Je lepší, když spolu sousedi hovoří, než když si plivají na vrátka, říká poradce premiéra Pojar
Tomáš Pojar, poradce Petra Fialy pro národní bezpečnost, se v pondělí spolu s premiérem účastnil schůzky víc než dvou desítek evropských prezidentů a předsedů vlád, které do Paříže sezval francouzský prezident Emmanuel Macron. Má Visegrádská čtyřka (V4), ještě smysl, ptá se polský premiér Donald Tusk. „V praktických věcech spolu máme mluvit a máme si vysvětlovat naše postoje navzájem,“ myslí si Pojar.
Tématem pondělního jednání byla pomoc Ukrajině. Fiala po něm řekl, že zhruba patnáct států by se mohlo připojit k české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Kolik munice se na základě toho, co už bylo dohodnuto, dá od států mimo EU získat?
Jde o to jaký typ munice. Bavíme-li se o munici ráže 155 milimetrů, tak jsou to řádově 100 000 kusů.
„V praktických věcech spolu máme mluvit a máme si vysvětlovat naše postoje navzájem,“ říká o V4 Tomáš Pojar
Kdy může munice dorazit na Ukrajinu?
Pokud státy prostředky skutečně dají a pokud uzavřou patřičné smlouvy, tak je to v řádu několika týdnů, kdy munice může odjíždět. Očekával bych, že by v květnu mohly být první dodávky. Je to rozprostřené tak, aby trvaly do konce roku nebo zhruba v takovémto horizontu.
Říkáte: „Pokud státy uzavřou smlouvy.“ Znamená to, že zatím jde o přísliby a není to úplně jisté?
Některé země oznámily, že již rozhodly a podepsaly patřičné smlouvy. Oznámilo to Dánsko, Kanada. Dlouhodobě spolupracujeme s Holandskem. Ostatní země ale zatím daly příslib, někteří konkrétní přísliby.
Není to tak, že by peníze byly na účtech, na kterých mají být, aby se mohly smlouvy zasmluvnit a munice mohla skutečně začít putovat tam, kam má.
Vyslání vojáků na Ukrajinu
Slovenský premiér Robert Fico už před zahájením pondělní pařížské schůzky vyvolal velkou pozornost prohlášením, že několik členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto zemí. Emmanuel Macron po jednání v Paříži řekl, že nebyla shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoliv pozemních sil. Dodal, že nic nemůže být vyloučeno. Znamená to, že jste v pondělí v Paříži o této možnosti jednali, ale neshodli se?
Bavilo se tam o různém přístupu k Ukrajině a o vývoji posledních dvou let. O tom, co jsme si mysleli, že bylo a nebylo možné a pak se třeba stalo. Byly tam různé debaty například o tom, kde cvičit ukrajinské vojáky, na kolik se dají cvičit i na Ukrajině a jestli je výhledově nemají třeba cvičit vojáci.
Obecně byla shoda, že určitě máme více cvičit na Ukrajině. Máme více podporovat výcvik na Ukrajině, buďto civilními kontraktory, nebo tak, že vycvičíme Ukrajince u nás a oni potom jakožto cvičitelé cvičí další vojáky, případně že na místo dodáme trenažéry.
Myslím, že to je realistické očekávání, respektive je to něco, co se děje. Není to o nasazení armády na místě. O tom, že by někdo vysílal vojáky v uniformě, přímá debata nebyla. Respektive, nic nenasvědčuje tomu, že by to některá země plánovala.
Znamená to, že o tom, že by některá země vyslala bojovou jednotku na Ukrajinu, jste v pondělí vůbec nemluvili?
O žádných bojových jednotkách se nemluvilo. Nic takového jsem neslyšel a nemám informace o tom, že by o tom vůbec někdo uvažoval.
Předpoklad setkání premiérů V4 je nějaký výsledek jednání. ‚Zatím o tom nejsem přesvědčen,‘ tvrdí Fiala
Číst článek
Hypoteticky, co by se muselo stát, aby bylo na místě o něčem takovém uvažovat?
Že by Rusko poráželo Ukrajinu a chystalo se na invazi do dalších zemí. Kdyby se konflikt rozšiřoval a museli bychom zasáhnout, abychom ruskou sílu zastavili. Ale nemyslím si, že je to na pořadu dne a pevně doufám, že se toto nikdy nesplní.
Má V4 smysl?
V úterý se premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska sešli v Praze. Summit premiérů skupiny V4 se odkládal. Konal se až skoro tři čtvrtě roku po tom, kdy Česko převzalo předsednictví ve Visegrádské čtyřce. Ještě v lednu Petr Fiala řekl, že summit svolá až v situaci, kdy budou předpoklady pro to, aby jednání vedlo k nějakému výsledku. Proč se teď summit koná? Jaký výsledek jste čekali?
Nejprve, v prvním pololetí, byly volby na Slovensku a volby v Polsku. Nemělo smysl dělat summity s odstupující vládou nebo vládou, která ještě neměla mandát. Po Novém roce bylo jasné, že nejprve musíme mít shodu v EU na podpoře Ukrajiny, na všeobecném finančním rámci.
Potom tedy dává smysl, abychom se bavili i na půdě V4. Ke shodě došlo. Maďarsko vědělo, že pokud dojde ke shodě, tak také dojde k zasedání premiérů Visegrádské čtyřky.
