Do parlamentních voleb na Slovensku zbývá šest týdnů, pozornost se ale upíná hlavně k procesu kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka. Jak soud doléhá na nálady lidí? „Něco takového se na Slovensku v předvolebním období nikdy neodehrávalo. Politické strany vždy poukazovaly na chyby svých soupeřů, tato situace je ale skutečně unikátní,“ říká pro iROZHLAS.cz politolog Grigorij Mesežnikov, podle kterého hrozí nástup úřednické vlády i předčasné volby.

Rozhovor Bratislava 7:10 18. ledna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jsou to téměř dva roky, co vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové na Slovensku strhla vlnu protestů, která vyústila v odchod Roberta Fica z premiérského křesla.

Událost, která vyvolala rozbouřené emoce a řadu otázek o poměrech v zemi, se přitom odráží i na předvolebních náladách.

Vyostřená kampaň na Slovensku: Smer na sociálních sítích zesměšňuje rivaly, strefuje se i do Kisky

Číst článek

V době, kdy se země chystá na únorové volby do Národní rady, se rozjitřené emoce do společnosti znovu vrací. Důvodem je soudní líčení se čtyřmi obžalovanými z Kuciakovy vraždy, které tento týden sledovali nejen lidé na Slovensku, ale i v dalších koutech Evropy.

V souvislosti s předloňskou vraždou investigativního novináře lidé volají po změně, o níž budou mít šanci rozhodnout už v sobotu 29. února. Jaké je nyní rozložení sil v zemi? Může se dostat k moci krajní pravice? A jaký povolební scénář se nyní zdá jako nejpravděpodobnější?

I na to odpovídá z rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel slovenského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

Do parlamentních voleb zbývá šest týdnů, pozornost se ale upíná hlavně k soudnímu řízení kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Jak soud doléhá na předvolební nálady lidí na Slovensku?
Samozřejmě se čekalo, že řízení proběhne v době, kdy se země bude připravovat na volby, a určitě to ovlivňuje celkové vnímání vývoje společnosti. Je to součást celkového diskurzu, který podle mě může ovlivnit rozhodování občanů ve volbách. Na pozadí těchto odhalení totiž zesílil pocit jakési nespravedlnosti a toho, že právní stát na Slovensku nefunguje, jak by měl.

Pro značnou část voličů je to důvod k tomu, aby podpořili strany, které s tímto stavem nesouhlasí, které kritizují současnou vládu a hlavně stranu Smer za to, že dopustila, aby organizovaný zločin pronikl do vitálních orgánů státu. Do pozadí se tak dostávají otázky, které přímo souvisí s činností politických stran, jako je například způsob oslovení voličů. Lidé sice potkávají billboardy, ale pozornost je věnovaná hlavně soudnímu procesu a všemu, co s ním souvisí.

Něco takového se na Slovensku v předvolebním období nikdy neodehrávalo. Politické strany vždy poukazovaly na selhání a chyby svých soupeřů, tato situace je ale skutečně unikátní. Pro mnohé voliče je jasné, že nejde jen o individuální selhání, že příčiny tohoto stavu mají systémový charakter. Aktéry byli vysoce postavení funkcionáři státní správy i orgánů činných v trestním řízení, kteří měli vazby i na nekalé praktiky určitých podnikatelů.

Slovenskou prezidentkou se loni stala reprezentantka liberální demokracie Zuzana Čaputová, krajně pravicová strana Mariana Kotleby se ale v průzkumech drží poměrně vysoko. Lze únorové hlasování vnímat jako boj mezi krajní pravicí a liberální demokracií?
Myslím si, že situace může být takto definována. Je to v podstatě soupeření mezi liberálními demokraty – politickými stranami, které usilují o existenci a zdokonalování liberální demokracie – a krajní pravicí. Ta sice posiluje, nemá ale takovou pozici, aby se dokázala podílet na moci.

Rovin soupeření je tu ale vícero. Tou další je soupeření mezi stranami, které prosazují změnu, a těmi, které se podle mě spíš zasazují o udržení jisté kontinuity, díky níž chtějí zůstat u moci. Tento tábor je reprezentován hlavně stranou Smer-SD a SNS (vládní Slovenská národná strana – pozn. redakce), snahu o změnu naopak prosazuje současná demokratická opozice.

O změně hovoří také krajní pravice v čele s Kotlebovou stranou, v jejich představách by ale touto změnou bylo odstranění liberální demokracie. Dnes se jejich podpora pohybuje kolem 14 procent a mohla by se ještě o něco zvýšit, ale rozhodně to nestačí k tomu, aby mohli liberální demokracii skutečně odstranit. Těžiště boje proto podle mě leží hlavně mezi současnou vládní koalicí a demokratickou opozicí a bude záležet na tom, zda se všechny strany demokratické opozice dostanou do parlamentu. V takovém případě je pravděpodobné, že vytvoří velice širokou – asi šestičlennou – vládní koalici, ale budou mít většinu.

Co čekat, pokud se všechny do parlamentu nedostanou?
Pokud se jedna nebo dvě strany opoziční demokratické části politického spektra do parlamentu nedostane, pak budou kombinace jiné a Kotlebova strana, s níž nikdo nechce jít do koalice, by získala blokační menšinu. Už se proto mluví o tom, že pokud dojde na patovou situaci, mohla by nastoupit úřednická vláda a vyloučené nejsou dokonce ani předčasné volby.

Současné rozložení politických sil v zemi naznačuje i aktuální průzkum vypracovaný agenturou Focus. V něm vyjádřilo 18,7 procenta lidí podporu Smeru-SD expremiéra Roberta Fica, na druhém místě skončila Kotlebova strana Naše Slovensko, která si z prosincových 11,8 procenta polepšila na 13,6. Co z aktuálního šetření plyne – zejména pokud ho porovnáme s prosincovými průzkumy?
Nedošlo k nijak výrazným odchylkám. Jen Kotlebově rasistické, krajně pravicové, extremistické straně se preference zvýšily asi o dvě procenta a Smer o jedno procento klesl. V závěsu po těchto dvou stranách je pak celá demokratická opozice a úplně na konci je s 5,1 procenta Slovenská národní strana.

Je to šokující svědectví, kam až jsme se na Slovensku dostali, říká šéfredaktor Denníku N

Číst článek

Pokud by volby dopadly tak, jak signalizuje tento průzkum, s největší pravděpodobností by vznikla široká středopravá koalice, součástí které by byla strana Za ľudí bývalého prezidenta Andreje Kisky, koalice Progresívne Slovensko/Spolu, libertariánská strana Sloboda a Solidarita, Kresťanskodemokratické hnutí, hnutí Igora Matoviče OĽaNO a nakonec ne příliš ideologicky vyprofilované hnutí Sme rodina.

Pokud by se výsledky tohoto průzkumu naplnily, tyto strany by měly v parlamentu většinu poslanců. Strana Smer by odešla do opozice a druhou nejsilnější opoziční stranou by byla Kotlebova strana. Jak ale říkám, záleží na tom, jak dopadnou strany, které jsou na chvostu – tedy SNS a Sloboda a Solidarita.

Dokážete podle těchto průzkumů říct, jaký scénář se vám osobně zdá jako nejpravděpodobnější?
To je opravdu hodně náročné, protože rozdíly mezi pětiprocentním prahem a podporou některých stran skutečně nejsou velké. V tuto chvíli je ale podle mě nejpravděpodobnější tento scénář: Smer získá nejvíc voličských hlasů a před prezidentkou Čaputovou bude stát dilema, jestli pověřit sestavením vlády (současného premiéra za stranu Smer Petra) Pellegriniho, tedy zástupce nejsilnější strany.

Já si ale nemyslím, že by Pellegrini byl schopný vládu sestavit. Společně s SNS nedosáhnou na většinu, pokud se tam SNS vůbec dostane. A všechny opoziční strany bez výjimky tvrdí, že do koalice se Smerem nepůjdou. Druhá na řadě by byla Kotlebova strana, kterou ale prezidentka v žádném případě nepověří. To je jasné. Sestavením vlády by tedy byl pověřen exprezident Kiska, nebo zástupce koalice PS/Spolu – podle toho, kdo by získal větší počet hlasů – a ten by vytvořil zmíněnou širokou koalici.

Loni v září Smer oznámil, že volebním lídrem strany bude namísto Roberta Fica právě Pellegrini. Řekl byste, že straně tento krok pomohl?
Z jejich pohledu je to za dané situace samozřejmě vynucený krok, protože Fico je stále nejsilnější politik Smeru. Přestože už není předsedou vlády, prosazuje všechny klíčové rozhodnutí strany on, jeho osoba ale voliče polarizuje. Ukazuje se, že za Petra Pellegriniho preference strany minimálně neklesají a v žebříčcích důvěryhodnosti je dokonce výš než Fico – ovšem jen pokud jde o celostátní vzorek, pokud bychom brali v potaz jen voliče Smeru, mezi nimi je Fico stále populární.

Slovensko je unavená země, lidé ztrácí víru a to může ovlivnit volby, míní sociolog Vašečka

Číst článek

Tento model prezentace Smeru tedy má ukázat, že strana je také nastavená na změnu. Tato změna má být podle nich „zodpovědná“, což znamená, že strana už má nějaké zkušenosti. Nehovoří ale o tom, že nevyhnutelnost této změny je způsobená právě tím, že v zemi došlo k hrozným věcem, na nichž se jejich strana podílela.

Z tohoto důvodu Roberta Fica tak trochu schovávají – k aktuálnímu dění se sice nadále vyjadřuje, spíš ale útočí na opozici. Otázku zodpovědnosti za to, že se země dostala do bodu, kdy občané vyžadují změnu, Smer raději netematizuje.

Označil byste letošní parlamentní volby za emotivnější a možná i napínavější v porovnání s těmi předešlými?
Každé volby jsou napínavé, tentokrát ale budou napínavé hlavně proto, že je fragmentace mnohem větší a je těžší odhadnout výsledek. Stačí, aby měly některé strany o procento víc, nebo míň a změní to celou povolební konfiguraci. Z tohoto pohledu jsou napínavější.

A jestli jsou emotivnější? Poté, co se veřejnost dozvěděla, že byl zavražděn investigativní novinář a jeho nevěsta, se emoce lidí vyplavily na politickou scénu a vůbec do atmosféry ve společnosti. Po dvou letech už tyto emoce možná nejsou až tak silné, je ale pravda, že nespokojenosti a hněvu způsobeného tím, že se země dostala do tohoto stavu, v těchto volbách bude víc než v těch předchozích.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít