Vyhraje Smer, nebo Progresivní Slovensko? Poslední průzkumy a modely ukazují těsný volební souboj

Ve třech z posledních pěti průzkumů preferencí a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončil na prvním místě Smer expremiéra Roberta Fica. Další dvě sondáže naopak mají na prvním místě Progresivní Slovensko (PS). Rozdíl ve výsledcích je však ve všech případech v rámci statistické chyby. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, už nebude ze zákona zveřejňování výsledků průzkumů a modelů možné.

Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsledky potvrdily dřívější vyjádření analytiků, že klíčový pro sestavení nové vlády po volbách bude patrně postoj strany Hlas bývalého Ficova stranického kolegy Petera Pellegriniho. Hlas vznikl v roce 2020 po odchodu Pellegriniho ze Smeru a je nyní třetí nejpopulárnější stranou s dvoucifernou podporou.

Dobré zprávy pro Matoviče, špatné pro Kollára. Co říkají poslední slovenské průzkumy o ‚zóně ohrožení‘

Číst článek

Průzkumy agentur různě odhadly počet stran, které se dostanou do parlamentu. Křesla ve 150členném parlamentu by podle nich mohlo získat šest až devět stran a koalic.

Agentury Focus, Median-SK a Ipsos, jejichž sondáže ukázaly možné vítězství Smeru, naměřily této straně preference od 18 do 20,6 procenta a PS podporu od 16,6 do 19,8 procenta.

V průzkumu AKO a modelu NMS Market Research skončilo na prvním místě PS se ziskem 18 a 19,7 procenta, druhý Smer s podporou 17,7 a 19,4 procenta.

Některé průzkumy hlásily rostoucí podporu také koalici kolem nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí OĽaNO bývalého premiéra Igora Matoviče. Pouze podle modelu agentury Median by tato koalice naopak nezískala potřebných sedm procent hlasů pro zisk křesel v parlamentu. Samostatně kandidujícím stranám postačuje ve volbách dosáhnout pětiprocentního výsledku, aby vstoupily do parlamentu.

Nad pětiprocentním volebním prahem skončily v průzkumech a modelech také krajně pravicové hnutí Republika, liberální strana Svoboda a Solidarita (SaS), neparlamentní Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a podle většiny sondáží rovněž další krajně pravicová a proruská Slovenská národní strana (SNS).

Vláda Progresivního Slovenska je nepravděpodobná. ‚Pro mnohé strany je strašákem,‘ vysvětluje analytik

Číst článek

Smer, Republiku a SNS spojuje odmítavý postoj vůči vojenské pomoci bránící se Ukrajině a vůči protiruským sankcím.

Z většiny sondáží vyplynulo, že z parlamentu by vypadlo hnutí Sme rodina. Jeho šéf a předseda sněmovny Boris Kollár v kampani čelil kritice některých svých bývalých partnerek, které předsedu parlamentu nařkly z násilí, nátlaku či nezájmu o společné děti. Kollár má více než deset potomků s vícero ženami.

V některých průzkumech se kolem čtyřprocentní hranice popularity pohybovala strana Demokraté, do které letos v březnu přestoupili z OĽaNO například tehdejší premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď. Hegerovu vládu v polovině května vystřídal úřednický kabinet ekonoma Ľudovíta Ódora.

jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme