Mořský sliz v Marmarském moři ohrožuje turistická letoviska i rybolov. Turecko vyslalo speciální lodě

Speciální turecké lodě se snaží likvidovat mořský sliz, kterým postupně zarůstá Marmarské moře. Podle posledních satelitních snímků se slizová hmota dostala do úžiny Dardanely a míří do Egejského moře. Ekologická katastrofa ničí turismus, rybářství i zemědělství v západním Turecku.

Istanbul Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Loď ruského námořnictva proplouvá Bosporským průlivem v Istanbulu

Sliz zabraňuje turistickému průmyslu, ale také rybaření a koupaní v moři. | Foto: Murad Sezer | Zdroj: Reuters

Sliz si lze představit jako šedou pěnovitou až kašovitou hmotu biologického původu. Zvlášť kontrastní je svou barvou a konzistencí k tmavomodrým vodám Marmarského moře. Vytváří melíry a pohlcuje vodní hladinu.

Oceán vyplavil u břehu Ghany 80 mrtvých delfínů a množství ryb. Zranění neměly, po příčině se pátrá

Číst článek

Na snímcích z dronu je vidět, jak jsou ve slizu uvízlé rybářské lodě a přístavy. Hmota se často táhne od pobřeží stovky metrů do moře. Sliz pokrývá vodu na pláži Istanbulu.

Pláže jsou prázdné, ve slizu se nedá koupat ani rybařit. Má to dopad na ekonomiku a ekologii celého regionu. Vláda se sice snaží obnovit turismus, ale za této situace to je v oblasti Marmarského moře naprosto nepředstavitelné.

Na odstranění škod vláda údajně pracuje. Vyslala speciální čisticí lodě a tvrdí, že v rámci tohoto problému rozdala pokuty znečišťovatelům, kteří jsou jednou z příčin ekologické katastrofy.

Příčiny problému

V médiích se objevují teorie o dvou příčinách. Jednou je znečištění vodních toků, které do Marmarského moře ústí. To je relativně malé a uzavřené. Jeho délka je pouze 200 km a šířka maximálně 70 kilometrů. Na jeho březích leží největší evropské město a celkem tam žije 25 milionů lidí. Čištění odpadních vod v Istanbulu je na velmi nízké úrovni.

Japonská vláda vypustí vodu z Fukušimy do moře. Jižní Korea se obává dopadů na životní prostředí

Číst článek

Druhou příčinou vzniku slizu je oteplování vod. V posledních letech stoupla teplota vody Marmarského moře zhruba o 2,5 stupně Celsia. V kombinaci s hojností živin, jako je fosfor a dusík, které do moře proudí z okolního zemědělství a znečištěných, se přemnožil fytoplankton. Ten v těchto podmínkách začíná vylučovat slizovitou hmotu.

Vědci tento ekologický problém pozorovali poprvé v roce 2007. Varování od odborníků ale braly úřady v Turecku na lehkou váhu.

Erdoganův projekt

V debatách o zamoření Marmarského moře zazněl i kontroverzní projekt Istanbulského průplavu.

Vládní strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) říká, že právě tento projekt by měl pomoci zbavit se slizu. Odborníci tomu oponují a říkají, že projekt naopak přinese bydlení pro další milionu a půl lidí na břehy Marmarského moře a projekt by měl situaci podle nich spíše zhoršit.

Štěpán Macháček, kuc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme