Neobratná komunikace i pochybné schopnosti v roli velitele. Popularita Zelenského v době eskalace klesá
Když Volodymyr Zelenskyj nastupoval do funkce ukrajinského prezidenta, sliboval, že jeho první kroky ve funkci budou směřovat k vyřešení konfliktu na východě země. Mír na Donbasu ale nenastal, situace se nyní naopak vyhrotila a preference Zelenského mezitím klesají. „Ukrajinci čím dále více pochybují o tom, že bude schopen plnit roli vrchního velitele,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová. Důvodů pro ubývající podporu je ale víc.
„S Ruskem je jednoznačně třeba hovořit,“ prohlásil v dubnu 2019 politický nováček Volodymyr Zelenskyj, kterého v té době čekalo druhé kolo prezidentských voleb.
Bydlí přímo v pekle. Ukrajinské město zasahuje do válečného pásma, obyvatelé nachází miny a munici
Číst článek
Oblíbený herec z komediálního seriálu Sluha lidu, kde si Zelenskyj zahrál učitele, který se překvapivě stane hlavou státu, se tehdy vyslovil i pro osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukončení bojů na východě Ukrajiny totiž po celou dobu předvolební kampaně označoval za hlavní úkol budoucího prezidenta.
„Územní celistvost Ukrajiny musí být trvalá. Hlavním úkolem teď je udělat první krok, zastavit palbu. Je třeba pokračovat v minském mírovém procesu, který je nutné reformovat,“ uvedl Zelenskyj dva týdny před rozhodujícím hlasováním, ve kterém nakonec porazil svého protikandidáta Petra Porošenka a stal se ukrajinským prezidentem.
O necelé tři roky později se ale Ukrajina nachází v mnohem složitější situaci, než by si tehdy Zelenskyj představoval. Od listopadu Kyjev pozoruje hromadění ruských vojenských sil u svých hranic a západní tajné služby varují, že další ruská invaze na Ukrajinu může nastat v podstatě kdykoliv.
Eskalující krize se přitom promítá také na pozici Zelenského, kterému podle agentury AP klesá míra podpory mezi obyvateli Ukrajiny. Upozorňuje přitom na lednový průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), podle kterého si jen 30 procent obyvatel země přeje, aby se Zelenskyj ucházel také o druhé funkční období, a jen 23 procent dotázaných by ho volilo.
Uznání nezávislosti Doněcku a Luhansku: další forma nátlaku, které Putin může využít
Číst článek
„Volodymyr Zelenskyj podporu zjevně ztrácí. Podle průzkumů je rozdíl mezi ním a bývalým prezidentem Petrem Porošenkem v mezích statistické chyby,“ říká pro iROZHLAS.cz ukrajinistka Lenka Víchová s odkazem na šestapadesátiletého exprezidenta, který je v současnosti vyšetřován kvůli podezření z velezrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Porošenko ale obvinění odmítá a opakuje, že jsou vykonstruovaná lidmi kolem Zelenského.
„Ukrajinci čím dále více pochybují o tom, že v případě rozpoutání větších vojenských akcí bude Zelenskyj schopen plnit roli vrchního velitele (podle KIIS to je nyní více než 53 procent dotázaných, zatímco koncem roku to bylo zhruba o dvě procenta méně). V tomto ohledu mu nevěří,“ říká také odbornice na ukrajinskou politiku a připomíná další střípky z kampaně v roce 2019.
„Zelenskyj ve své předvolební kampani využil proti Porošenkovi jednu z nejméně etických tezí ruské propagandy, kterou bylo to, že Porošenko válku neukončí, protože na ní vydělává. Na dotaz, jak lze válku ukončit, Zelenskyj odpovídal, že je ‚prostě potřeba přestat střílet‘. Jak vidno, při vší snaze nestřílet, se Zelenskému válku ukončit nepodařilo. Pokud se mu ale povede s pomocí západních partnerů možnou eskalaci odvrátit, může si Zelenskyj toto vítězství privatizovat,“ dodává.
