„Téma Petra Pavla nejen aktivně zajímá, ale sám zdůrazňuje otázku prezentace, vysvětlování a popularizace tématu," poznamenal ministr životního prostředí.
Na ostrově Rhodos si podle deníku místní představitelé stěžovali na nedostatečnou koordinaci i na to, že jednotky hasičů měly k dispozici jen málo personálu a techniky. To však vedení hasičů odmítá.
Počet dnů s počasím příznivým pro požáry podle bioklimatologa Miroslava Trnky stoupá. Požárů vegetace je ročně v Česku před deset tisíc, zatím se ale o většině z nich se nedozvíme.
Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo už víc než desítky tisíc let.
„I krátkodobé vystavení může být nepříjemné – můžeme slzet, kašlat, bolet nás hlava,“ popisuje vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.
„Alpy jsou čím dál tím křehčím a rizikovějším prostředím,“ říká italský horolezec Reinhold Messner. Podle něj i „víkendoví horolezci“ musí věnovat větší pozornost přípravě před horskými výstupy.
Jak spolu souvisí kulturní války a fosilní průmysl? Strategií průmyslu je podle Vojtěcha Pecky podporovat strach z „progresivistických šílenců“ a „totality“.
Návrh zákona počítá s postupným snižováním spotřeby ropy a zemního plynu, aniž by je zakazoval. Švýcarsko se v něm zároveň zaváže, že bude produkovat více energie z obnovitelných zdrojů.
Berlín výrazně urychlí souzení klimatických aktivistů. Soudy k tomu mohou přistoupit, pokud se obžalovaní předem doznají, anebo je proti nim dostatek důkazů. Aktivisté se při blokádách často fotí.
Dohoda určuje, jakého množství vody se mají státy na dolním toku řeky v příštích třech letech vzdát. Státy musí ušetřit 3,7 miliardy metrů krychlových vody, což sníží jejich spotřebu o 13 procent.
Izraelský filosof a historik mluví o bezprecedentní síle umělé inteligence při rozhodování a utváření idejí. Volá po větší regulaci a připomíná, že lidé jsou stále ještě v pozici kontrolujícího.
Asi tak milion známých druhů hmyzu tvoří dvě třetiny života na planetě. I když hmyzu někdy nevěnujeme tolik pozornosti jako větším zvířatům, v přírodě plní důležité úlohy.
Letošní suchá zima ve Francii zhoršila stav již tak vyčerpaných zásob vody z roku 2022. Deštivý březen přinesl zemědělcům částečnou úlevu, ale hladina podzemní vody zůstala nebezpečně nízká.
Komplexní zprávu o dopadech změn klimatu tento týden zveřejnili vědci z projektu Evropské unie Copernicus. Vědci zmiňují, že zvyšující se extremita počasí odpovídá predikcím klimatických modelů.
„Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.
V lednu varovali vědci z univerzity v Utahu, že by jezero mohlo do pěti let zcela zmizet. Jeho situaci by mohla zlepšit voda z tajícího sněhu v horách, kde v zimě napadla rekordní sněhová pokrývka.
Hmatatelný a bezprostřední strach z pandemie překryl méně viditelný strach z klimatických změn, a debatu pak možná ještě zásadněji proměnila ruská invaze na Ukrajinu.
Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu, 200 až 250 násobně, než co sám váží. Vodu pak intenzivně drží v sobě, popisuje odborník z České zemědělské univerzity.
Aktuální situace zvyšuje obavy z nedostatku zásob vody pro lidskou spotřebu, zemědělství a výrobu energie v severní Itálii, Francii a Španělsku. Evropa navíc může letos zažít další extrémní léto.
Pěstitelům, kterým se kritické mrazy vyhnuly, starosti nekončí. Příští týden hrozí znovu. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku než v Čechách.
„Vstupujeme do jara s nižší než obvyklou zásobou vody. Je tady potenciál k tomu, abychom se na jihu Moravy a na Hané potýkali se suchem už v dubnu nebo květnu,“ upozorňuje Miroslav Trnka.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
Saint-Malo patří mezi nejvyhledávanější města. V posledních letech se ale stále víc potýká s klimatickými změnami. Podle vědců by hladina moře mohla do třiceti let stoupnout až o třicet centimetrů.