Verdikt Haagu Ukrajině neprospěje. Spíše jen potvrdí, že ke genocidě v Donbasu nedošlo, míní právnička
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu v pátek rozhodl, že má pravomoc projednávat většinu bodů sporu mezi Ukrajinou a Ruskem týkající se obviňování z genocidy. Na ten se Ukrajina obrátila kvůli tvrzení, že ruská invaze měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Podle vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veroniky Bílkové ale vítězství Ukrajiny u soudu není pravděpodobné, jak říká pro Radiožurnál.
Jak významné je páteční rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora?
Ačkoli Mezinárodní soudní dvůr řešil pouze předběžné námitky, čili není to ještě finální rozhodnutí, páteční rozsudek je velmi významný. Je z něj totiž zřejmé, že Ukrajina a její snaha dosáhnout toho, aby soudní dvůr odsoudil ruskou vojenskou akci na Ukrajině jako porušení mezinárodního práva, nemá alespoň v tomto konkrétním řízení šanci uspět.
Jaký bude další postup Mezinárodního soudního dvora a co je podstatou toho sporu, ve kterém v pátek rozhodoval? Kdo koho žaluje a co přesně požaduje?
Začala bych druhou otázkou, to znamená současným sporem. V řízení rozhoduje soud výlučně na základě jedné smlouvy, kterou je Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948.
A v tom je právě kámen úrazu, protože soud nemá kompetenci hodnotit třeba to, zda ruská vojenská akce porušuje jiná pravidla, třeba pravidla týkající se použití síly, která jsou zakotvená v Radě OSN.
Může tedy rozhodovat výlučně podle úmluvy o genocidě. Ukrajina se pokoušela toto omezení obejít tím, že po soudu chtěla, aby prohlásil poměrně složitou právní konstrukci, a sice že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia tím, že jako jedna ze záminek k útoku posloužilo tvrzení o tom, že Ukrajina páchala genocidu na Donbase.
Jak jsem říkala, byla to od počátku poměrně složitá právní i logická konstrukce a soud ji v pátečním rozsudku odmítl akceptovat a jasně řekl, že rozhodování o legalitě vojenské akce nelze realizovat na základě úmluvy týkající se genocidy. Čili ten případ se tím omezil pouze na otázku, zda Ukrajina sama páchala, nebo nepáchala genocidu na Donbase.
V tomto směru lze tedy očekávat jaké rozhodnutí a co z toho rozhodnutí může případně plynout?
Jak už jsem říkala, soud se nyní omezuje na jedinou otázku, takže čelíme poměrně paradoxní a smutné situaci, kdy jediná země, která by na základě žaloby podané Ukrajinou proti Rusku mohla být shledána odpovědnou za porušení úmluvy o genocidě, je Ukrajina samotná.
Soud OSN odmítl žádost Ukrajiny o reparace. Kyjev chce odškodnění za ruskou podporu separatistů
Číst článek
Je ale samozřejmě krajně nepravděpodobné, že by k takovému závěru soud došel. Ten případ se vlastně stává relativně nezajímavým, protože je velmi pravděpodobné, že skončí tím, že soud potvrdí, že v oblasti Donbasu k žádné genocidě nedošlo.
Kdy se rozhodnutí v této části sporu dá očekávat? Jak dlouho to může trvat?
Těžko říci. Na jedné straně řízení před Mezinárodním soudním dvorem obvykle trvají roky, někdy dokonce i desítky let, ale na straně druhé právě tím, že soud omezil případ pouze na otázku genocidy na Donbase, údajně páchané ze strany Ukrajiny, tak si vlastně relativně usnadnil situaci a to rozhodování by nemělo být nějak zvláště složité.
Reálné i právní bojiště
Ruskou agresí na Ukrajině se zabývá také Mezinárodní trestní soud, který také sídlí v Haagu, což může být někdy matoucí. Můžete připomenout, jaké rozdíly mezi těmito institucemi jsou?
Oba sídlí skutečně v Haagu, naštěstí alespoň v jiné budově. Mezinárodní soudní dvůr, ten, o kterém se bavíme dnes, řeší spory mezi státy. To znamená, že jeden stát žaluje jiný stát, v našem případě Ukrajina žaluje Ruskou federaci.
Mezinárodní trestní soud naopak stíhá konkrétní jednotlivce. Čili fyzické osoby, které jsou podezřelé ze spáchání některého zločinu podle mezinárodního práva, jako jsou třeba válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti, ale i genocidia, protože genocidu může spáchat jak stát, tak jednotlivec.
I Mezinárodní trestní soud řeší situaci na Ukrajině, zatím tedy velmi omezeně. Padla dvě obvinění, respektive byly vydány dva zatykače. To v českých médiích rezonovalo poměrně silně, protože jeden ze zatykačů směřuje proti prezidentu Vladimiru Putinovi a oba se týkají válečného zločinu deportací ukrajinských dětí do Ruska. Čili oba soudní orgány sídlící v Haagu se situací na Ukrajině nějakým způsobem zabývají.
Válka na Ukrajině se může stát základem pro geopolitickou tragédii, obává se bezpečnostní analytik
Číst článek
Může podle vás některý z procesů nebo sporů nebo případně jiný potenciální spor či žaloba, ať už u Mezinárodního trestního soudu nebo u Mezinárodního soudního dvora, reálně přispět k ukončení války na Ukrajině?
Na ta řízení je potřeba se dívat jako na součást širší mozaiky, nebo dokonce bych řekla součást širšího bojiště.
Ukrajina se s Ruskem střetává na reálném bojišti, na válečném poli, kde se bojuje skutečnými zbraněmi. Střetává se s ním ale také v soudní síni, kde se bojuje právě za pomoci právních argumentů.
Je jasné, že úspěchy v té druhé, tedy právní oblasti nemůžou přímo zastavit válku nebo ovlivnit tu situaci na bojišti, mohou ale posílit, nebo naopak oslabit pozici státu na mezinárodní scéně.
Je bohužel nutno konstatovat, že to páteční rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí v jiné kauze, ale taky mezi Ukrajinou a Ruskem z tohoto týdne, posílení ukrajinské pozice zřejmě příliš neprospěje, protože rozhodnutí nevyznívají příliš ve prospěch Ukrajiny.
