Ukrajina se musí připravit nejen na úplné vítězství, říká generál. ‚Cesta do propasti,‘ oponuje poslanec

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu slíbil, že v roce 2024 Ukrajina vyrobí větší množství zbraní. Už loňský rok přitom měl být rokem ukrajinské protiofenzivy. „Vzhledem k tomu, jak silná je obrana, byla znemožněna činnost ukrajinského letectva,“ vysvětluje v pořadu Pro a Proti předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček z ODS. „Osvobodit Ukrajinu neznamená jen osvobodit Krym,“ kritizuje generál Jiří Šedivý.

Kyjev/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Válka podle analytiků ještě nějakou dobu potrvá

Ukrajina se musí připravit nejen na úplné vítězství, říká generál Jiří Šedivý (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Ukrajina musí učinit rozhodnutí, která budou důležitá ve vztahu k reorganizaci armády, a připravit se na to, že pomoc, která byla přislíbena ze Západu, nebude v takovém rozsahu, jak bylo původně diskutováno,“ říká bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky z CEVRO Institutu Jiří Šedivý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je kvůli neúspěchu ukrajinské protiofenzivy načase začít se připravovat na jiné verze ukončení bojů, než je vítězství Ukrajiny? Ptáme se bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého a předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Pavla Žáčka

„Ukrajina by měla být připravená nejenom na úplné vítězství, ale i na jiné varianty.“

„Na druhou stranu musíme podporovat Ukrajinu v její obraně, respektive obnovení svrchovanosti. Podle mého názoru je to jediná možná cesta k narovnání stavu, protože každá další je cesta do propasti,“ připomíná Žáček.

„Je to ukázka toho, že předpoklad, že Západ je slabý, by se mohl potvrdit.“ Podpora je důležitá nejen mezinárodně, ale i v rámci domácího veřejného mínění, které ale postupně slábne.

„Ukrajinci někdy až příliš optimisticky prezentovali, co očekávají od protiofenzivy v letním období minulého roku, a mimo jiné už se projevují určité negativní hlasy z ukrajinské společnosti, protože lidé vidí, že se nenaplnilo to, co bylo slibováno,“ popisuje Šedivý.

Politické proklamace

Zklamání vyvolává například fakt, že se Ukrajině nedaří útočit hlouběji na ruské území.

Evropa naprosto selhává. Odzbrojila se a nebyla připravena na Putinův drzý útok, říká exdiplomat

Číst článek

„Ukrajinská strana velmi výjimečně postupuje prostřednictvím útoku dronů do ruského zázemí. Vzhledem k tomu, jak silná je protivzdušná obrana, byla rovněž znemožněna činnost letectva,“ vysvětluje Žáček. „To je jeden z faktorů, proč ukrajinské síly neprorazily tak daleko, jak si představovaly.“

Ukrajince také limituje jejich zaměření na krymský poloostrov. „Osvobodit Ukrajinu neznamená jenom osvobodit Krym. A nemusí být osvobozen jako první, může být třeba třetí v pořadí, ale musí být do vojenského plánování vložena realita,“ kritizuje Šedivý. „Jak se do ní začne příliš vkládat politická představa, tak se vojenská rozhodnutí deformují.“

Politické proklamace ale válku provázejí od samotného počátku. „Vezměme si, jaké byly politické červené linie od začátku konfliktu. Říkalo se, že pokud se použijí některé typy zbraní, nebo se bude útočit na ruské území, tak Putin vyhrožoval jadernými zbraněmi. Nic takového se nenaplnilo a my posouváme tu pomoc Ukrajině dále,“ rekapituluje Žáček.

Ruské útoky na Ukrajině eskalují. Moskva mění strategii, Putin Kyjev varoval, píšou média

Číst článek

„Dneska je velké volání po tom, aby byly ukrajinské zdroje posíleny o zbraně delšího doletu, aby jimi mohli odpovědět na to, jak Rusko útočí na většinou civilní cíle,“ dodává.

Jednání ale zpravidla reagují na ukrajinské požadavky se zpožděním. „Ukrajina je v tomto boji slabší, a proto politické diskuse o její podpoře nemůžou být jenom politické a realizace se musí výrazně zrychlit,“ apeluje Šedivý.

„Všechno trvá strašně dlouho a to Ukrajince znevýhodňuje. Na protiofenzivu měli být připraveni nejpozději na jaře minulého roku. A to se nestalo.“

Tempo jednání je ovlivněno uspořádáním společenství. „Máme plnou svobodu, musíme si všechno vydiskutovat a to má dopad i na zpožďování, obranný průmysl i dodávky,“ obhajuje Žáček.

Zastavení palby

Kromě nedostatku vybavení má Ukrajina ještě výrazné personální problémy. „Ukrajinci mají skutečně velké problémy doplnit armádu, protože ve společnosti se zvýšil odpor k nástupu do armády na základě mobilizačních příkazů,“ konstatuje Šedivý.

„Pokud se do ukrajinské armády nepodaří nabrat nebo zmobilizovat dalších 300 až 500 tisíc vojáků, tak se patová situace může stát realitou.“

Hlavní úkol Ukrajiny pro letošní rok? Oslabit zásobování nepřítele a útočit na Černomořskou flotilu

Číst článek

To by pro Ukrajinu znamenalo přijmout mírová jednání a ukončit konflikt ve prospěch Ruska. Takové řešení už se v současnosti diskutuje mezi diplomaty některých zemí jako možná varianta vyústění konfliktu.

„De facto to znamená zastavení palby podle nějakých zásad, které ovšem nejsou mírovou dohodou ani konečným řešením. Kdokoliv je může porušit,“ avizuje Šedivý. „Je to scénář, který je možný, ale je nejméně výhodný pro Ukrajinu a pro nás jako pro západní společenství, ale zato výhodný pro Rusko.“

Jediným způsobem, jak se mu vyhnout, je nadále vojensky podporovat Ukrajinu. „Přiznejme si, že zatím finanční a materiální podporu táhly většinou Spojené státy.

Je nejen v ukrajinském zájmů, ale i v našem, abychom v reakci na americké vnitropolitické problémy rychle přesunuli podporu do Evropské unie,“ uzavírá Žáček. „Evropa v tom nemůže Ukrajinu nechat, musíme ji podporovat i nadále.“

Více podrobností o diskutovaných variantách konce války, důvěře Ukrajinců v představitele státu nebo problémech materiálních dodávek na frontu si můžete poslechnout v záznamu celé debaty nahoře v článku.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme