Ve čtvrtek za pět minut dvanáct oznámí vláda Petra Fialy (ODS) najednou konsolidační balíček úspor, změny daní i důchodovou reformu. Úspěch bude záležet i na tom, jak změny vysvětlí veřejnosti.
O námitce ohledně Rychetského podjatosti bude rozhodovat plénum Ústavního soudu. Podání podle Seznam Zpráv naráží na jeho vyjádření pro Českou televizi a Deník N z konce března.
„Ta reforma je promyšlená a v dlouhodobém horizontu může vést ke stabilizaci důchodového systému, i když stále počítám s tím, že důchodový účet bude deficitní,“ poznamenal prezident.
Jurečka po jednání s prezidentem řekl, že jeho zájem o problematiku penzí vítá. Byl by rád, kdyby se hlava státu zapojila i do politické diskuse a přispěla k nalezení shody mezi koalicí a opozicí.
„Velká část lidí, byť je s vládou nespokojena, tak od ní ale stále očekává například ozdravení veřejných financí, boj s inflací, což znamená nepopulární zásahy. Ty ale pořád nepřicházejí.“
Macronova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku demonstrací takzvaných Žlutých vest v roce 2018. Za poslední měsíc pak klesla o další dva procentní body na 26 procent.
Žádost o důchod by mělo být možné podávat online. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce.
Hořící barikády, vymlácené výlohy, tisíce zatčených demonstrantů a stovky raněných policistů. Takovou bilanci mají každý týden francouzské protesty proti takzvané důchodové reformě.
Emmanuel Macron ve svém úterním projevu litoval toho, že se nepodařilo najít shodu při prosazování důchodové reformy. Zvýšení věkové hranice pro odchod do penze na 64 let je ale podle něj nezbytné.
„Na domácí i mezinárodní scéně se zdá, že se (Emmanuelu Macronovi) podařilo dotknout bodů, které jsou citlivé a jen tak se neuklidní,“ zhodnotila pro iROZHLAS.cz odbornice na Francii Eliška Tomalová.
Francouzi budou odcházet do důchodu v 64 letech. Prezident Emmanuel Macron v noci přijal kontroverzní důchodovou reformu, která o dva roky prodlužuje věkovou hranici pro odchod do penze.
Premiér se nemůže divit, že v situaci, kdy vláda absolutně nezvládá komunikaci, se média chytají každého ministerského dokumentu, který je k dispozici, protože jejich povinností je informovat občany.
„Na velkou reformu už je teď pozdě, protože česká populace stárne a zhoršující se demografie nám zužuje fiskální možnosti pro tento manévr,“ vysvětluje ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk.
Se zvýšením věku odchodu do důchodu by souhlasili spíše voliči vládní koalice. Naopak naprostá většina voličů opozičních a mimoparlamentních stran takovouto možnost odmítá.
„Odmítám ustoupit intelektuálnímu terorismu krajní levice, který spočívá v převracení hodnot: z výtržníků by se stali oběti a z policie agresoři,“ dodal ministr.
Předseda vlády Petr Fiala prohlásil, že pražskou demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.
Proti prezidentu Emmanuelu Macronovi se postavila nejen opozice a odbory, ale i členové jeho vlastního prezidentského hnutí La République en Marche, upozorňuje deník Le Monde.
Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Demonstranti zablokovali pařížské letiště nebo ochromili železniční dopravu. Odbory svolaly na 28. března, kdy bude ve Francii na návštěvě britský král Karel III., další kolo stávek a demonstrací.
Konkrétní podoba důchodové reformy by měla být výsledkem jednání s opozicí. Obě strany vyjadřují vůli se shodnout. Přesto není příliš pravděpodobné, že k tomu dojde.
Paralyzovaná Francie. Opakovaně stávkují dispečeři, popeláři, učitelé… Nelíbí se jim pozdější odchody do důchodu. Ale Emmanuel Macron je neoblomný. Nezlomí mu to vaz?
„Chceme dosáhnout shody, aby potom tyto změny v důchodech měly co největší podporu. Aby byly dobré a udržitelné a neměnily se s každou vládou,“ říká ministr Jurečka
Francouzská vláda v pondělí těsně ustála hlasování o vyslovení nedůvěry a současně prosadila krajně nepopulární penzijní reformu, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.
Republikánský šéf Éric Ciotti označil demolici kanceláře za nátlak na to, aby poslanci jeho strany hlasovali pro vyslovení nedůvěry vládě podporované Macronem.
V Itálii, zemi s nejstarší populací v Evropě, má téměř čtvrtina obyvatelstva přes 65 let. Stačí se projít po ulicích měst, aby si člověk všiml, že prošedivělé hlavy potkává mnohem častěji než kočárky.
Na pařížském náměstí Svornosti se sešly tisíce lidí, z nichž někteří stavěli barikády. Část protestujících se také střetla s policií, která použila i slzný plyn.