Korupce na Ukrajině stále je, uznává končící velvyslanec. Vnímá ale odhodlání to změnit
„Ukrajina je, nehledě na válku, na dobré cestě,“ říká český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Teď už se ale balí na cestu do Prahy, protože jeho mandát po téměř sedmi letech končí. S kolegy diplomaty a Ukrajinou se rozloučil na pódiu Národní filharmonie, která na počest českého státního svátku uvedla Smetanovu Mou vlast. Na Ukrajině prožil i poslední rok a půl války a hovoří o něm v rozhovoru pro Radiožurnál.
Vaše diplomatická mise rozhodně nebyla plavbou po klidných vodách. Po řekněme normálním období přišla epidemie covidu-19 a následně ruská invaze.
Období těch šesti let a devíti měsíců bylo samozřejmě vždy poznamenané konfrontací s Ruskem, bylo to tu pořád cítit na atmosféře. A pokud bych měl vypíchnout ještě jednu věc, která se tady, obzvláště po ruské invazi, začala výrazným způsobem projevovat, tak je to prozápadní směřování Ukrajiny.
Poslechněte si rozhovor Martina Dorazína s končícím velvyslancem na Ukrajině Radkem Matulou
Co pro vás bylo nejtěžší? Která chvíle byla taková, že jste si říkal, že to vypadá opravdu špatně?
Myslím, že jednoznačně nejtěžší doba byla krátce před invazí a pak dny, kdy jsme se museli evakuovat.
A z tohoto krátkého období bych vypíchl moment, kdy jsem přijímal rozhodnutí o evakuaci zastupitelského úřadu. Do poslední chvíle jsme si mysleli, že tvrdé jádro, pět šest lidí, tady zůstane, i kdyby začala ruská invaze. Protože jsme odmítali věřit, že se bude Rusko snažit vzít do svých rukou i Kyjev.
Bylo samozřejmě velmi smutné opouštět ambasádu, navíc ve chvíli, kdy jsme nevěděli, kdy se sem budeme moci vrátit a jak se bude situace vyvíjet.
Už jste se zmínil o prozápadní orientaci Ukrajiny, kterou ještě posílila ruská invaze. Máte dojem, že je to přesvědčení pouze části ukrajinské společnosti a politické reprezentace, nebo opravdu většina populace souzní s členstvím v NATO a Evropské unii?
Z počátku to nebylo tak jednoznačné. V každé části Ukrajiny bylo vnímání, kam chce obyvatelstvo jednotlivých regionů, odlišné. Na Západ směřovaly především západní oblasti, s Ruskem koketoval zase východ.
Vše začalo, když Rusko ukradlo Krym. Bojovat se bude, dokud ho Ukrajinci nezískají zpět, říká Heřmánek
Číst článek
V období, kdy jsem tady působil, jsem ale skutečně cítil, že procento lidí, kteří podporují vstup Ukrajiny do EU a NATO, výrazně vzrostl. Samozřejmě zvláště po zahájení velké války se v celé zemi, na západě i východě, změnilo vnímání Ukrajinců o tom, že jsou Ukrajinci a kam chtějí patřit. V současné době si myslím, že se podpora vstupu do NATO a Unie pohybuje až kolem 90 procent.
Pořád je tady problém ukrajinské korupce. Od svých místních přátel, obchodníků vím, že ten problém nezmizel, naopak někde se zdá ještě větší. Jakým způsobem o tom mluvíte s ukrajinskými představiteli? Přesvědčili vás, že s tím něco dělají?
Jedna věc je přijmout zákon, který může být i kompatibilní s unijní legislativou, druhá věc je potom implementace toho zákona. Je pravdou a není třeba to skrývat, že korupce na Ukrajině stále je.
Ale nesouhlasím s tím, že se tady nic nemění, protože Ukrajina se mění a usiluje o vnitřní reformování všech oblastí, včetně oblasti korupce, justice i vymahatelnosti práva. Samozřejmě bylo by naivní se domnívat, že tyto problémy zmizí během pár měsíců. Je to běh na dlouhou trať, ale cítím, že rozhodnutí něco s tím udělat a připravenost tady je.
Vcelku obdivuju Ukrajince, že i v těch nelehkých podmínkách jsou schopni s omezenými personálními kapacitami ty reformy někam posunovat.
Vývoj na Ukrajině se nás bezprostředně týká, protože to, jak válka dopadne, ovlivní poměry v Evropě na několik příštích desítek let.