Neobratná prohlášení
Během posledních měsíců v médiích často rezonují prohlášení Zelenského, během kterých se snaží Ukrajince vyzývat ke klidu a tvrdí, že varování Spojených států a dalších západních zemí před bezprostřední hrozbou nové ruské invaze v zemi jen vyvolávají paniku.
Například ve druhé polovině ledna Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích video s jasným vzkazem, aby Ukrajinci nepanikařili. „Nezačala invaze už v roce 2014? Vyvstala snad hrozba války právě teď? Tato rizika tu jsou už více než rok a nijak se nezvýšila. Co ale posílilo, je humbuk kolem (těchto rizik),“ uvedl v prohlášení, ve kterém vyzval, aby Ukrajinci zachovali chladnou hlavu.
Na rozpoutávání paniky, která je podle jeho slov „nejlepším přítelem našich nepřátel“, si Zelenskyj postěžoval také během uplynulého víkendu, kdy pozval amerického prezidenta na návštěvu Kyjeva. Cesta šéfa Bílého domu na Ukrajinu by totiž znamenala „silný signál (vůči Rusku) a přispěla by ke snížení napětí“, vysvětlil Zelenskyj, jehož slova bagatelizující americká varování se v posledních týdnech často objevovala také v ruských státních médiích.
„Chování Volodymyra Zelenkého vyvolává rozpaky nejen doma, ale i v zahraničí. Některá jeho vyjádření byla na hranici arogance. Pravdou ale je, že ukrajinská rozvědka i vedení armády potvrzují, že mezi jejich poznatky a informacemi západních tajných služeb není rozdíl. Rozdílné jsou pouze závěry, ke kterým dochází. Ukrajina předpokládá, že manévry ruské armády mají za cíl Ukrajinu i Západ především vylekat a donutit k jednání a ústupkům. Nezpochybňují však fakt, že Rusko je připraveno zaútočit,“ říká k tomu Víchová.
Rusko zveřejnilo záběry, jak stahuje z Krymu tanky. Ukrajina se i nadále obává útoku
Číst článek
Ukrajinistka dodává, že stále není jisté, jak se Moskva zachová, pokud Ukrajina a Západ Rusku neustoupí. Řadu Ukrajinců nicméně rozčiluje styl komunikace, jaký Volodymyr Zelenskyj vůči veřejnosti v době eskalujícího napětí volí.
„Ke klidu a zachování chladné hlavy vyzývá nejen prezident, Zelenskyj to ale dělá trochu neobratně. Mnoho Ukrajinců provokuje to, že se k nim obrací a komunikuje s nimi jako s dětmi, když je vybízí, aby se raději soustředili na jaro a těšili se na jarní opékání v přírodě,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
Jak nicméně podotýkají někteří pozorovatelé, ukrajinské vedení nemá jinou možnost, než hrozbu nové ruské agrese do jisté míry bagatelizovat. V opačném případě totiž hrozí, že se v zemi rozpoutá chaos a ekonomická nestabilita.
„Pokud Ukrajina ještě před příchodem prvního ruského vojáka ekonomicky zkolabuje, můžeme říct, že Rusové vyhráli. Ukrajinský stát se může oslabit, ne-li zhroutit, proto ukrajinští představitelé říkají, že potřebují věrohodné důkazy (o možné invazi). Pořád nevíme, jestli to Rusko udělá, už dnes se ale socioekonomická situace na Ukrajině rapidně zhoršuje,“ varoval začátkem týdne v rozhovoru pro iROZHLAS.cz odborník na východní Evropu z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
„Pokud se navíc diskutuje o přerušení letů na Ukrajinu, má to velmi špatné dopady také na investice, mezinárodní spolupráci i mezilidské kontakty a ukrajinský establishment v čele se Zelenským na to musí reagovat,“ dodal analytik.
Zelenského kádrování
Pokles preferencí ukrajinského prezidenta nicméně nesouvisí pouze s aktuální situací kolem hromadění ruských sil u hranic a možnou eskalací rusko-ukrajinského konfliktu.
