Estonský expert: Ruský plán na ovlivňování jiných je jen prázdný papír. Nevychází a je nerealistický
Z Kremlu nedávno unikly plány, které popisují ruskou strategii pro ovlivňování pobaltských států. Významnou roli v nich hrají i informační operace. Jakou šanci na úspěch ale ve skutečnosti mají? A jak se proti nim bránit? „Důležité jsou sociální sítě. Pokud je občané dokáží používat adekvátním způsobem, mohou šířit věcné informace. U nás to do značné míry funguje,“ říká bezpečnostní expert a bývalý šéf estonské prezidentské kanceláře Rainer Saks.
Objevují se zprávy o uniklých ruských dokumentech, které prozrazují plán Kremlu pro ovlivnění pobaltských společností, včetně té estonské. Je podle vás možné dosáhnout cílů tohoto plánu?
To, co píšou v těch dokumentech, dělají už dlouho. Podobné plány vytvořili už několikrát. A samozřejmě mají pro pobaltské, ale i severské státy určité strategie, kterých se drží. A drží se jich i v Česku nebo třeba Polsku s různou mírou úspěchu v různých časových obdobích, ale nikdy to nevzdávají.
Rainer Saks
Estonský bezpečnostní expert, který od roku 2020 pracuje jako vedoucí vnějších vztahů pro kybernetickou bezpečnostní společnost CybExer Technologies.
V letech 2015 až 2020 byl kancléřem estonského ministerstva zahraniční, předtím působil jako generální ředitel estonské Informační rady (2011 až 2015) a jako šéf kanceláře prezidenta Estonska (2006 až 2011).
Je to takový jejich akční plán. Dokud se politický systém v Rusku nezmění, budou v tom pokračovat na globální úrovni.
Pokud jde ale o Pobaltí, mají samozřejmě pocit, že tu jsou nějaké nástroje s přidanou hodnotou, které jim to usnadní. Ať už jde o majetek, rusky mluvící menšinu, historické vazby nebo ekonomický vliv, který ale v našem regionu ztratili.
Rusové ovšem nemají žádný přímý vliv na naší interní politiku.
Mohou ale podnikat informační operace. Většinou vyvíjejí diplomatický nátlak, což zpravidla nefunguje. Přesto tím mohou vyvolat zmatek, mohou tím ovlivnit svoje spolupracovníky. A to je něco, na co si musíme dávat pozor.
„Moskva má teď jiné problémy než Pobaltí – i co se týče třeba Evropské unie.“
Takže to je realita, se kterou se musíme vypořádat a žít. Ale nejde o něco, co by v současné době představovalo velkou hrozbu. A teď, když probíhá válka na Ukrajině, je navíc míra pozornosti Ruska na náš region poměrně omezená.
Moskva má totiž jiné problémy – i co se týče třeba Evropské unie. Finsko teď nedávno vstoupilo do NATO a Švédsko se o to snaží. A Rusko nemá prostředky na to dělat v tomto regionu cokoliv efektivního. Pokud ale Ukrajina prohraje válku, situace se drasticky zhorší.
Sabotáž prozápadních postojů
Když se ještě vrátíme k dokumentům s plány Kremlu, tak v nich se píše, že jedním z cílů Ruska je sabotovat v Estonsku kladné postoje k NATO a k Západu. Co by tím mohla Moskva získat?
Hlavně dezintegraci západních bezpečnostních struktur – v současnosti to můžete vidět třeba v Maďarsku.
Lipavský: Nespoléhal bych na to, že Rusko projeví slabost. S Kachovskou přehradou udělali příšernou věc
Číst článek
Myslím si ale, že Estonsko není vhodné pro takovou agendu. Je moc malé, moc sofistikované a v současné době nemáme s Ruskem skoro žádné interakce.
Navíc jsme už skoro dvacet let členy NATO. A pokud bude NATO fungovat i dál, jak funguje nyní, tak bychom se neměli bát vůbec – díky článku pět, který je většinou interpretován jako záruka kolektivní obrany.
Takže Estonsko pro Rusko není a nikdy nebylo příliš zajímavé. Rusko mělo vždycky důležitější cíle. Ale i tak se nás snaží ovlivňovat. A prostě s tím budeme muset nějak naložit.
Jak se snaží získat vliv?
Snaží se ovlivňovat nejen pobaltské státy, ale i ostatní státy bývalého východního bloku. Na jednu stranu Rusko potřebuje evropský trh, ale na straně druhé se snaží ovlivňovat evropskou politiku. A to skrze peníze a určité segmenty politiky.
