Scénáře slovenských voleb:
K premiérskému postu má blíž Fico než Šimečka, klíčový může být Hlas

Slovensko vstupuje do posledního týdne před parlamentními volbami. Na čele průzkumů preferencí se zatím vyhřívá Smer Roberta Fica, v patách je mu však Progresivní Slovensko Michala Šimečky. Jak se zorientovat ve spletitých vztazích mezi jednotlivými politickými subjekty, které se sejdou v příštím slovenském parlamentu? Server iROZHLAS.cz přináší nejpravděpodobnější scénáře povolebních koalic.

Bratislava 25. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Na Slovensku už se nebaví o rozpočtu, financích, zdravotnictví nebo školství. Místo toho je to o tom, kdo koho napadl na mítinku. V řadě případů už se nejedná o programovou soutěž, ale o to, že politik kampaní přitahuje pozornost ke své osobě. A někdy dost spektakulárním způsobem,“ zhodnotil situaci krátce před volbami politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

V daleko proměnlivějším politickém prostředí, než je například to české, se v sobotu Slováci vydají již k jedenáctým porevolučním parlamentním volbám.

Jaké jsou možné varianty povolebního vládnutí?

• „Hororové“ spojenectví radikálního Smeru a krajně pravicových stran SNS a Republika.
• Vysněný scénář šéfa SNS Andreje Danka, který má vcelku vysokou pravděpodobnost, ve formě spolupráce Smeru, Hlasu a SNS.
• Nesourodá koalice stran, které se dnes sice vzájemně vylučují, můžou se ale dohodnout na půdorysu „hráze proti liberálům či progresivistům“.
• Anebo čtvrtá a relativně málo pravděpodobná možnost – vláda vedená lídrem Progresivního Slovenska Michalem Šimečkou.

‚Hororový‘ scénář

Vláda radikalizovaného Smeru a dvou krajně pravicových stran Republika a SNS je jedním z možných východisek nadcházejících voleb. Komentátor deníku SME Peter Tkačenko jej nazval přímo hororovým.

Došlo by tím ke spojení stran, které na slovenské politické scéně působí nejvíce prorusky a pročínsky, pozdává se jim zahraniční politika Maďarska pod vedením Viktora Orbána a mají negativní vztah k vyzbrojování Ukrajiny.

Šlo by o spojenectví stran, které se v předvolební kampani neštítí otevřeného národovectví, xenofobie, homofobie nebo třeba konspirací o údajně plánovaných volebních podvodech.

Když byl dnešní lídr Republiky Milan Uhrík ještě poslancem Kotlebovy neofašistické ĽSNS, mluvil o Smeru jako o „úhlavním nepříteli“ nebo jako o „polomafiánské straně, která Slovensko položila na kolena“.

V poslední době ale svá vyjádření krotí a s Ficem otevřeně politicky spolupracuje. Například když společnými silami sbírali podpisy pro vyvolání celostátního referenda. „Za vlád Smeru se sice kradlo, ale aspoň byl pořádek,“ řekl třeba.

Dřívější obhájci Tisova Slovenského státu z období druhé světové války, který byl satelitem nacistického Německa, dnes paradoxně slaví výročí Slovenského národního povstání a prsí se tím, že mají na kandidátce nejvíce členů Slovenského svazu protifašistických bojovníků.

Na rozdíl od zmíněné Kotlebovy ĽSNS, která byla pro jakoukoliv politickou spolupráci toxická, mají představitelé Republiky mocenský apetit a veřejně si říkají o účast v příští vládě.

„Jde jim o to stát se přijatelnými koaličními partnery. Je to pokus o získání přijatelnější tváře pro veřejnost při zachování velmi radikální rétoriky a kritiky zahraničněpolitického směřování Slovenska,“ popsal odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

A doplnil, že má Republika mezi členy lidi, kteří v minulosti prokazatelně patřili k extremistickým strukturám. Významnými tvářemi krajně pravicového subjektu jsou odsouzený rasista Milan Mazurek nebo zpěvák Ondrej Ďurica, který dříve zpíval v neonacistické kapele Biely odpor.

Pro Republiku je klíčové mít dobrý vztah se Smerem, jelikož jde spolu se Slovenskou národní stranou (SNS) o jedinou partaj, která jej z povolební spolupráce nevyloučila. Ostatní s nimi nechtějí nic mít.

Otázkou tak zůstává, zda by do takové koalice Robert Fico šel i v případě, kdyby k tomu měl v parlamentu dostatečné počty. Jak Smer, tak SNS odmítají jakékoliv debaty o vystupování Slovenska z NATO a EU, zatímco Republika zmiňuje minimálně referenda.

„EU je náš životní prostor. My jsme posunuli Slovensko do Schengenu a do eurozóny. Je to správný projekt, ale ve špatných rukou. Pokud mi někdo řekne, že je pro vystoupení z EU, nebudu s ním spolupracovat,“ prohlásil Fico v rozhovoru pro Postoj.

Podle politologa Radoslava Štefančíka bude Smer preferovat takové koaliční partnery, kteří se drží v mezích demokratického standardu. „SNS takovou stranou je, ostatně s ní Fico už dvakrát ve vládě byl. S Republikou ale nejspíš otevřeně do vlády nepůjde, snad jen když ho nakonec odmítnou všechny ostatní strany,“ popsal.

Zmíněná varianta ovšem není z těch nejpravděpodobnějších. Při „vhodném“ propadnutí hlasů například OĽaNO, SaS, Sme rodina a KDH by ale najednou mohlo jít o scénář, který by početně vycházel. Jako například v posledním modelu agentury NMS.

Dankova vysněná varianta

Na konci srpna překvapil předseda SNS Andrej Danko tím, když „prozradil“ plán budoucí koalice Smeru, Hlasu a SNS, přičemž by Fico přepustil post premiéra lídrovi Hlasu Peteru Pellegrinimu.

Pro Danka jde o jednoznačně preferovanou variantu. Ostatně jeho SNS už v letech 2006–2010 a 2016–2020 se Smerem ve vládní koalici byla.

Existenci takové domluvy Smer i Hlas promptně odmítly a šéf SNS o den později mírnil vášně prohlášením, že vše řekl jen proto, aby viděl, jakou reakci to vyvolá.

Že jde o scénář postavený na reálných základech, ale od té doby potvrzuje třeba Pellegrini, který vyhlašuje, že jeho Hlas udělá v povolebním vyjednávání vše pro to, aby získal premiérský post: „Pokud dostaneme silný mandát, budeme se ucházet o post předsedy vlády. I v případě, pokud nevyhrajeme, ale dosáhneme na výsledek, který nebude na sto honů od vítěze.“

Zároveň už poněkolikáté zopakoval, že s Ficem v jedné vládě sedět nechce. A doplnil, že lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka na premiérskou roli nestačí.

Pellegrini totiž před třemi lety odcházel ze Smeru s tím, že chce založit premiérskou stranu. Dlouho to tak ostatně vypadalo, až do začátku letošního roku jeho Hlas v preferencích vedl. Karty se ale obrátily, Smer se vrátil do vedení a Hlas je dnes v průzkumech až třetí.

„Čím bude výsledek Hlasu ve volbách slabší, tím spíše nakonec půjde do koalice se Smerem,“ myslí si politolog Grigorij Mesežnikov.

Podle něj je to pro politického pragmatika, kterým je Fico, přijatelná varianta. „Především mu jde o to, aby se vyhnul možným trestním stíháním.“

S tímto pohledem se ztotožňuje i politolog Štefančík. „Pokud nebude rozdíl mezi Smerem a Hlasem deset procent a vyšší, dovedu si přesto scénář s přenecháním premiérského postu představit.“

V případě, kdyby se do úřadu premiéra vrátil Fico a Pellegrini chtěl dodržet svůj slib, že s ním do vlády nepůjde, dávala by v tomto scénáři smysl jeho kandidatura na prezidenta. Pellegriniho osobní popularita totiž přesahuje preference Hlasu.

Fico sice říká, že je pro něj po volbách Hlas „číslem jedna“ pro povolební spolupráci, reálně je ale největším spojencem Smeru SNS. Její předseda Danko je dlouhodobě k Ficovi extrémně loajální, v květnu jej na bratislavském Slavíně nazval „skutečným premiérem“, což mu Fico záhy oplatil označením „skutečný předseda parlamentu“.

Dankově vysněné variantě vlády Smeru, Hlasu a SNS nahrává i aktuální spor na krajní pravici mezi SNS a Republikou. Jelikož se obě strany přetahují o podobný typ voliče a dle průzkumů rozhodně nemají jisté, že do parlamentu proklouznou, začaly se vzájemně vymezovat, což podrývá pravděpodobnost prvního „hororového“ scénáře.

Lídr Republiky Uhrík tak voliče vyzval, ať volí jistotu a nehazardují s rizikem propadnutí svých hlasů tím, že by podpořili SNS nebo ĽSNS. „SNS nedělá vlasteneckou politiku, ale jen vlastenecký oportunismus vždy těsně před volbami,“ prohlásil Uhrík.

Nebezpečí natěšené Republiky toužící po vstupu do vlády (první scénář) a nedostatečný volební výsledek zaručující druhou variantu nakonec mohou vést ke třetímu scénáři.

Hráz proti extrémům

V roce 2016 skončily slovenské volby patem, vláda nešla složit na základě pravolevé, konzervativně-liberální ani etnické ose. Nakonec tak vznikla nesourodá koalice Smeru, protimaďarské SNS, konzervativní Sietě a slovensko-maďarského Mostu-Híd.

Při obhajobě tohoto nepravděpodobného spojení tehdy lídři jednotlivých partají použili sousloví „hráz proti extremismu“, jelikož se tehdy do parlamentu poprvé dostala Kotlebova ĽSNS. A tak do vlády se Smerem šly i Sieť a Most-Híd, byť před volbami koalici s Ficem odmítaly.

Letos může úplně klidně nastat podobná situace, kdy bude tendence se na jedné straně vyhnout nejradikálnější Republice a na druhé straně pro mnohé příliš liberálnímu Progresivnímu Slovensku.

„Chceme vládu bez extrémů, která zemi vrátí do normálu. Chci udělat vše pro to, aby po volbách vznikla vláda bez Smeru i Progresivního Slovenska,“ řekl například nedávno místopředseda strany Sme rodina Milan Krajniak.

Bez dvou nejsilnějších stran se ale koalice bude skládat těžko, pravděpodobnější je tedy opakování scénáře z roku 2016, kdy podobnou hráz také skládal lídr vítězného Smeru Robert Fico. Nyní ovšem tedy jako hráz proti liberalismu či progresivismu.

Odpor k příliš liberálním hodnotám jej totiž může spojit i se Sme rodinou Borise Kollára nebo Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH), které by se jinak vládě se Smerem chtěly vyhnout.

Jednou z hlavních priorit KDH je totiž zabránit uzákonění registrovaných partnerství, což prosazují liberální strany Progresivní Slovensko a SaS, nedávno dokonce předseda KDH Milan Majerský LGBT označil za stejnou pohromu pro společnost, jako je třeba korupce.

Tomuto scénáři nahrává i postoj Konference biskupů Slovenska, která v minulém týdnu vydala pastýřský list: „Křesťan nevolí strany nebo poslance, kteří – řečeno slovy papeže Františka – podporují ‚ideologickou kolonizaci‘, když souhlasí s potraty, registrovanými partnerstvími, eutanázií či genderovou ideologií, anebo šíří dezinformace, nenávist a rozdělení,“ píše se v něm.

Byť KDH opakuje, že Smer ze spolupráce vylučuje, už po volbách 2006 a 2010 byla koalice obou stran při vyjednávání na stole. Sme rodinu se Smerem zase pojí namočení do korupčních skandálů a války v policejních sborech, kde stojí nominanti těchto dvou stran až podezřele často na stejné straně tohoto konfliktu.

Šimečkova šance

Všechny předchozí scénáře počítají s tím, že by v nich hrál hlavní roli Ficův Smer. O prvenství ve volbách se s ním utká Progresivní Slovensko, kterému by ale ve většině možných výsledků voleb zoufale chyběli přirození spojenci. Programově jsou si nejblíže s pravicově liberální SaS.

Navzdory výrokům představitelů KDH lídr progresistů Michal Šimečka považuje za možné koaliční spojence i křesťanské demokraty. „Bez ohledu na hluboké filozofické rozdíly je KDH naším potenciálním partnerem. Věřím, že s námi sdílí vizi demokracie, právního státu a zahraniční politiky,“ zmínil.

O Hlasu, Sme rodina a OĽaNO se pak zmínil jako o stranách, které nejsou pro Progresivní Slovensko preferovanými partnery, ale nevyloučil je.

Dlouhodobě je přitom jasné, že pokud má mít Slovensko naději na vládu bez Smeru, neobejde se bez účasti Hlasu. Jeho lídr Peter Pellegrini ale nyní hraje obtížnou hru.

Od začátku roku mu povážlivě klesají preference a je v sevření preferenčně dvou nejsilnějších stran Smeru a Progresivního Slovenska, přičemž oběma by se hodil jako koaliční partner.

Do této matematiky v posledních dnech vstoupili i zástupci demokratických prozápadních a spíše pravicových stran, které se v průzkumech potácí hluboko pod pětiprocentní hranicí.

„Pokud volby opravdu vyhraje Progresivní Slovensko, ale nebude schopné sestavit vládu, bude hlas pro ně totálně propadnutý,“ řekl například Mikuláš Dzurinda, který vede Modré-Most-Híd. Ti se pohybují kolem jednoho procenta.

„Porážka Fica nebude o tom, kdo bude první nebo druhý. Rozhoduje 76 hlasů ze 150 v parlamentu,“ doplnila ho lídryně kandidátky Demokratů Andrea Letanovská. Tato partaj má v průzkumech přibližně tři procenta podpory.

S podobnou výzvou se k nim přidal i exprezident Andrej Kiska, který letos volí a podporuje SaS.

Ať už se situace kolem pětiprocentní hranice vyvine jakkoliv a zda vyhraje Smer, nebo Progresivní Slovensko, šance, že bude příštím slovenským premiérem lídr progresistů Michal Šimečka, je v tuto chvíli velmi malá.

Jakub Grim

Související témata: Slovensko, Robert Fico, Slovenská národná strana, Michal Šimečka, Andrej Danko, Slovenské parlamentní volby 2023, SMER, Hlas-SD, Peter Pellegrini, Progresivní Slovensko, SNS, republika, Milan Uhrík, SAS, KDH, Sme rodina, OĽaNO