O přistání tehdy informoval i Československý rozhlas. Sonda vážila 600 kilogramů a nesla dalších 29 kilogramů přístrojů. Život na Marsu však nepotvrdila.
Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba 80 000krát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu.
Vrtulník Ingenuity vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou již devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj totiž překonal všechny své dosavadní rekordy.
Pro Kimbrougha a Pesqueta šlo již o třetí práci v otevřeném kosmu během deseti dnů. Minulou středu a v neděli instalovali první ze dvou solárních panelů.
„Planeta je zajímavým úkazem, protože se mnohem více podobá nějaké planetě, která by mohla sousedit Zemi, a to hlavně kvůli tomu, že ve srovnání s jinými exoplanetami, TOI-1231 b je dost chladná."
Technické problémy vrtulník potkaly v závěru šestého letu 22. května. Stroj přidával rychlost a nakláněl se a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie, nicméně bezpečně přistál.
Cílem projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. Vyvrcholení misí NASA očekává mezi lety 2028 a 2030.
NASA by chtěla s pomocí hub vymyslet stanoviště, která by sama rostla na Měsíci nebo Marsu. Bylo by to jednodušší, než tam dopravovat potřebný materiál ze Země.
Ingenuity má tentokrát dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu a nad zemí setrvat kolem 140 vteřin. Stroj také poprvé přistane na místě, které předtím „neprohlédl“ při svých předchozích letech.
„Čína poprvé zanechala stopu na Marsu,“ uvedla agentura Nová Čína. Přistání na Marsu označila za důležitý krok v čínském vesmírném programu. Robotické vozítko váží zhruba 240 kilogramů.
Její cesta zpět potrvá zhruba dva roky. NASA během této doby plánuje ještě další dva podobné projekty. K jiným vesmírným tělesům zamíří letos a příští rok dvě sondy.
NASA rovněž poprvé zveřejnila zvukový záznam Ingenuity pořízený Perseverance při čtvrtém letu vrtulníku. Zda se zaznamenat zvuk podaří, nebylo jisté, a to nejen kvůli osmdesátimetrové vzdálenosti.
Američtí a evropští vědci z centra CNEOS dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou.
Předchozí tři lety Ingenuity z 19., 22. a 25.4. byly úspěšné. Laboratoř tento týden na svém webu informovala, že při čtvrtém letu vrtulník měl předvést možnosti využívání průzkumu ze vzduchu.
Jedná se již o sedmé cvičení podobného druhu. Cvičení v roce 2019 skončilo tak, že se sice podařilo odklonit asteroid mířící na Denver, avšak pouze tak, že zamířil na New York a celou oblast zničil.
Výroba kyslíku na Marsu je klíčová nejen pro pobyt astronautů na planetě, ale také pro pohon raket při cestě nazpět na Zemi. Výroba kyslíku na místě by tak výrazně zjednodušila logistiku misí.
Ingenuity dorazila na povrch rudé planety jako součást průzkumného roveru Perseverance. Měla vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém.
Přesto, že se jednalo o první start nového vesmírného dopravního prostředku, vydala se Columbia na svoji dva dny, šest hodin a dvacet minut dlouhou misi rovnou s dvoučlennou posádkou.
Předběžný termín prvního letu Ingenuity americká vesmírná agentura původně stanovila na tuto neděli. Na základě údajů, které z vrtulníku dostala v pátek pozdě večer, se však NASA rozhodla let odložit.
Ruský koráb odstartoval k Mezinárodní vesmírné stanici tři dny před šedesátým výročím letu, jenž vynesl do vesmíru prvního člověka - sovětského kosmonauta Jurije Gagarina.
Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak budou muset vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.
„Vypadá jako helikoptéra. Má samozřejmě čtyři ližiny. Je velká asi jako dvě krabice od bot. Bavíme se tedy o jakémsi malém dronu, který helikoptéru připomíná. Váží asi 1,8 kg.“
Vrtulník dopravil na povrch rudé planety rover Perseverance. Ingenuity, vážící 1,8 kilogramu, se pokusí udělat v řídké atmosféře Marsu několik kontrolovaných „skoků“ a zachytit při tom okolí na video.