Místo kotlebovských triček bílé košile. Hnutí Republika se chce zbavit extremistické minulosti
Ambice být součástí příští slovenské vlády má i krajně pravicové hnutí Republika. Vzniklo odštěpením ze strany Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko. V průzkumech se pohybuje kolem pěti až osmi procent. Příznivce láká slibem referenda o vystoupení z NATO. Pro většinu ostatních stran kromě Směru a SNS je spolupráce s radikální Republikou nepřijatelná. V čele stojí europoslanec Milan Uhrík, který slibuje, že na Slovensku udělá pořádek.
V Prievidzi na středním Slovensku se hnutí Republika potkává s příznivci v místním hotelu. V konferenčním sále je asi 200 lidí, další se tlačí před dveřmi a natahují krky. Hlas druhé nejvýraznější postavy Republiky Milana Mazureka je slyšet už z dálky.
Vyhraje Smer, nebo Progresivní Slovensko? Poslední průzkumy a modely ukazují těsný volební souboj
Číst článek
„Má smysl vést tento politický zápas, má smysl se postavit těm oligarchům, kteří Slovensko rozkrádají,“ říká se zápalem Mazurek, muž přede mnou obdivně poznamenal, že je jako kulomet.
Poslanec, kdysi odsouzený za rasismus, ostře kritizuje stav veřejných financí, opírá se do sexuálních menšin a brojí proti bývalé vládní čtyřkoalici.
Když zmínil jméno expremiéra Igora Matoviče, jedna žena radostně vykřikla, že Matovič při potyčce s politiky Směru dostal několik ran. Dav se rozesmál a Mazurek jen poznamenal, že si o to asi koledoval. Násilí nikdo z přítomných neodsoudil.
Před hotelem jeden z účastníků Marek ve středních letech vysvětluje, proč fandí Republice. „Je důležité, aby zde byla zachovaná klasická rodina. Žádné čtyřicáté sedmé, osmdesáté pohlaví. I tato uprchlická krize, chtějí tomu zabránit,“ popisuje.
Podívat se na představitele Republiky přišli i sedmnáctiletí Darius a Branislav. „Podporujeme tradiční hodnoty, odmítám tady vidět duhové vlajky. V tomto mám podobný názor, tradiční hodnoty je třeba zachovat. I s těmi migranty, hlavně to křesťanství,“ říká.
‚Jdeme to uklidit‘
Mezi mladými voliči do 30 let je Republika podle srpnového průzkumu agentury Focus druhou nejpopulárnější stranou. I díky silné přítomnosti hnutí na sociálních sítích. Předsedou Republiky je 38letý Milan Uhrík.
„Jdeme to převálcovat a změnit. Jdeme uklidit tento bordel ve státě,“ hlásá. Od roku 2016 byl poslancem za Lidovou stranu Naše Slovensko Mariana Kotleby. Má doktorát z technické univerzity a údajně mluví třemi jazyky. V roce 2021 z LSNS odešel a založil Republiku.
Kotleba přišel o část strany, později byl odsouzený za propagaci nacismu, přišel o poslanecký mandát. Z veřejného prostoru téměř zmizel. Zato Republika rostla, má už kolem tisíce členů.
Mladé hnutí se od té doby snaží zbavit extremistické nálepky, říká odborník na krajní pravici politolog Tomáš Nociar z Univerzity Komenského. „Republika vzešla z neofašistického podhoubí. Momentálně se ale snaží přetransformovat na populistickou radikální pravici,“ popisuje.
Průvodce scénáři slovenských voleb. K premiérskému postu má blíž Fico než Šimečka, klíčový může být Hlas
Číst článek
‚My jsme tu doma‘
Místo kotlebovských zelených triček se členové Republiky oblékají do bílých košil a volí jemnější rétoriku. Oslovit umírněnější voliče se podařilo, dokazují i příznivci Jana a Mário.
„Kotlebovci jsou radikální. Lidi z Republiky jsou za mě úplně jiní. Jsou o mnoho kultivovanější, organizovanější,“ shodují se.
Podle politologa Nociara má Republika blízko k rakouské FPÖ, italské Lize nebo francouzskému Národnímu shromáždění. Její ideologie stojí na třech pilířích.
„Rozlišuje mezi domácími hodnotami a cizími. Pohybují se v logice hesla ‚My jsme tu doma‘. Takže tam patří protiromská agenda, protipřistěhovalecká agenda. Potom je to autoritářství, to znamená politika důrazu na právo a pořádek, v rámci kterého se vymezují vůči vše sexuálním menšinám. Potom je to populismus, politické elity kritizují jako nekompetentní nebo zkorumpované,“ myslí si.
