Peníze na obnovu kostela v Moravské Nové Vsi pocházejí z předvánoční dražby padesátky dřevěných křížů. Truhlář je vyrobil z trámů kostelní střechy poničené tornádem.
Správci CHKO Jeseníky se obává, že by kříž přitahoval pozornost a lidé by k němu chtěli vystoupit, čímž by pošlapali místní vzácné rostliny a způsobili jejich vymizení.
Mohutný dřevěný kříž je na vrcholu hory Vozka upevněn pomocí ocelových lan, která vedou do skob zapuštěných do skály. Kdo dřevěný kříž CHKO Jeseníky postavil, zatím není jasné.
Odpoledne pak na autogramiádu premiéra dorazili odpůrci protikoronavirových opatření. Policie potvrdila, že zadrželi jednoho člověka. Na místě je také několik těžkooděnců.
Osobou, která za poslední čtvrt století viděla zblízka zřejmě nejvíc amerického utrpení a objala nejvíc truchlících pozůstalých, je Greg Zanis. A přitom není kněz, ale tesař.
Kardinál Duka se vrátil ke kauze odstranění křížů z obalů některých výrobků. Podle něj hrozí, že po odstranění symbolu křesťanství na obalech bude následovat odstraňování křížů skutečných.
Neznámý muž se v Německu po nocích vydává s pilou a sekerou na alpské vrcholky. Kácí tam velké dřevěné kříže. Horská stráž zaznamenala už třetí případ, kdy někdo posekal velký dřevěný kříž. Případ v Německu vyvolal debatu, jestli do Alp patří křesťanské symboly.
Na kostele v Litohoři na Třebíčsku už se nebude nebezpečně naklánět kříž. Dnes začaly opravy. Místní lidé měli strach, že se kříž z věže kostela může zřítit a dole na zemi někoho zranit nebo dokonce zabít.
Před sto lety stával uvnitř zámecké kaple na Lemberku u Jablonného v Podještědí březový kříž. Lidé se k němu chodili modlit a připínali na něj lístečky se jmény padlých vojáků. Návštěvníci zámku si nyní mohou jejich památku opět připomenout.
Dřevěný kříž v jednacím sále polského Sejmu zůstane. Rozhodl tak soud ve Varšavě. Náboženský symbol chtěla odstranit část poslanců, kteří jeho přítomnost v parlamentu považují za protiústavní.
Dřevěný kříž, který visí v jednacím sále polského Sejmu, tam může zůstat. Rozhodlo o tom vedení Sejmu, které si nechalo zpracovat hned několik právních posudků. Všechny kříž podpořily.
Kříž v jednacím sále Sejmu nadále dělí polskou politickou scénu. Jedni ho chtějí sundat, druzí ho brání. Vyhrocený spor rozstřihnou právníci, na které se obrátila předsedkyně dolní komory polského parlamentu.
Jedni ho chtějí sundat, druzí požadují, aby zůstal viset. Každý den se o něm debatuje v médiích, dělají se kvůli němu průzkumy veřejného mínění. Řeč je o kříži, který visí v polském Sejmu a stal se středobodem polské politické scény.
Na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku možná nevydrží ani druhý kříž, postavený jako připomínka německých obyvatel, které po druhé světové válce zřejmě zavraždili příslušníci revolučních gard. Autorem této železné skulptury, stejně jako předchozího dřevěného památníku, je Milan Litavský z Dobronína. Teď musí předložit posudek statika a dodatečné stavební povolení. Jinak, podle rozhodnutí stavebního úřadu v Polné, bude kříž odstraněn.
Úředníci dnes posuzovali, jestli obří kříž v Dobroníně na Jihlavsku je bezpečný, nebo ne. Čtyřmetrový železný objekt má připomínat údajné německé oběti poválečného masakru na louce Budínka. Nedaleko masového hrobu kříž vztyčil jeden z obyvatel Dobronína.
V Dobroníně na Jihlavsku dnes bude opět rušno kvůli kříži. Na louku Budínka se sjedou úředníci ze stavebního úřadu a představitelé obce, aby zkontrolovali stavbu čtyřmetrového železného kříže, který tam vztyčil jeden z místních obyvatel jako vzpomínku na zabité Němce. Zatím totiž nedoložil potřebná povolení.
Dekorativní bílý kříž v pavučině křižáka a výstražná samolepka „pozor, sklo“ na skleněných dveřích mají stejný účel. Zjistili to australští vědci, kteří tak rozluštili víc než století trvající záhadu.
Žulový kříž na hřbitově v Dobroníně na Jihlavsku údajnou vraždu Němců po druhé světové válce připomínat nebude. Rozhodli o tom místní zastupitelé. Hlavní překážkou je podoba památníku.
Velký kříž středověkého malíře Giotta da Bondone se vrací do kostela Ognissanti ve Florencii. Během desetileté restaurátorské péče došlo také k ověření Giottova autorství, což výrazně pozvedlo hodnotu kříže, odloženého předtím v sakristii kostela.
Slovenský parlament se vydal na křížovou výpravu. Schválil deklaraci, která podporuje vyvěšování křesťanských křížů ve školách. Poslanci se tak symbolicky postavili proti výroku Evropského soudu ve Štrasburku, který kříže ve veřejných školách v Itálii zakázal.
Polsko už má za sebou první válku o krucifix, vyvolanou nedávným rozhodnutím Evropského soudu ve Štrasburku. Soud nařídil odstranění křížů z italských škol kvůli náboženské svobodě. V Polsku, kde je kříž běžně ve třídách, se toho chytla skupina studentů jedné z vratislavských škol.
