Český premiér navštívil Bílý dům. Byl v CIA i v Kongresu. Na každém kroku byla Petru Fialovi v patách Jana Karasová, zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu.
„Nebylo to tak, že by se jedna strana přetlačovala nebo říkala, že by se tam o něčem mluvit nesmělo, nebo naopak tlačila nějaké téma, které druhá strana nechtěla,“ říká Pojar.
Český ministerský předseda je ve Spojených státech na dvoudenní návštěvě, jejímž hlavním bodem bude pondělní setkání s prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě.
Biden v divadle Radio City Music Hall uspořádal sbírkovou akci s hudebními vystoupeními a debatou, která podle organizátorů pro jeho kampaň vybrala přes 25 milionů dolarů (asi 586 milionů korun).
„Extrémní škrty“ v rozpočtu, které požadovali republikáni, se nepodařilo prosadit. Biden rovněž vyzval Kongres, aby schválil novou pomoc Ukrajině a zákon o migraci na ochranu hranic.
Bývalý obchodní poradce Trumpa Navarro koncem ledna dostal čtyři měsíce vězení za to, že neuposlechl předvolání od zákonodárců kvůli vyšetřováním útoku Trumpových stoupenců na americký Kapitol.
Přibližně 39 procent registrovaných voličů uvedlo, že by volilo demokrata Bidena, kdyby se volby konaly dnes, zatímco 38 procent by dalo hlas republikánovi Trumpovi.
Český velvyslanec v USA Miloslav Stašek loni řekl, že USA hlavně díky podpoře Ukrajiny berou Česko společně s Polskem jako své klíčové partnery ve střední Evropě.
Kamala Harrisová během setkání se členem izraelského válečného kabinetu Bennym Gancem také hovořila o nutnosti důvěryhodného plánu ochrany civilistů v Rafáhu. Uvedl to v prohlášení Bílý dům.
Sankce kvůli Alexeji Navalnému budou včleněny do většího sankčního balíku, který Bílý dům připravuje k příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Šéf Bílého domu připomenul, že tzv. článek 5, v němž je princip kolektivní obrany ukotven, byl v historii aplikován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.
Josep Borrell reagoval na nedávná vyjádření Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu.
CNN Trumpův výrok označuje za „ohromující“ přiznání, že by v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení NATO o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.
„Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ citoval Breton bývalého prezidenta. Výrok podle něj padl v roce 2020 při setkání Trumpa s unijními politiky.
Útok Hamásu na Izrael nebo prezidentské volby v USA a na Tchaj-wanu. Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý analyzuje klíčové události v mezinárodním prostoru.
Írán poskytuje jemenským povstalcům aktuální informace, aby mohli páchat raketové a dronové útoky na lodě plující v Rudém moři, napsal v sobotu zpravodajský list The Wall Street Journal (WSJ).
Na dotaz, zda je Trump „účastníkem povstání“, Biden uvedl, že je to „zcela zřejmé“. „Jestli se na to vztahuje 14. dodatek, necháme na soudu. Ale rozhodně podporoval povstání. O tom není pochyb,“ řekl.
„Stále se obáváme, že Hamás bude lidem bránit v útěku. Věříme ale, že tyto pauzy jsou krokem správným směrem,“ řekl mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby.
Trump i jeho synové jakékoli provinění odmítají, soudce Arthur Engoron nicméně už před začátkem hlavní části procesu dospěl k závěru, že firma finanční instituce podváděla.
„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ uvedl Biden.
Na náměstí Freedom Plaza ve Washingtonu se sešlo několik stovek především příslušníků židovské komunity. Podporu jim přišlo vyjádřit několik poslanců, velvyslanců a také guvernér státu Maryland.