Zároveň má Rusko pro různé společnosti i různé nadstavby vlivové politiky.
Šéf zpravodajců Koudelka: Rusko bude chtít zřejmě zabránit schválení česko-americké obranné dohody
Číst článek
Ve státech, které leží od Ruska dál, to není považováno za velké riziko pro národní bezpečnost. Ale v České republice máte naopak problematickou historii s Ruskem od 40. let minulého století, takže je to zase něco jiného. A podle toho má i Rusko pro různá místa na míru šité strategie.
Někde třeba hledají obchodní vztahy, většinou jsou pro ně velmi dobrými cíli i novináři. Co je ale specialitou Ruska: vždycky k věci přistupují jako zvláštní služby. Vytvářejí takové typy vlivových kampaní a operací jako žádná jiná vláda v Evropě.
Co se týče Estonska, tak v minulosti měla Moskva více sociálně orientovaný plán, kde chtěla využít vztahy s různými kulturami a vrstvami v naší společnosti. V současnosti ale už tyto vztahy nemá.
Viděli jsme spousty členů ruské elity, jak emigrují z Ruska. Někteří skončili v Estonsku, mnohem více je jich jinde v Evropě. Takže si myslím, že prestiž ruské elity, která v Rusku zůstala, je v současné době pochybná. A plán, který by je využil k navázání vztahů, v současné chvíli není proveditelný.
„Je velmi komplikované vymyslet dobrý plán se skrytou agendou, a to kvůli tomu, že naše vztahy s Ruskem byly od začátku špatné.“
A co estonská elita? Ta byla v dokumentech Kremlu totiž také zmíněná jako nástroj vlivové politiky.
Hypoteticky by ji Moskva využít mohla. Ale v případě Estonska je to hodně černobílá hra. Je velmi komplikované vymyslet nějaký dobrý plán se skrytou agendou, a to kvůli tomu, že naše vztahy s Ruskem byly od začátku špatné. Měkká síla tady nebude fungovat.
Dokonce se nás Moskva snaží ovlivňovat více i skrze peníze. Ani to ale příliš nefunguje, protože tu od 90. let máme politiku, která se snaží snížit ekonomický vliv Ruska na Estonsko na minimum. Řekl bych, že v Estonsku ruské finanční triky jen tak neobstojí.
Nepřesné analýzy
Říkal jste, že má Moskva strategie na míru šité zemím, ve kterých mají být uplatněny. Ty závisí na problémech, se kterými se dané země potýkají?
Ano, protože jak jsem říkal, k jejich uplatnění využívají svoje tajné služby. A ty vždycky staví na analýzách situací v daných zemích.
Problém je v tom, že ty analýzy nejsou nutně přesné, a to je důvod, proč jejich operace často selhávají. Protože nerozumí například tomu, jak v demokracii fungují volby. Na druhou stranu znají naše slabiny. Hledají slabiny v různých společnostech a na ty pak útočí.
Ale jak vidíte, přestože je to problém, ne vždy se jim to daří. Vypovídají o tom i sankce, které Evropa na Rusko uvalila, které jsou pro Moskvu katastrofou.
Fiala: Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel a 645 protitankových střel
Číst článek
Na to jsem se vás také chtěla zeptat. Estonská vláda velmi omezila své diplomatické vztahy s Moskvou a některé zástupce Ruska z Estonska vyhostila. Zároveň teď Estonsko nemá zdaleka tolik svých diplomatů v Rusku co dříve. Byl to podle vás dobrý krok vzhledem k tomu, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině?
Nebylo to nutně dobře, ale je to něco, co odpovídá současné situaci. Jelikož Rusko používá diplomacii jako záštitu pro operace jeho tajných služeb v zahraničí, vyhostily ruské diplomaty skoro všechny země v Evropě.
Měli bychom zkrátka pamatovat na to, že když se vede válka, je to trochu jiná situace než běžně, ale že je zároveň vždycky lepší mít o něco víc diplomatů v cizí zemi.
Vyhošťování a přesouvání diplomatů vždycky přináší nevýhody. V tomto konkrétním případě bylo rozhodující to, že Rusko na Ukrajině porušilo všechny základní principy mezinárodního práva, takže bylo zřejmé, že na to země budou muset zareagovat, i když se jich ten konflikt přímo netýkal.
Podle mého názoru bylo snížení počtu našich diplomatů v Moskvě jen malou obětí, když to srovnáme s tím, jak moc bylo Rusko nuceno omezit svoje mezinárodní vztahy. A to je v současné situace pro evropské země velmi důležité.
Jenom popis metod
Zdá se tedy, že většina ruských cílů uvedené v tom uniklém plánu nevychází…
Nevychází. Ve skutečnosti je to jen prázdný papír. Je velmi nerealistický. V byrokratickém systému se totiž většinou vytvářejí plány na rok dopředu, a to obnáší pak i tvorbu rozpočtu na jejich realizaci.
Americké tajné služby věděly o Prigožinově záměru dopředu, přesné načasování bylo podle nich nejasné
Číst článek
Ale v Rusku, pokud chcete na realizaci toho plánu získat finance, musíte něco prezentovat předem, a pak až můžete začít pracovat. To je i důvod, proč jsou podobné uniklé ruské plány častokrát velmi vágní.
Takže tyto uniklé dokumenty ukazují fázi, kdy docházelo k tomuto hrubému plánování ruské strategie, nikoliv fázi její realizace. Přestože bychom o ní měli vědět, neznamená to, že bude funkční.
Plány Ruska bychom měli brát vážně v tom ohledu, že jde o popis metod, které se snaží Kreml použít. Ale vlivové operace jsou vždycky velmi neohrabané a drahé. Práce s lidmi zkrátka funguje jinak.
Nemůžete u ní plánovat pět kroků dopředu, protože pracuje s hodně lidmi, ti nějak reagují a plány se pak začnou velmi rychle hroutit. V běžných zemích proto takové plány nikdo nedělá.
Informace v ruštině
Mluvil jste o informačních operacích. Tady v Česku narážíme na podobné potíže, mimo jiné spojené s dezinformacemi, které mohou rozdělovat společnost. Dokážu si představit, že s ním můžete mít v Estonsku také potíže – zvlášť, když u vás žije tak velká ruská menšina a „šedá zóna“, jejíž členové sami sebe neřadí ani k Estoncům, ani k Rusům…
Ano. Jednou z našich velkých výzev je něco, co můžeme nazývat ruskojazyčná média. V Estonsku žije asi třistatisícová rusky mluvící menšina.
Ruská menšina v Pobaltí jako tikající bomba? Vidím dva možné scénáře, nastiňuje zpravodaj
Číst článek
Někteří z nich třeba emočně podporují ruskou politiku, ale neznamená to, že se ji snaží podsunout estonskému lidu. Takže nejsou jako skupina takový problém. Máme tu problematické jedince, ale žádné velké politické hnutí nebo výrazná veřejně známá osoba tu v současné době není.
I tak ale narážíme na komplikace, pokud jde o informační kanály. Jelikož jsme demokratická a otevřená společnost, tak jsou nástroje vlády na úpravu toku informací poměrně omezené.
Takže většinou tomu v minulosti bylo tak, že zdejší Rusové sledovali ruské zpravodajské kanály včetně zpravodajství. Dlouho na to nikdo nepohlížel jako na velký problém.
Samozřejmě si uvědomujeme, že to není ten nejlepší způsob, jak se vypořádat s našimi občany. Ale po začátku války jsme k těmto kanálům omezili přístup a také máme jeden rusky mluvící kanál v našem veřejnoprávním vysílání. Mimo ten je tu několik menších redakcí, které publikují ruské zprávy.
Stále si myslím, že tohle je jednou z výzev, které naše vláda musí vyřešit. Musíme vytvořit náš vlastní informační prostor.
Společnost nedůvěry: ruským dezinformacím věří v Česku jen tvrdé konspirační jádro
Číst článek
Jak to může estonská vláda vyřešit?
Nemůžete použít finance k vytvoření nového informačního kanálu. Naše veřejnoprávní média fungují podle podobné legislativy, jaká platí ve zbytku Evropské unie, a estonská vláda nesmí do jejich obsahu zasahovat.
Je proto velmi těžké najít rychlá a efektivní řešení, a to s omezeným rozpočtem. Jsou tu způsoby, jak situaci zlepšit.
Máme tu školní výuku, která je jedním z těch nejdůležitějších nástrojů. A krůček po krůčku dosahujeme pokroku.
Důležité jsou také sociální sítě. Pokud je vaši občané dokážou používat adekvátním způsobem, mohou tam lidé šířit věcné analýzy a informace. To do určité míry v Estonsku funguje, ale je to výzva.
