Ruský režim se na konci roku vypořádal s odpůrci. Odsoudil protiválečného básníka i aktivistku
Konec minulého roku znamenal pro už tak zdecimovanou ruskou občanskou společnost těžké ztráty. Jednatřicetiletá Ksenija Fadějevová, jedna z posledních koordinátorek Fondu proti korupci Alexeje Navalného, která odmítla opustit Rusko, byla za „organizování extremistického spolku“ odsouzena na devět let, píše nezávislý ruský portál Meduza. Podobně se ruské úřady vypořádaly s dalšími osobami.
Sám Navalnyj, který v prosinci téměř na dvacet dní zmizel z hledáčku svých příbuzných, advokátů a lidskoprávních aktivistů, se našel za polárním kruhem – v Jamalo-Něněckém autonomním okruhu v nechvalně proslulé věznici „Polární vlk“ pro zvláště nebezpečné recidivisty.
Minulý týden pak Tverský obvodní soud v Moskvě odsoudil k sedmi letům odnětí svobody v trestanecké kolonii básníka Arťoma Kamardina za to, že u pomníku Vladimira Majakovského veřejně recitoval své protiválečně laděné básně. Další účastník této tradiční kulturní akce, básník Jegor Štobva, dostal za recitování poezie pět let a šest měsíců.
Podle oficiálního verdiktu byli oba mladí básníci uznáni vinnými z extremismu – konkrétně z „kolektivního podněcování nenávisti k členům vojenských formací Luhanské, respektive Doněcké národní republiky“ a také z „vyzývání k činnosti ohrožující bezpečnost státu“.
Akce, během níž několik mladých lidí přečetlo své verše a která měla být protestem proti vyhlášení mobilizace, proběhla 25. září 2022 na Triumfálním náměstí v Moskvě. Čtyři účastníci akce byli zatčeni na místě, tři další u domu Kamardina, který byl jako jeden z organizátorů pod policejním dohledem, připomíná Meduza.
‚Majakovská čtení‘
Takzvaná „Majakovská čtení“, jak se říká tradičnímu předčítání poezie u pomníku Vladimira Majakovského, mají dlouhou tradici. Poprvé proběhla živelně v létě roku 1958. Po ceremoniálu odhalení pomníku tehdy obdivovatelé básníka vytvořili frontu k mikrofonu a každý z nich přečetl něco z jeho poezie. V následujících třech letech tam přicházeli recitovat pravidelně každý týden.
‚Rusáci‘. České stýkání a potýkání s východním medvědem
Číst článek
V dubnu 1961, na den výročí smrti Majakovského, však na náměstí došlo k hromadné rvačce mezi básníky na jedné straně a milicionáři a dělníky, kteří se je snažili rozehnat, na straně druhé.
Tři z organizátorů „čtení“, Ilja Bokštejn, Eduard Kuzněcov a Vladimir Osipov, byli později odsouzeni za „antisovětskou propagandu“ na pět až sedm let v táborech. Dalšímu z organizátorů, známému disidentovi Vladimiru Bukovskému, byla nařízena léčba ve zvláštní psychiatrické léčebně.
O bezprecedentní surovosti dnešního režimu svědčí způsob, jakým byl den po „poetickém protestu“ proti mobilizaci zatčen sám Kamardin. Do bytu, kde bydlel se svou přítelkyní Alexandrou Popovou a přítelem a aktivistou Alexandrem Menjukovem, vtrhla jednotka rychlého nasazení ozbrojená samopaly.
Kamardinovi přátelé později vypověděli, že je ozbrojenci zbili a básníka znásilnili činkou. Akt sexuálního násilí přitom natočili a donutili Kamardinovu přítelkyni video shlédnout.
Kamardin vystudoval Ruský technologický institut v Moskvě a do zatčení pracoval jako inženýr – montoval optiku pro noční vidění do loveckých zbraní.
Soud v Rusku poslal na několik let do vězení dva básníky. Měli číst ‚protiválečné‘ texty
Číst článek
Podle jeho nejmenované příbuzné začal psát básně v roce 2013. „Pro Arťoma bylo vždy důležité otevřeně vyjádřit svůj názor a podpořit ‚všechno dobré proti všemu špatnému‘,“ cituje Meduza Kamardinovu příbuznou. Ta jeho básně označuje jako tvrdé a svým způsobem i radikální. Ale je to podle ní čestná poezie a Arťom je hlasem své generace.
‚Jsem pacifista‘
U soudu, který na Kamardina na konci září roku 2022 uvalil vazbu, básník vypověděl: „Podezírají mě, že jsem podněcoval nenávist. Ale já jsem proti nenávisti jako takové. Jsem pacifista, jsem proti válkám i proti tomu, čemu se u nás říká ‚speciální operace‘. Nechci, aby do války odváděli mé přátele,“ cituje Meduza ze soudního protokolu.
Na témže zasedání požádal Kamardin svou dívku Alexandru o ruku: „Samozřejmě jsem souhlasila. Oficiální status manželky mi v případě Arťomova odsouzení dá možnost jezdit za ním do trestanecké kolonie a zjišťovat, kde se nalézá a zda je v pořádku,“ řekla tehdy Popovová v interview pro Rádio Svoboda.
Odsuzování umělců k vysokým trestům odnětí svobody není v dnešním Rusku ojedinělé. V prosinci byla k sedmi letům vězení za protiválečné nápisy odsouzena umělkyně Alexandra Skočilenková.
Letos by měl padnout rozsudek nad režisérkou Jevgenijí Berkovičovou a dramatičkou Světlanou Petrijčukovou, kterým za domnělé schvalování terorismu hrozí až pětileté tresty, uzavírá svou reportáž nezávislý ruský portál Meduza.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu.
