Kontroverzní účast Jany Michailidu, odbornice na psychotropní látky z Pirátské strany, na Dnech antikapitalismu rozvířila opět debatu o politické příslušnosti pirátské strany.
Ochota předešlého vedení ČSSD spolupracovat s Babišem coby premiérem v roli koaličního partnera dílo zkázy dokonala. ČSSD se stala nevěrohodnou pro mnoho voličů, kteří se obávali o osud demokracie.
„Hájíme zájmy těchto lidí lépe než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO),“ říká Olga Richterová (Piráti). „Strana zastupující takzvané lidi práce ve Sněmovně zatím chybí,“ míní Jan Bělíček.
„Slyším to ze všech stran – třeba i od ODS nebo od lidovců, že ČSSD na politickou scénu patří, že tam teď chybí. Opozici vládě dnes dělají jen populistické, ukřičené strany,“ říká Ostrá.
Naděje na realizaci odvěké komunistické utopie se rozplynuly. Návrh prosazovaný levicovou vládou zablokovala spolková rada, v níž má hlavní slovo opoziční Křesťanskodemokratická unie.
Agentura Reuters píše, že výsledky by poprvé po více než čtyřech desítkách let mohly vést ke vzniku vlády napříč tradičním levo-pravým rozdělením, což by znamenalo významnou změnu v dánské politice.
Jak se ukázalo, nálepka nespolehlivých a nevypočitatelných Pirátů neodpovídá úplně skutečnosti. I když jejich fungování má k modelu tradiční strany daleko.
„Pandemie je jistě přírodní jev a příroda s námi nevyjednává, naopak ukazuje, jak je poměrně silná. Ale je důležité a rozdílné, jak stát na věci reaguje, jak rozděluje náklady a výnosy.“
Jak chce nový předseda ČSSD změnit, s kým na tom chce spolupracovat a kdo může za to, že se jeho slovy ČSSD dostala na pokraj ekonomického kolapsu? Tomáš Pancíř se ptal Michala Šmardy.
Le Penová a Zemmour se několik posledních týdnů přetahují o stejnou skupinu voličů i o druhé místo v průzkumech, tentokrát se ziskem 16 respektive 17 procent hlasů.
Výpadek levice, tak byl hodnocen jeden z výsledků nedávných voleb. Propadly hlasy tradičních levicových stran ČSSD a KSČM, když nestačily na pětiprocentní klauzuli. Ostatní se někam ztratily.
Sociální demokracie přežila nacisty i komunisty, přežije též následky holportu s Babišem. Příště už to ale nemusí být ona, kdo bude udávat tempo na levém křídle.
Lídr ČSSD Jan Hamáček po volebním debaklu v pondělí rezignoval. Od soboty má nové vedení i KSČM. Jaká budoucnost obě strany čeká? Chystá se česká levice na restart nebo míří k bezvýznamnosti?
Jan Bauer (ODS) věří, že sociální politika bude efektivnější, Vladimír Špidla se ale obává vymizení levicových témat nejen ze sociální politiky. Více v Pro a Proti Českého rozhlasu Plus.
Dělení na levici a pravici je pouze orientační a relativní, a dá se proto uplatnit na jakékoli politické spektrum, i na takové, ve kterém komunisté a socialisté více méně chybí.
Stále více indicií napovídá, že končí léta s českou levicí u moci. Zásluhu na tom má nejen kyvadlo voličských nálad, které odjakživa kmitá odprava doleva a zpět.
Vedení KSČM nabídlo v reakci na neúspěch v krajských a senátních volbách rezignaci. Dojde po 15 letech k výměně v čele strany? A jaké vyhlídky mají komunisté jako politická síla do budoucna?
Česko má za sebou možná nejpodivnější volby ve své nedávné historii. Probíhaly za zvýšených bezpečnostních opatření, lidé v karanténě mohli k volbám (nebo volby k nim) už ve středu.
Demokraté na svém sjezdu zdůrazňovali zejména právě to, co mnozí považují za patologické rysy Trumpovy osobnosti — od narcismu přes nedostatek empatie, až po rasistické sklony.
"Není to jen produkce oxidu uhličitého, ale máme v životním prostředí dusičnany, hnojiva a acidifikace oceánů. Lidí je hodně, hodně máme také dobytku,“ vysvětluje host Osobnosti Plus.
Nedělní zemské volby v Durynsku se můžou zapsat do poválečné historie Německa. Dvě donedávna nejsilnější strany v nich celkem získaly ani ne třetinu hlasů – úspěch naopak sklidila dvě protestní hnutí.