„Chceme žít při vědomí, že budeme vychovávat děti, které určitě pak budou bojovat? Protože Rusko znovu přijde, pokud jej nevrátíme na jeho místo,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Američtí představitelé se až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
„Mír nebyl nevyhnutelný, na to nikdy nemůžeme zapomenout,“ prohlásil americký prezident v projevu před několika desítkami lidí v areálu univerzity v Ulsteru.
Rusko jako agresor musí podle německého kancléře Olafa Schulze učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Řekl to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem.
Máme se tedy Ruska bát? Přesně to by si kremelský car přál. Když už jeho země nevzbuzuje respekt, tak ať šíří alespoň hrůzu a děs. Dlužno dodat, že se mu to začíná dařit.
„Útočná válka s cílem získat jakékoli teritorium je v mezinárodním právu zakázaná, neakceptovatelná. A navíc jde o situaci, která je dlouhodobě velmi nestabilní,“ upozorňuje Michal Smetana.
Obě země nemají od konce druhé světové války oficiální dohodu o míru. Její dosažení komplikuje mimo jiné otázka Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po konci druhé světové války.
Jana Poláčková byla teprve třetí Češkou, která vyrazila na mírovou misi OSN v Africe jako vojenský pozorovatel. Dva roky zkušeností popsala v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Odchod z Ruska nebo omezení aktivit ohlásilo již přes 450 zahraničních společností. Rusko se ale částečně adaptovalo už po roce 2014, za dovolenou nebo auto si připlatí už nyní.
Americká firma tak uzavřela skulinu, s jejíž pomocí ruští uživatelé službu Apple Pay používali. Své působení v Rusku ukončí i švédská streamovací platforma Spotify, které vadí nově přijaté zákony.
Zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland, v neděli řekl, že „mezinárodní společenství hraje klíčovou roli a nyní musí přijmout opatření, která stranám umožní ustoupit z prahu“.
Spojené státy reagovaly na útok povstalců, kteří v noci na středu zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kunduz na severu a Urazgán na jihu země.
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž v krátkém televizním vystoupení Libyjce vyzval tomu, aby „otočili list“ a „upustili od svárů, sevřeli řady k cestě ke stabilitě a míru“.
Na ukončení bojů se shodli na jedné straně separatisté z jihu Jemenu, soustředění kolem největšího jemenského přístavu Aden a na druhé straně vláda prezidenta Abdarabbúa Mansúra Hádího.
Podle tiskové zprávy Institutu pro hospodářství a mír se celosvětový index mírně zlepšil poprvé po pěti letech, když 86 hodnocených zemí dosáhlo lepšího výsledku, zatímco 76 se jich zhoršilo.
Papež se tradičně modlil za válkou zasažená místa po celém světě, zmínil Blízký východ i Ukrajinu. Ve svém poselství František oslovil i mladé křesťany.
Dvě miliardy dolarů – tolik bychom zaplatili za mír, spočítala Scilla Elworthyová, třikrát nominovaná na Nobelovu cenu. „Myslíte si, že je svět rozdělený? Zkuste si žít ve studené válce," vzkazuje.