Zároveň jsme si přáli, aby ještě byla vyřešena otázka členství Švédska v EU a v Severoatlantické alianci. To se fakticky stalo v pondělí při hlasování v maďarském parlamentu. Nám nic nebránilo ke svolání jednání a myslím, že nepřineslo žádné nové věci, nic dramatického.
Byly tam určité neshody, které jsou veřejně známé, ale zároveň byla debata o praktické spolupráci zemí, které spolu sousedí. Jsme hluboce přesvědčeni o tom, že je lepší, když spolu sousedé hovoří, než když si plivají na vrátka.
Tusk před úterním summitem řekl, že se ukáže, jestli má V4 ještě smysl, nebo nikoliv. Ukázalo se podle vás, že má smysl?
Jsem hluboce přesvědčen o tom, že sousedé spolu mají mluvit a že je vždycky lepší, když spolu mluví…
Promiňte, ale k tomu není potřeba V4, nemyslíte?
Je to nějaký formát, že se sousedů sejde více a můžete se pobavit ve skupině. Samozřejmě, můžete přistupovat k sousedskému jednání bilaterálně. Koneckonců, Donald Tusk tady také byl dříve, abychom s ním vedli bilaterální jednání.
Ale tato regionální uskupení prostě svůj smysl mají. Tak, jak se scházejí na severu Evropy, v Beneluxu, v Pobaltí, tak i toto má nějaké opodstatnění. Můžeme se bavit o projektech regionálních, energetických, dopravních. Nikdy to není jenom o dvou zemích, ale o více zemích najednou.
Já jsem hovořil, na úrovni šerpů, i s maďarským ministrem zahraničí o scénáři, kdy přestane proudit ruský plyn přes Ukrajinu a jakým způsobem se to dotkne střední Evropy.
‚Visegrád žije‘ vs. ‚je to jiná instituce‘. Lídři V4 se potkali, shodli se ale primárně na svých rozdílech
Číst článek
To se skutečně dotkne všech zemí, protože dojde k přesměrování toků. O tom má smysl jednat, ne vždycky jenom ve dvou, ale ve větší skupině.
Maďarsko a Slovensko čelí kritice ze strany EU ohledně dodržování principů právního státu. Není V4 z pohledu vztahů s Evropskou unií v současné době pro Česko zátěží?
Já si myslím, že není. V praktických věcech spolu máme mluvit a máme si vysvětlovat naše postoje navzájem. Zároveň ale máme vysvětlovat i směrem do Bruselu. Konkrétní spory jednotlivých zemí s Bruselem, ať si řeší každý sám, respektive ať to vysvětluje jak svým sousedům, tak přímo Bruselu.
Já to za zátěž nepovažuji, ale zároveň bych nepřeceňoval sílu a moc V4. Proti tomu jsem varoval vždy v minulosti. Koneckonců, jsou to čtyři země, které se většinou při hlasování za posledních 30 let neshodly.
Většinou někdo hlasuje jinak, alespoň jedna země. To je naprosto normální, naprosto přirozené. Bylo to tak i v dobách, kdy byla V4 spíše glorifikována a zároveň v dobách, kdy je více zatracovaná.
Krom toho, mění se to podle výsledků voleb v jednotlivých zemích a jednotlivých vlád. Nepřeceňujme schopnosti V4, ale zároveň ji nezatracujme a dělejme praktickou politiku, která se mezi sousedy dělat má. Ta je pro nás všechny prospěšná.
Konference ve Švýcarsku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu mluvil o možné jarní mírové konferenci ve Švýcarsku. Bavili jste se v pondělí na setkání v Paříži i o takové možnosti? Jak by takové jednání mohlo probíhat?
Ano, takové jednání v zásadě probíhá. V pondělí to tam také bylo zmíněno, byť to nebylo jádro rozhovorů nebo vystoupení jednotlivých premiérů. Ovšem již několikrát se na různých místech světa sešli zastupitelé, zástupci ministerstev zahraničí, národní bezpečnostní poradci.
Dává se dohromady skupina zemí, které mají zájem o to, aby došlo k nějakému mírovému urovnání a aby bylo jasné, že je zájmem světa, aby Ukrajina zůstala celistvou zemí, aby utichly zbraně. Je to dlouhodobá idea Ukrajiny.
Uvidíme, jak to dopadne ve Švýcarsku, kdo tam přijede a jak to bude celé dáno dohromady. Není to myšlenka nová, ukrajinská strana se k ní snaží směřovat a my jí v tom v zásadě podporujeme.
Přitom, jaké informace přicházejí z fronty z Ukrajiny, myslíte si, že v tuto chvíli může být v zájmu Ruska ukončení bojů?
Myslím, že Rusko není rozhodnuto ukončit boje. Rusko je naopak rozhodnuto dobývat další území. Podle mě se Vladimir Putin soustředil na americké volby a chce bojovat ještě nejméně celý tento rok. My se na to musíme připravit.
Z našeho pohledu je důležité dodat Ukrajincům munici, aby se mohli bránit. Zdá se nám důležitější a realističtější soustředit se v tuto chvíli na obranu a zastavit Rusko. Jedině ve chvíli, kdy bude Rusko zastaveno, tak může dojít k nějakým rozhovorům reálným rozhovorů, skutečným rozhovorům s dopadem.
V jakých otázkách panuje ve Višegradské čtyřce shoda? Jak vypadalo jednání polského premiéra Donalda Tuska a Petra Fialy? A jak se bývalý velvyslanec Česka v Izraeli Tomáš Pojar dívá na možné příměří s Hamásem? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem?
