějaké ztráty.

‚Neměli tváře. Někdy se povedlo najít jenom kusy těla.‘ Svědectví obyvatelky Izjumu o ruském útoku

Číst článek

Pak jsou tam další komplikace, například to, že Ukrajina potřebuje víc vojáků, aby nahradila ztráty, umožnila lidem rotovat z frontové linie, ať už dočasně, nebo permanentně, do zázemí. Na druhou stranu Rusko taky nemá úplně nejjednodušší situaci, ale má mnohem víc prostředků, má větší ochotu plýtvat lidskými životy a technikou, jak jsme teď viděli u Avdijivky. Takže je to komplikované.

Neočekával bych letos žádné velké posuny frontové linie, pokud Ukrajina nedostane víc než základní množství munice, které potřebují k tomu, aby se bránili. Pokud dostanou víc, tak můžou začít sestavovat svoje jednotky tak, aby do budoucna, třeba příští rok, se mohli o něco pokusit. Letos se možná Rusové pokusí o nějaké ofenzivy a řekl bych, že je to i pravděpodobné, každopádně bych od nich neočekával nic podstatného.

Jak by situaci na bojišti podle vás změnilo, kdyby Ukrajinci opravdu letos dostali a byli schopní operačně nasadit letouny F-16?
Zejména to pomůže s protivzdušnou obranou. Co týče situace na zemi, pozemního boje, tak tam vzhledem k množství protivzdušné obrany, kterou Rusové mají, bych neočekával zázraky.

Rusové na Ukrajině využívají zpoždění západních dodávek. Situace je těžká, řekl Zelenskyj

Číst článek

Pokud by k F-16 dostali například americké střely s plochou dráhou letu JASSM, tak tam by – zejména pokud by dostali povolení to používat v rámci ruského území – byla možnost opět, stejně jako když byly poprvé zavedeny Himarsy, způsobit velký chaos v logistice, což by pak mohlo mít dopad na frontovou linii.

Každopádně je otázka, jestli něco takového dostanou. Pokud ne, tak budou zejména užitečné tím, že pomůžou protivzdušné obraně a Ukrajina nebude muset používat tolik střel země-vzduch k sestřelování dronů, raket a podobně.

Změnilo se za ty dva roky množství nebo typy zdrojů, které na Oryxu sbíráte a vyhodnocujete?
Ne podstatně. Stále používáme podobné zdroje, pochopitelně někteří lidé odešli z některých platforem, naopak některé nové zdroje se objevily. Každopádně významně se to nemění.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme