Stabilní zásoba vody pro místní. Člověk v tísni nahradil na Ukrajině rozstřílenou vodárenskou věž
Během ruské invaze na Ukrajinu a osvobozovacích operací značně utrpěla základní infrastruktura – nejen silnice a mosty, ale také vodovody a vodojemy. Dodnes jsou tam statisíce domácností odkázány na dodávky balené pitné vody. Humanitární organizace Člověk v tísni proto na Ukrajině pomáhá obnovit například vodojemy.
Se šéfem společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem a místními i českými spolupracovníky jsme přijeli do vesnice Novopetrivka v Mikolajivské oblasti.
Člověk v tísni nahradil na Ukrajině rozstřílenou vodárenskou věž. Víc si poslechněte v reportáži stálého zpravodaje Radiožurnálu na Ukrajině Martina Dorazína
Právě tady se rozbíhá jeden z projektů, který nám vysvětlí Petr Štefan z Člověka v tísni: „Tady budeme vyměňovat vodní věž. Byla ne úplně zničená, ale byla prostřílená, takže nešla používat. My ji vyměníme, takže to bude znamenat stabilní vodu pro hodně lidí.“
Blížíme se k vodárenské věži. Jsme v zemědělském kraji a tady je voda jedním z těch opravdu základních prvků zdejšího života, především hospodářského.
Před sebou už vidím jeřáb, který zvedá jakýsi náklad. „Tam, kde postavíme novou vodárenskou věž, si lidi před válkou nabírali vodu ze studny. Po osvobození se toho báli, protože nikdo nevěděl, co tam Rusové po sobě zanechali. Proto jsme ten zdroj postupně čistili chlorem. Do války jsme tu měli čističku, ale osm měsíců v ní žili Rusové a veškeré zařízení zmizelo. Nevím, nač potřebovali nádrže, sudy, trubky nebo šroubky. A co neukradli, to zničili. Nezůstalo nic,“ říká stálému zpravodaji Radiožurnálu na Ukrajině Serhij Nikolajevič, který je předsedou místního úřadu sdružujícího několik obcí v této oblasti.
Samotný vodojem je jen začátek celého velkého projektu. „Chceme úplně vyměnit vodovod. Máme tu totiž ještě hodně azbestového a železného potrubí. Tam, kde dostalo zásah, je marné je pořád záplatovat. Jen zvýšíme tlak v potrubní, praskne nám na několika místech. A k tomu chceme postavit i novou čističku,“ dodává Nikolajevič.
Svářeči jsou teď dole v jámě kolem staré vodárenské věže a předpokládám, že se snaží tuto železnou zrezavělou poškozenou konstrukci odříznout, odvařit.
V sousední vesnici Široké Rusové vodárenskou věž úplně zničili, tady nese stopy šrapnelů. Rusové to potom zdůvodnili tím, že to byla vojenská pozorovatelna.
Financování z USA
Celou tuto zajímavou operaci pozorujeme z bezpečné vzdálenosti se šéfem Člověka v tísni Šimonem Pánkem: „Myslím, že tyhle systémové věci mají velkou cenu. Samozřejmě někdy je potřeba jenom přivést kamion a rozdávat pětilitrové kanystry s vodou. I na to máme v tomto projektu část financí. Jinak je to projekt na obnovu systému zásobování vody, to znamená vodních zdrojů, čerpadel, rozvodů vody anebo třeba tady vodojemu, který jinak tu dost plochou vesnici pak zásobuje normálně gravitačním způsobem.“
„Podmínkou je, že je to v takzvané bezpečné zóně, což vnímáme jako dvacet kilometrů od frontových linií, tady jsme asi padesát, takže je to úplně bezpečné, a že ty systémy byly poničeny během okupace nebo bojů, že to není součást zchátralosti,“ dodává.
A to dokazují díry po šrapnelech ve vodárenské věži. „Ona sama ta věž nevypadá nijak krásně, jsme v relativně chudé části Ukrajiny. Ale to, že byla prostřelená, je zcela zjevné. To odpovídá podmínkám toho projektu. Jinak ten projekt shodou okolností platí z humanitárního fondu americká vláda a má dvě hlavní části. Jedna je obnova zdrojů a rozvodů vody, druhá je psychosociální pomoc a práce s lidmi, kteří prošli traumaty, byli pod okupací. Třeba tady ta vesnice byla okupovaná osm měsíců. Samozřejmě to nese veliké následky i na psychickém zdraví místních,“ popisuje Pánek.
Chvíle napětí, kam se ta věž zhroutí. Jeřáb do ní drcnul z boku, zatlačil a vodárenská věž se svalila k zemi. A teď tu ležící novou vodárenskou věž jeřáb zvedá nahoru do kolmé pozice. Potom ji osadí na sokl, ke kterému je přivedené nové plastové potrubí z vrtu. A za pár dní to bude fungovat.
