Lékárničky, vesty, noční vidění. Zima válku nezastaví, česká pomoc Ukrajině neutichá

Praha/Kyjev 11. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Teď ses vrátil z Ukrajiny, mimo jiné jsi byl i na Donbase. Tam jsi narazil na nejmenovanou vesnici, na jejímž okraji stojí dům, a v jeho sklepě jsou kamna. Na kamnech je vodní lázeň, a v ní se vaří trinitrotoluen (TNT). Proč?
V podzemí měli výrobnu mechanismu do dronů, kam potom vkládají výbušninu. TNT dělali v domečku vedle, protože kdyby to bouchlo vevnitř, tak jsou všichni po smrti. Je to docela drsná práce, ale chlapík, kterého jsem nazval kuchař, se tím docela bavil. Míchá šedou hmotu, a potom, když roztaví TNT, tak ji rozdělují podle hmotnosti do plastových raketek, které si vyrábí na 3D tiskárně. Všechno velmi jednoduše, na koleni, a za velmi málo peněz. Velitel David mi říkal, že výroba takové raketky, kterou potom i s výbušninou pověsí pod dron, vychází na 5 až 6 dolarů. Není to ale žádná průmyslová výroba, takže jich není moc.

Manufaktury

Kolik lidí jsi tam viděl? Mám si to představit jako malou manufakturu na výrobu výbušnin?
Jako bys šel normálně do sklepa. Opravdu malá místnost, kde možná dřív byly nějaké zavařeniny. Dost věcí testují, protože zkoušejí, co můžou vyrobit, takže postupně vyrábějí různé věci. Třeba mě zaujalo, že chtějí pouštět z dronů protitankovou minu, ale přemýšleli nad tím, jak vyrobit stabilizátor. Mají spoustu zajímavých úkolů. Všechno to jsou mladí hoši, kteří se zabývali IT, někteří jsou elektrikáři, společně to dávají dohromady. Dílna vznikla před měsícem, a i když začínají, dělají to všechno strašně rychle. Smutné je, že se to nevyrábí průmyslově. Kdyby se těch 5 až 6 dolarů, co to stojí, vynásobilo tou „obrovskou“ pomocí, která se na Ukrajinu posílá, tak by byl efekt mnohem větší. Jediné, co potřebují, je zásoba materiálu, který potom zpracovávají, takže je to velice primitivní.

Jak ses do toho domku dostal?
To bylo zásluhou Team4Ukraine, české organizace, která těmto mládencům z Aero rozvědky dovezla jednoduché drony Mavic, které oni také používají. Znají se spolu, takže nás tam za přísných bezpečnostních opatření vzali. Z místa jsem pořídil fotky, které najdete na webu iRozhlasu, ale musel jsem si samozřejmě vypnout geolokaci, aby nebylo možné místo zaměřit.

Kolik takových domků na Donbase asi je?
To je dobrá otázka. Určitě jich budou desítky. Na frontu jezdí jeden český dobrovolník vystupující pod jménem Vozím drony na Ukrajinu, který vozí drony po různých místech víc než rok. Bavil jsem se ním o tom, že existují různé dílny, kde se je Ukrajinci snaží vyrábět. Ale myslím, že budou i na ruské straně, protože i přesto, že je Rusko se svými zdroji mnohem silnější, spoustu věcí si vojáci také musí vyrábět sami. Systém na ruské straně je patrně také dost zoufalý. Nicméně na ukrajinské straně je to přece jenom víc vidět. Co se odehrává z druhé strany, to nevidíme.

Čeho všeho se Ukrajincům nedostává, a musejí si to vyrábět sami? Vzpomínám si, že jsem slyšel reportáž o šití maskovacích sítí.
Šití maskovacích sítí je úplně standardní záležitost. To se dělá i na různých místech v Česku. Každý na Ukrajině je vlastně dobrovolník. Když nemá práci, tak dělá něco pro armádu, ať už to jsou sítě, kusy uniforem, pláty do neprůstřelných vest nebo třeba něco někam převážejí. Je to zvláštní, že spoustu věcí dělají civilisté, přestože na Ukrajinu proudí velká finanční pomoc. Ale pravda je taková, že z tří set miliard dolarů, které na jaře schválil americký kongres, zůstává asi 90 procent v USA. Ty jdou Američanům, kteří vyrábějí zbraně. Peníze jdou i na výzkum, výcvik ukrajinských vojáků, udržování základen v Německu, kde se Ukrajinci připravují… Lidé mají představu, že tři sta miliard zahučí na Ukrajině, ale ne, to zůstává v USA a posiluje to vnitřní ekonomiku. Je trochu paradoxní, že tuto informaci nedokáže prodat ani americký prezident Joe Biden. To samé se děje i v EU. Spousta peněz končí tady, ve zbrojovkách, na platech místních lidí.

