Fico vs. Šimečka. Nový premiér rozhodne o demokracii, Slováci vyhlíží nejdůležitější volby za 25 let

Matěj Skalický mluví s Beatou Balogovou, šéfredaktorkou deníku SME

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

22. 9. 2023 | Praha

Ty nejdůležitější volby za posledních 25 let. To se říká před každým hlasováním, ale na Slovensku to bude za pár dní realita. V sázce není nic menšího než demokracie sama. Téma pro Beatu Balogovou, šéfredaktorku deníku SME.

Editace: Lucie Korcová
Sound design: Zuzana Marková
Rešerše: Zuzana Kubišová
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Do slovenských předčasných voleb zbývá posledních pár dnů a při pohledu z Česka to začíná být možná větší drama, než jsem si třeba před pár týdny myslel. Mám na vás zhruba 10 otázek a začnu od té nejdůležitější. Může se skutečně nakonec stát, že Robert Fico, šéf Směru, nebude příštím premiérem?
Může se to stát. A myslím si, že minimálně polovina země v to stále doufá, protože s potenciálním Ficoým vítězstvím se pojí i potenciální rozklad demokracie na Slovensku. Sice před každými volbami říkáme, že jde o hodně, že rozhodujeme o směrování země a že jsou to velmi důležité volby, ale myslím, že ještě před žádnými volbami jsem to necítila tak intenzivně.

„Pokud by byly volby teď, vyhrál by je Směr – SD s 20 %. Průzkum dělala agentura Ipsos pro Pravdu. Následuje strana Progresivní Slovensko, která má okolo 17 %, a Hlas, který by získal 13 %.“

TA3 (21. 9. 2023)

Ptám se z toho důvodu, že když se podíváme na předvolební průzkumy, tak Michal Šimečka – místopředseda Evropského parlamentu a šéf Progresivního Slovenska – má mohutný finiš.
Má mohutný finiš. Probírali jsme s kolegy, že vystupuje v téměř každém diskusním pořadu. Pozoruji, že se sžívá s rolí politika, ale i s rolí potenciálního budoucího premiéra. Ušel dlouhou cestu, ale myslím si, že i když má silný finiš, tak to nemusí stačit. Šimečkovi nestačí vyhrát volby. Stále totiž bude muset s někým sestavovat vládu a už teď víme, že i kdyby vyhrál, tak koaliční vláda bude kompromisní.

Šimečkovo Progresivní Slovensko

Progresivní Slovensko není v českém prostředí úplně známá strana. Jakými tématy oslovuje slovenské voliče?
Snaží se kráčet ve stopách Zuzany Čaputové, která také vzešla z toho progresivního prostředí. Snaží se nepodlehnout populismu, což velmi náročné, protože jsou často v reaktivní roli. Stejně jako média se nemůžou vyhnout situaci, že témata udávají ty nejhlučnější a nejpopulističtější strany. Ale zároveň se Progresivní Slovensko snaží, aby se jejich vlastní program a vlastní agenda nerozpustily v křiku, rétorice a narativu, které nahrazují debaty o skutečných problémech. Kolega Martin Mančo se podíval na volební programy stran a vůbec mne nepřekvapilo, že některé strany mají jenom body. Například volební program Ficova Směru má podobu powerpointové prezentace, a to navzdory tomu, že roky vládnul. Ale Progresivní Slovensko má rozpracované body pro všechny oblasti, o kterých si myslíme, že jsou pro zemi důležité. A dlouhodoběji se snaží na sebe nabalovat odborníky z daných oblastí a snaží se apelovat na to, že sice dosud nevládli, takže je pravda, že nemají politickou zkušenost, ale že míra jejich politické zkušenosti může být vykompenzována odborností.

Nicméně velmi těžko se vypichuje, co je skutečné téma těchto voleb. Jak jsem říkala, existuje skutečně silný šum, který už bohužel vydával Viktor Orbán, a to nejen v posledních maďarských parlamentních volbách. Jde o populistická témata, jejichž fungování si ověřil. A to jsou například migranti, což jsou ve skutečnosti uprchlíci, to je gender ideologie, což je Orbánův termín, to je stavění lidí z LGBTQ + komunity do role nepřátel, kteří představují problém. A samozřejmé je to téma liberálního fašismu, což je označení pro další velký balíček problémů. Ale to jsou všecko imaginární a náhradní problémy, jsou to populistická vysvětlení toho, proč je volič frustrovaný. A v tomto hluku, v tomto šumu je velmi těžké věcně diskutovat o politických programech.

Jmenovala jste tři body, které můžeme považovat za hlavní témata voleb, které se v tom šumu objevují. Chápu to správně, že progresivní Slovensko je pro rozumné řešení migrace, pro rovnost lidí jako základ a pro nějaké liberální hodnoty, přičemž Fico a jeho partneři upozorňují na rizika právě tohoto všeho?
Myslím si, že říct, že upozorňují, je určité podceňování. Fico a další totiž straší. A to už prostě není obecná debata o liberalismu. Ne náhodou opět připomenu Orbána. Viktor Orbán vymyslel strašáka, který je univerzální. Není funkční pouze pro náš region, ale je univerzální pro celou Evropu. Je to liberalismus jako protiklad všeho, co je konzervativní, jako protiklad konzervativních hodnot, rodinných hodnot (což je úplně vymyšlený termín, pod který se dá schovat všelicos). A Fico dělá to, že se snaží lidem namluvit, že hrozba liberalismu, anebo hrozba migrace, anebo hrozba homosexuálních manželství jsou i větší hrozby než korupce. Je třeba zdůraznit, že hlavní motivací Fica je zakrýt korupční skandály, které se nabalují na jeho stranu, a lidem namluvit (podobně jako to dělá Orbán), že korupce není problém. Je zajímavé, že část voličů Směru připouští, že Fico možná krade a že se směráci se mohli namočit do některých korupčních kauz. Ale je tu něco, co je nebezpečnější a vážnější. A ono vážnější je mix všeho, co konspirační média a Robert Fico míchají dohromady. Jedná se o zahraniční ohrožení, o Brusel, o migranty apod. Fico so vždy vybírá takovou skupinu nepřátel, které umí nejlépe zasadit do svého narativu.

Ficův Směr

Zmínila jste několikrát Vikrotra Orbána. Podle sociologa Michala Vašečky by Fico šel cestou orbanizace. Jak si představit Slovensko pod Ficovým opětovným vládnutím?
Toto vládnutí by vskutku narušilo některé základní hodnoty, které jsou pro Evropskou unii důležité. Navíc, jak už jsem říkala jinde, v těchto volbách Slovensko nerozhoduje pouze o Slovensku. Slovensko rozhoduje o tom, zda budou mít autokrati (konkrétně Viktor Orbán) partnera pro únos Visegrádu. Orbán se vskutku dlouhodobě snaží využít Visegrád k tomu, aby měl v rámci EU mocenské uskupení, které se staví proti některým evropským tématům. Tím, že Orbán připravil takovou učebnici, jak se dá rozebrat demokracie v rámci demokratického společenství a jak se při tom dají vyhrát demokratické volby, tak by mne velmi překvapilo, kdyby se toho Robert Fico nechytil. Fico má podobný cíl. Potřebuje vládnout velmi dlouho, protože potřebuje chránit skupinu lidí, kteří se točili okolo Směru a jsou vyšetřovaní a podezřelí z korupčního jednání. A to může udělat jedině tak, že se dostane k moci a bude moct zasahovat do rozhodování prokuratury. To by nevyhnutně znamenalo, že bude porušovat základní principy, které si EU klade jako podmínky členství.

„To, že se Robert Fico může přidat k Viktoru Orbánovi v jisté blokaci konsensu v Evropské unii je zřejmé. Koneckonců on sám to v nějakých podobách už avizoval.“

sociolog Michal Vašečka (ČRo Plus, 20. 9. 2023)

Rozumím tomu. Na druhou stranu Fico má mezi Slováky velkou podporu. Byl to před pár lety muž na odpis, ale stal se žhavým kandidátem na návrat do premiérského křesla. Jak si vysvětlujete, že mu Slováci tak věří?
Znovu bych zdůraznila, že mu věří část Slováků. Je velmi důležité říct, že Robert Fico vyměnil část svého elektorátu. Bylo období, kdy jsme ho odepisovali. Sama sem napsala komentář, že Robert Fico směřuje na smetiště politiky. Ale on pochopil, že musí začít oslovovat voliče fašistických stran, že musí oslovovat voliče, kteří nebudou řešit téma korupce a přitom jsou dostatečně frustrovaní. A tak se stalo, že Fico začal oslabovat stranu Mariána Kotleby a že momentálně bere voliče straně Republika, která se podle některých volebních odhadů ani nemusí dostat do parlamentu. Robert Fico vlastně převzal rétoriku a témata, která doteď řešily tyto strany, což je velmi nebezpečné, neboť tím legitimizuje extrémistická témata. A část populace si řekne, že to je dobře, že doteď mohli na menšiny nadávat jen tajně v soukromí svojí ložnice nebo kuchyně, ale teď říká samotný Robert Fico, který vládl mnoho roků, že LGBTQ+ jsou problém. A říká, že migranti jsou problém, a mluví i o tom, že je třeba bojovat za mír, a naznačuje, že Vladimir Putin mohl mít legitimní důvody k rozpoutání války. Hovoří o tom, že slovenská zahraniční politika se nemůže orientovat pouze na Západ. A říká takové věci a chová se takovým způsobem, který si voliči interpretují jako blízký tomu, co předtím říkali fašisti. A ještě si uvědomme, že pokud Fico vyhraje, tak bude nutně skládat vládu s Republikou. A například Kotlebova strana roky blouzní o referendu o vystoupení z NATO, dokonce io vystoupení z EU. A jak chce Fico vládnout s partnerem, který si představuje budoucnost Slovenska takovým způsobem?

Ještě se vás zeptám opět slovy sociologa Vašečky, zda nechce Fico ty demokratické instituce v uvozovkách jen ovládnout, ale ne zlikvidovat.
A není to to samé? Když ovládnete instituce jako je prokuratura, soudnictví, svobodná média, tak měníte charakter demokracie v dané zemi, protože je zneužíváte. Princip je takový, že země musí mít nezávislou prokuraturu, nezávislou policii, nezávislé soudnictví… A ty nemůžete ovládat bez toho, aniž byste neohýbali demokracii.

Pokud chce Robert Fico ochránit lidi, svoje lidi, tedy lidi blízké Směru, tak si neumím představit, že až se dostane k moci, tak řekne: dobře, normálně ty případy dál vyšetřujte a až budou u soudu, tak uvidíme, zda je odsoudí. Vždyť má na kandidátce bývalého policejního prezidenta, který je podezřelý z trestných činů. Když skončila Ficova vláda, tak byli obvinění tři policejní prezidenti. Sledovali jsme a vnímali jsme ty případy, které vylézaly na povrch v průběhu vyšetřování vraždy Jána Kuciaka tak, že Směr a jemu blízcí lidé si zprivatizovali policii. A nemyslím si, že se dá s takovou zátěží ta země udržovat v nějakém normálu, protože už nemůžete. Podle mě se to nedá.

A už se perou

Když jsem na začátku říkal, že sledujeme možná větší drama, než jsem si myslel, tak jak moc fér, nebo nefér, jak moc drsná, nebo nechutná je předvolební kampaň na Slovensku? Máte pocit, že se z politické kultury na Slovensku stal jakýsi politický odpad? A odvolávám se zejména na ten pěstní a kopancový souboj, kdy se do sebe přes okénko auta pustili bývalý premiér a bývalý ministr vnitra. To jsem asi ještě nikdy neviděl. Pro ty, kteří to nezaznamenali, tak na mítinku Směru expremiér Igor Matovič přijel autem a s megafonem tam provolával svůj názor na Fica a spol. Exministr vnitra Robert Kaliňák se v jednu chvíli rozhodl, že to půjde nějakým způsobem vyřešit a nakonec tyto dva musel od sebe odtrhávat až policista. Tak co se to teď na Slovensku děje?
I když ta scéna může být pro někoho směšná, tak je vlastně smutná, protože odráží část slovenské reality. Odráží realitu strany, které tu roky vládla, a odráží realitu bývalého premiéra Igora Matoviče, který dostal historickou šanci něco s touto zemí udělat. Ale tu šanci promarnil.

To, co se v této volební kampani děje, není pro Slovensko úplně specifické. Poslední čtyři roky zde probíhala kampaň, takže to nebyla úplně klidná vláda. A v tuto chvíli vnímáme, že se ta kampaň jen zintenzivňuje. Politici vytahují náhradní témata a k tomu, aby svá témata prosazovali, už dokonce ani nepotřebují média. Robert Fico ignoruje hlavní politické diskuse. Odmítl například rozhovor s naším deníkem SME a své voliče oslovuje přes Facebook. Pochopil, že Facebook upřednostňuje posty a projevy, které jsou dostatečně agresivní, které neustále vytvářejí pocit ohrožení. A to je jako kdyby Fico dával každý den svému elektorátu elektrický šok, protože se je snaží přesvědčit, že jsou v ohrožení, ale on jim může po tom chaose zajistit klid.

Dobře. A to se naučil Robert Fico od Igora Matoviče, ne?
Myslím si, že tito autokraté a populisté se od sebe učí všichni navzájem, takže se dá těžko říct, od koho se to naučil Matovič. Ale je pravda, že Matovič vnesl do politického diskursu hodně agresivity. Zároveň pro Fica je to celkem přirozená poloha – poloha rozhněvaného člověka, který stále straší.

Jsme ve finále a já se vás ptám na poslední – desátou – otázku. Podle politoložky Anety Világi si až třetina Slováků určí favorita na poslední chvíli. Co nakonec rozhodne?
Myslím, že pro část voličů rozhodně to, co jsem už naznačovala, totiž kdo je pro ně nejzapamatovatelnější a kdo z politiků dokázal apelovat na nižší pudy. Anebo naopak, jestli ten volič uvěří tomu, že jeho hlas rozhodne, jakou cestou se bude Slovensko ubírat. Bude to o tom, zda volič uvěří tomu, že liberalismus je hrozba a že Putin hrozbou není. Rozhodující budou opravdu ty vyostřené otázky. Zároveň si myslím, že část voličů bude zohledňovat i to, jak volit, aby jejich hlas nepropadl. Je opravdu těžké určit nějakou obecnou motivaci těch víc jak 20 % nerozhodnutých voličů. Ale myslím, že voliči se nebudou rozhodovat podle volebních programů a nebudou mít šanci se rozhodovat podle toho, kdo nabídne reálné řešení jejich reálných problémů.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z televize Prima, ČT24, YT Progresívne Slovensko, FB Robert Fico, TA3, televize JOJ, FB Krasjká organizace SMER SD - Nitra, YT SMER a televize Markíza.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, volby na Slovensku, slovenské volby, Robert Fico, Michal Šimečka, Beáta Balogová, Slovensko