Válka na Ukrajině se může stát základem pro geopolitickou tragédii, obává se bezpečnostní analytik
Válka na Ukrajině stále víc rozděluje svět. Vedle Ruska se tak postupně pro Západ stávají hrozbou země jako Severní Korea, Čína, Írán nebo Bělorusko. „V tuto chvíli je jejich spolupráce velmi aktivní. Rusům pomáhá, jak jim Severní Korea dodala substantivní množství munice. Írán dělá v zásadě to stejné například u dodávek dronů. O něco komplikovanější je to s Čínou,“ vyjmenovává pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana.
„Na druhou stranu tím, jak je Čína v tomto konfliktu extrémně důležitá jako politický hráč, tak její postoj Rusku velmi pomáhá,“ doplňuje analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kdyby se všichni tito hráči spojili, nic dobrého čekat nemáme.
„Pokud by tento scénář nastal, byla by to bezesporu obrovská hrozba. Jak Rusko, tak Čína jsou jaderné státy, a to včetně KLDR. Rusko a Čína jsou navíc v tomto ohledu lépe vyzbrojené a zároveň velmi dramaticky rozšiřují své konvenční schopnosti – pokud tedy jde o vedení války.“
Podle bezpečnostního analytika s tím už všechny strategické dokumentu Západu také počítají. Jednu dobrou zprávu ale má: „Vztah s Čínou se aktuálně o něco zlepšil – respektive ve srovnání s loňským rokem. Protože se vztahy hlavně se Spojenými státy trochu uklidnily. To nám dává možnost lehce vydechnout,“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus.
I tady je však velké „ale“, protože se vše může změnit ve chvíli, když by došlo ke konfliktu v oblasti Pacifiku a „boji“ o Tchaj-wan.
Spojenci omezili vojenskou pomoc Ukrajině. Zalužnyj vyzývá k ‚technologickému přezbrojení‘
Číst článek
„I to je rozhodně velká hrozba, se kterou se ve scénářích pracuje. To určitě nebudu zastírat,“ přiznává a dodává:
„Pokud jde jen o letošní rok, tak se nejvíc obávám toho, co se bude dít na Ukrajině v oblasti západní podpory. Obávám se, že tam může nastat základ pro geopolitickou tragédii, která se stane v příštích letech.“
Světové hrozby?
Podle slov některých šéfů západních armád to vypadá, jakoby snad už válka s Ruskem byla na spadnutí. „Bezpečnostní složky musí pracovat s různými scénáři, a to i poměrně nepravděpodobnými, nicméně velmi hrozivými pro bezpečnost jednotlivých států,“ vysvětluje.
Sílí hrozba korejské jaderné války. Kim je teď i víc paranoidní, soudí analytici agentury Bloomberg
Číst článek
„Pravděpodobně se ale nikdo neobává, že by v horizontu dní Rusko zaútočilo na nějaký členský stát NATO. Jsou už ale i scénáře, kdy by k takovému konfliktu došlo poměrně rychle, a to pomocí nějaké eskalační spirály,“ pokračuje Smetana.
„Asi si dovedeme představit, že například zbloudilá raketa dopadne na Polsko – to není z mnoha důvodů tak nepředstavitelné –, zabije tam výrazný počet lidí a Polsko odpoví. Tak se dostaneme do této rychlé spirály. A existují samozřejmě další velmi zajímavé a bohužel velmi tragické scénáře toho, co by se stalo, pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině,“ říká.
„Berme to celé tak, že NATO má 31, brzy 32 členských států, které mají různé priority, různé vnímání bezpečnostní situace a nachází se v různých geografických částech transatlantického prostoru. A není vždy snadné najít konsensus, v rámci možného dělá NATO ale hodně,“ uzavírá bezpečnostní analytik.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