USA už delší dobu Ukrajině vytýkají nedostatečný boj s korupcí. Varovaly, že pomoc, kterou teď posílají na Ukrajinu, budou krátit. Jsou na to na Ukrajině nějaké ohlasy?
Rozhodně. Ti, kteří mají vliv a rozhodují, čtou to, co se na západě odehrává. Sledují to i vojáci a civilisté. A ptají se. Zajímá je, jestli nás válka ještě zajímá, jestli je ještě EU ochotná pomáhat, jak to vypadá s USA. O korupci si samozřejmě nedělejme iluzi, protože je v každém státě. Někde větší, někde menší, ale do jaké míry je to problém… Když čteme ukrajinské zprávy o tom, jak úřady zasahují proti podezřelým z korupce, tak si můžeme jen domýšlet, kolik procent ze zakázek mizí. Ale když budeme mluvit třeba o humanitární pomoci – někdy na přelomu září a října vyšel text o tom, že třetina humanitární pomoci na Ukrajinu mizí. To se poměrně zjednodušilo a myslím si, že se to i hodně lidem hodilo do krámu, když to působilo dojmem, že třetina humanitární pomoci zmizí. Ale ve skutečnosti je to tak, že dovozci deklarují svoje zboží jako humanitární pomoc, aby nemuseli platit některé daně. Takže je to podvod na normálním zboží, které se snaží proclít jako humanitární pomoc. Z humanitární pomoci se nepochybně nějaká část ztratí, ale rozhodně to není třetina. To je nesmysl.

Pomoc ze Západu slábne

Dlouhodobě se mluví o tom, že solidarita s Ukrajinci mezi lidmi klesá, i v ČR. Podle průzkumu Kantaru pro ČT, který vycházel z říjnových dat, podporuje další posílání zbraní na Ukrajinu ani ne polovina Čechů. Ale dobrovolníků, kteří se v pomoci angažují, je spoustu. Náš zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín o posílání humanitární pomoci několikrát reportoval. Jaká je?
Začnu průzkumy – myslím, že 50 procent je docela solidní, po roce a půl války. Ono to na Ukrajině nebude jinak. Lidé jsou unavení. Mají toho dost, vojáci neviděli svoje rodiny třeba rok. Někteří lidé v Kyjevě demonstrují. Válka na dlouho rozdělila rodiny, pro které je to nesmírně těžké a složité.

Pomoc, která proudí z ČR, když vynechám velkou pomoc od státu, to jsou většinou úplně nejběžnější věci. To znamená oblečení, teplé prádlo, osobní ochrana – noční vidění, neprůstřelné vesty, taktické rukavice nebo IFAKY, což jsou lékárničky, kde máte solidní turniket, fólii zabraňující úniku tepla, když zabalíte raněného, speciální gázy – tomu se říká izraeláky –, co se nacpe do rány, když máte průstřel. Poté, co turniketem zastavíte krvácení, se to musí ucpat. Potom se tam vozí sanitky, zdravotnický materiál. Co jsem viděl s chlapci z Team4Ukraine, třeba obráncům z 503. praporu námořní pěchoty, kteří působí na levém břehu Dněpru a pronikají na okupované území, dovezli auto a lodní motor.  

Organizace Team4Ukraine je specifická v tom, že dodává na zakázku přímo to, co potřebují jednotlivé prapory, ale zároveň mají velice dobré kontakty s armádou. Někteří z nich byli za pomoc Ukrajině letos na jaře vyznamenaní přímo vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným. Když jsem s nimi jel na frontu do Kupjansku, tak v prvním autě, které se za nás v noci zařadilo, seděl důstojník ukrajinské tajné služby, který skupinu prováděl přes kontrolní body. Řekl bych, že takových skupin je hodně málo, ale nepochybně najdete i další. Třeba zmiňovaný chlapík Vozím drony na Ukrajinu. Ten se ale zase musel naučit všechno kvalitně proclít, protože jak válka pokračuje, všechno se institucionalizuje a pro proclení vznikají i další bariéry. Třeba když lidé z Team4Ukraine před pár týdny vezli na Ukrajinu tři obrněné Humvee, tak šest dnů stáli na hranici. Čekali tam vojáci, všechno bylo přes speciální jednotky domluvené, ale chyběl jeden zoufalý, formální papír, kvůli kterému je nedokázali pustit. V Evropě si neustále komplikujeme život administrativou, a tady jsou přímé důsledky.

A samozřejmě je potřeba ještě zmínit to, co se odehrává na hranici, a to je blokáda kamionů. Tu mají na svědomí majitelé polských dopravních společností. Mnoho investigativních reportáží sice mluví o nekalé konkurenci, ale zároveň jsou to lidé, kteří jsou napojeni na některé ruské organizace. Navštěvovali Kreml, byli na Krymu v době, kdy už to Polsko svým občanům zakázalo, a stýkali se s představiteli proruských skupin. Takže celá blokáda nese velice patrné vlivy ruské operace. Vůbec si nedělám iluze o tom, že by to byla jenom ekonomická záležitost. Nepochybně v tom mají prsty Rusové, a je pro to i spousta důkazů.

Boje nezastaví ani mráz

Na Facebooku jsem viděl záběry přímo ze zákopů na Donbase, od režiséra Oleha Sencova, kde se vojákům nonstop kouří od pusy. Musí tam být obrovská zima. Oleh je teď vojákem – loni jsme s ním ve Vinohradské 12 mluvili –, ale natáčí i na frontě. Spolu s kolegy má kamery na helmách. Záběry, které pak zveřejňuje, ukazují mělké zákopy u hranic lesa, které drží ukrajinští vojáci obklopení několika ruskými údernými skupinami. Došlo tam i ke zranění, na videu je přímo vidět ošetřování. Vypadá to tedy, že mráz boje nezastavil…?
Je to oblast rovinaté stepi, ale jsou tam i mělké, jemné kopečky. Zároveň je trochu zalesněná. V malých roklinkách se pak vojáci dokážou poschovávat. Ale zima je tam samozřejmě příšerná, a záběry Oleha Sencova to dokazují. V tomto směru to připomíná první světovou válku. Na druhou stranu míst, kde spolu vojáci bojují téměř face to face, není zas tolik. Byl to Bachmut, teď je to Avdijivka, kam Rusové zdá se vrhají všechny síly, aby před zimou mohli prodat svým voličům… Nebo já nevím, o voličích ani nemá smysl mluvit, ale svým obyvatelům, aby jim mohli prodat své úspěchy. O tom, že se válka nezastavuje, svědčí to, že ukrajinská armáda zneškodnila 850 ruských vojáků. To publikovala ve čtvrtek, což znamená, že je to skoro tisíc vojáků každý den. To jsou obrovská čísla, takže z toho je zřejmé, že se válka vůbec nezastavuje. Maximálně se zas na pár hodin omezí bombardování, střílení nebo posílání dronů, které se možná v takovém počasí i špatně posílají.

Zaujala mě nedávná slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že je Donbas příliš militarizovaný. Jsou tam časté proruské nálady, a separatisté tam jsou víc motivovaní bojovat. Podle něj je situace tak špatná, že vybojovat zpátky Donbas bude složitější než získat zpátky Krym. Vojensky, ale i v hlavách tamních obyvatel. Je to skutečně tak?
Zelenskyj má mnohem lepší informace než my dva, takže bychom mu asi měli důvěřovat. Je pravdou, že na Donbase byla proruská nálada vždycky silnější než v dalších částech Ukrajiny. Koneckonců tam vznikla separatistická hnutí, která sice měla podporu Ruska, ale museli tam být lidé, kteří separatismus prosazovali. Ale že by byly separatistické nálady na Donbase silnější než na Krymu, to nedokážu říct. V každém případě to vypadá, že se Ukrajina snaží dostat spíš na Krym, o čemž svědčí třeba právě osazování levého břehu a postup na okupovaná území. Navíc je tam asi mnohem větší odpor proti okupační moci. Přicházejí zprávy, že ukrajinští partyzáni vyhazují některé objekty, a zabíjejí představitele proruské vlády. Z Donbasu už také hodně lidí uteklo. Ukrajina už je po devíti letech války tak rozvrácená země… To tam prostě je poznat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: archiv Ľubomíra  Smatany, youtubový kanál Kanceláře ukrajinského prezidenta, facebookový účet Oleha Sencova.