Analytik Smetana: Rusko si svazuje ruce. Invaze je nyní nejpravděpodobnější, příští týdny rozhodnou
Číst článek
„Zelenského podporu hodně snižují snahy jeho okolí koncentrovat veškerou moc v jedněch rukách, velmi pochybná kádrová politika, čím dál viditelnější nekompetence Zelenského i jeho okolí a především korupční skandály poslanců Zelenského strany Sluha lidu,“ tvrdí Víchová, podle které je „další velkou chybou“ prezidenta, že v tak kritické době „ukrajinskou politickou společnost nekonsoliduje, ale rozděluje“.
Například politický analytik Vladimir Fesenko kritizuje také Zelenského boj s oligarchy. „Zelenskyj udělal chybu, když se pustil do konfrontace se všemi ukrajinskými oligarchy, kteří ovládají hlavní politické síly, strany nebo televizní kanály. Je to velmi nebezpečná, riskantní hra,“ tvrdí Fesenko pro agenturu AP.
Kromě Petra Porošenka – bohatého podnikatele, který byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče – odborník jmenuje také nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetovova nebo proruského opozičního politika Viktora Medvedčuka.
Značné kontroverze na podzim vyvolal také Zelenského podpis pod zákon proti oligarchům, který má omezit vliv nejbohatších Ukrajinců na politický život země. Podle kritiků ale nová legislativa až příliš posiluje samotného prezidenta a objevují se názory, že by Zelenskyj mohl novou právní normu použít proti svým odpůrcům.
Také agentura AP proto upozorňuje, že pokračující konflikt na východě Ukrajiny a hrozba další eskalace není zdaleka to jediné, kvůli čemu podpora současného ukrajinského prezidenta klesá.
Snaha vyvolat strach a hodit odpovědnost na NATO. Jak ruská státní média prezentují napětí se Západem
Číst článek
„Zelenskyj slíbil, že ukončí válku a zatočí s korupcí, ale to se nestalo. Ceny rostou, korupce nezmizela a my žijeme v ještě chudších podmínkách,“ cituje agentura 48letého řidiče z Kyjeva Anatolije Rudenka. Že se pod taktovkou Zelenského na Ukrajině „zázrak nestal a situace se dál zhoršuje“, si myslí například také 54letá ekonomka Taťána Šmelevová.
Naopak programátor z Kyjeva Grigorij Choroněnko nicméně nevnímá počínání prezidenta tak negativně a poukazuje na to, že se prezidentovi podařilo od Západu získat vojenskou, ale také finanční pomoc. „Výhrůžky ze strany Ruska mohou Zelenskému paradoxně pomoci – jen se snaží sjednotit všechny, kdo stojí za nezávislou a evropskou Ukrajinou,“ tvrdí ukrajinský programátor.
S klesající podporou se však Zelenskému může vládnutí zkomplikovat. V roce 2023 čekají Ukrajinu parlamentní volby, a jak upozorňuje agentura AP, všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že vládnoucí strana Volodymyra Zelenského Sluha lidu v nich může přijít o kontrolu nad parlamentem.
Myslí si to také ukrajinistka Lenka Víchová. „Zelenského strana v nadcházejících volbách kontrolu nad parlamentem ztratí. Poslední průzkumy říkají, že strana Petra Porošenka Evropská solidarita má před Stanou lidu Volodymyra Zelenského sedmiprocentní náskok,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Například podle posledního průzkumu KIIS by stranu Zelenského volilo kolem 11 procent lidí, zatímco Porošenkovu partaj více než 15 procent.
Jak volby nakonec dopadnou, bude jasné až příští rok, ztráta kontroly nad parlamentem by ale Zelenskému ztížila šance na získání druhého prezidentského mandátu. Příští prezidentské volby, po kterých by se podle AP mohla politická situace v zemi výrazně změnit, čekají Ukrajince v roce 2024.
