Stále neexistuje žádný seznam obětí bombardování Jugoslávie. Politici to využívají a s čísly manipulují

Po bombardování NATO v Jugoslávii nebyl nikdy stanoven přesný počet obětí ani neexistuje žádný oficiální seznam všech civilistů, kteří zahynuli. Politikům to nahrává k manipulacím, uvádí v analýze server Balkan Transitional Justice. Ani Severoatlantická aliance (NATO) se přesný počet obětí svých náletů nesnažila zjistit a nijak je nikdy neodškodnila. Od bombardování Jugoslávie v neděli uplynulo 25 let.

Bělehrad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé si stále bombardování připomínají. Například v roce 2015 se sešli před zničeným vojenským velitelstvím v Bělehradě.

Lidé si stále bombardování připomínají. Například v roce 2015 se sešli před zničeným vojenským velitelstvím v Bělehradě. | Foto: Marko Djurica | Zdroj: Reuters

Každý rok 24. března u příležitosti Dne památky obětí bombardování NATO v roce 1999 uvádějí úředníci i média údaje o počtu obětí v rozmezí od 1200 do 2500 osob, aniž by upřesnili, zda se jednalo o civilisty nebo příslušníky ozbrojených sil.

Operace Spojenecká síla

Takzvaná Operace Spojenecká síla je název pro vojenskou intervenci NATO ve válce v Kosovu. Je známá také jako bombardování Jugoslávie silami NATO. Motivem k intervenci bylo zakročení proti jugoslávské vládě, kterou v tu dobu vedl Slobodan Milošević. NATO chtělo jeho vládu donutit, aby zastavila násilné činy a vraždění albánského obyvatelstva Kosova. Jedním ze silných motivů byl Srby zpochybňovaný masakr v Račaku, při kterém zemřelo 45 civilistů. Bombardování Jugoslávie trvalo 78 dní a začalo 24. března 1999.

Srbský prezident Aleksandar Vučić loni uvedl, že NATO při bombardování, které mělo za cíl ukončit dva roky trvající konflikt v Kosovu, zabilo 79 dětí a 2500 lidí, a to nejen civilisty, ale také policisty a vojáky.

Například na srbské národní vzpomínkové akci v roce 2021 bylo ale během audiovizuální prezentace uvedeno, že během letecké kampaně NATO zahynulo přibližně 4000 civilistů.

Nejasnosti ohledně přesného počtu obětí podtrhávají skutečnost, že počet mrtvých zůstává odhadem. Žádný reálný seznam ani po 25 letech neexistuje.

Profesorka a dočasná ředitelka Research Students Susan Breauová tvrdí, že nedostatek přesných informací o počtu obětí nebo zveličování počtu mrtvých „podněcuje konflikt a podněcuje zášť“. „Vždycky jsem říkala, že je třeba identifikovat lidi podle jména. Víte, kdo jsou ti lidé? Nedávejte mi číslo 2500, řekněte mi, kdo za tím číslem je,“ říká Breauová.

Tribunál pro zločiny v Jugoslávii se stal hromosvodem frustrace, říká režisér dokumentu Vyšetřovatel

Číst článek

Podle serveru Balkan Transitional Justice se proto počet obětí stává předmětem manipulace ze strany politických představitelů pro účely propagandy. Údaje, které totiž uváděly jugoslávské úřady v roce 2000, byly mnohem nižší.

NATO a oběti

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu zřídil výbor, který měl prověřit obvinění, že se personál a vedoucí představitelé NATO mohli během letecké kampaně dopustit válečných zločinů. Výbor zveřejnil svou zprávu v červnu 2000 s tím, že „nedoporučuje zahájit vyšetřování“.

Výbor se vůbec nesnažil zjistit počet civilních obětí a vycházel pouze z dříve zveřejněných údajů. Citoval zprávu organizace Human Rights Watch zveřejněnou v roce 2000, podle níž bylo v důsledku bombardování NATO zabito 488 až 527 jugoslávských civilistů.

Klidný i se samopalem u hlavy, vzpomíná na Petra Pavla voják, kterého zachránil v Jugoslávii

Číst článek

Karolina MacLachanová, vedoucí poradkyně pro advokacii a politiku v Centru pro civilisty v konfliktu, řekla serveru Balkan Insights, že koaliční operace, jako byla kampaň NATO v roce 1999 jsou „tak trochu proslulé tím, že méně informují o civilních obětech a že je poměrně obtížné dosáhnout jakéhokoli druhu odpovědnosti“.

„Většinou, pokud chcete odpovědnost, musíte jít po konkrétním státu, a pokud se jedná o koaliční operaci, je poměrně obtížné zjistit, kdo co udělal a kdo je za to zodpovědný,“ vysvětluje MacLachanová.

Jugoslávská žaloba

V dubnu 1999 podala Jugoslávie u Mezinárodního soudního dvora žalobu proti Belgii, Francii, Itálii, Kanadě, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Spojenému království, Spojeným státům a Španělsku, v níž tvrdila, že během kampaně NATO porušily svůj závazek nepoužít sílu proti jinému státu.

V některých z těchto případů předložila Jugoslávie v lednu 2000 Mezinárodnímu soudnímu dvoru dokument, který popisoval podrobnosti o útocích NATO na její území a o škodách způsobených na nevojenských budovách.

‚Pořád mají strach ze svých sousedů,‘ říká vyšetřovatel z balkánské války. ‚Sebereflexe tam příliš neproběhla‘

Číst článek

Obsahoval také seznam útoků, při nichž zemřeli civilisté, a uváděl, že při 59 incidentech, při nichž došlo k porušení pravidel týkajících se ochrany civilních osob v mezinárodních ozbrojených konfliktech, zahynulo celkem 463 civilistů.

NATO nikdy neodškodnilo oběti náletů na Jugoslávii. MacLachanová upozorňuje, že pro oběti konfliktů není důležité „materiální odškodnění, ale to, že někdo řekne: ‚Vidíme, co se vám stalo, vidíme, jaká újma vás postihla‘. To velmi pomáhá.“

Srbové si bombardování NATO připomínají vždy 24. března a také 7. května, kdy se v zemi koná Den vzpomínek na civilní oběti bombardování NATO. Na území, které bylo součástí tehdejší Jugoslávie, se také nacházejí různé památníky připomínající oběti útoků NATO. Nejsou na nich ale uvedeny žádné údaje ani jména.

Eliška Drobná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme