Putin a Hamás chtějí zničit sousední demokracie, řekl Biden. Požádá o další pomoc pro Ukrajinu a Izrael
Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkým národním zájmu, jinak hrozí další války. V pátek se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.
„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné – oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2.00 SELČ). Prezident k národu promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po krvavém útoku Hamásu ze 7. října.
V projevu prezident také uvedl, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.
„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ uvedl Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci.
Poznamenal také, že Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí. Hamás tvrdí, že zadržuje asi 200 zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.
Biden v projevu řekl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.
Další pomoc
Kongres se Biden podle svých slov chystá požádat o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle prezidenta v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.
Demonstranti v areálu amerického Kongresu volali po míru na Blízkém východě. Policie zadržela na 300 lidí
Číst článek
„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ řekl Biden s tím, že by ruský vůdce pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.
Investice do pomoci Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba 100 miliard dolarů.
Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o 60 miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.
Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.
