Na malých francouzských vesnicích funguje veřejná doprava špatně. Právě tam lidé zdražení pohonných hmot silně pocítili už v roce 2018, proto tehdy vyšli do ulic. Teď si na to vláda dává pozor.
Vyrabované obchody, zapálená auta a poškozené radnice, pošty i banky. Takové škody zůstaly po červnových nepokojích ve Francii po smrti mladíka. Výtržníci poškodili a vypálili také desítky škol.
Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla.
Francie má nového ministra školství, kterým je Gabriel Attal, a nového ministra zdravotnictví, kterým se stal bývalý šéf kanceláře premiérky Élisabeth Borneové Aurélien Rousseau.
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy si lidé ve Francii připomínají spisovatele Milana Kunderu, který začátkem týdne zemřel.
Výtržnosti trvaly zhruba týden, a podle různých zdrojů je ukončily různé faktory. Třeba únava, policejní represe nebo výzva matek synům, aby se vrátili a neničili cizí majetek ani své rodiny.
Před osmnácti lety Francií po tři týdny otřásaly pouliční násilnosti. Zda dosáhnou nynější události rozměrů jako v roce 2005, není dosud jasné, vláda totiž zaujala přece jen diferencovanější přístup.
Policie kvůli dalším očekávaným nepokojům v zemi znovu nasadila 45 000 policistů a četníků, přičemž oproti předchozím dnům výrazně zvýšila jejich počet v Marseille a Lyonu.
Německý prezident Steinmeier uvedl, že „plně chápe situaci v sousední zemi“. Vyjádřil také naději, že „násilí v ulicích co nejdříve skončí a že se podaří obnovit sociální smír“.
Hostem vysílání byla Pavlína Koubská, státní úřednice z francouzského ministerstva financí. „Prezident Macron se snaží uklidňovat atmosféru a nevyhlásil výjimečný stav, aby neeskaloval další napětí.“
Na videu je vidět Maron, jak si v šatně toulouského ragbyového týmu po sobotním vítězství nad La Rochelle na pařížském Stade de France bere láhev piva Corona.
Řemeslníci v těchto dnech vyrábějí a dokončují některé díly vysoké dřevěné věže, jejíž dvojče shořelo a která se stala symbolem přestavby. „Některé kusy dřeva se stabilizují za 25 až 30 let,“ říkají.
Dokument, jehož části na veřejnost unikly ve čtvrtek, tvrdí, že strana „sladila“ své postoje s „ruským diskurzem v době nezákonné anexe Krymu“ v roce 2014.
Některé neziskové organizace napadly policejní využití dronů u francouzské Ústavní rady. Stěžují si na to, že nasazení těchto bezpilotních prostředků může narušovat soukromí obyvatel.
Jednání o novém sankčním balíčku budou podle vedoucí Ivany Karáskové velmi složitá, protože Čína má mezi unijními státy i uvnitř nich řadu spojenců a významných obchodních partnerů.
V Paříži ekologičtí aktivisté rozlili barvu před budovou ministerstva spravedlnosti nebo na sídlo nadace Louis Vuitton. Početné demonstrace jsou také v Toulouse, Bordeaux nebo v Marseille.
Macronova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku demonstrací takzvaných Žlutých vest v roce 2018. Za poslední měsíc pak klesla o další dva procentní body na 26 procent.
Hořící barikády, vymlácené výlohy, tisíce zatčených demonstrantů a stovky raněných policistů. Takovou bilanci mají každý týden francouzské protesty proti takzvané důchodové reformě.
Emmanuel Macron ve svém úterním projevu litoval toho, že se nepodařilo najít shodu při prosazování důchodové reformy. Zvýšení věkové hranice pro odchod do penze na 64 let je ale podle něj nezbytné.