„Byla jsem jako robot, dělala jsem všechno automaticky. Jeho reakce mě unavovaly, tak abych tomu předešla, přestala jsem říkat ‚ne‘. Neříkala jsem nic. A on to bral jako souhlas,“ říká Lucie.
Partner vytvořil seznam trestů, které mohl kdykoliv uplatňovat, ale bití se postupně přeneslo ze sexu do běžného života. Také se začal rozhodovat podle vlastní nálady, jestli se Táňa něčím provinila.
Julie se zachovala, jak nejlépe mohla, hodnotí odbornice: „Zachovala se jako někdo, kdo chce přežít útok. Neutíkala, smlouvala, komunikovala s pachatelem. Nevyhrožovala. Tím si zachránila život.“
„Šlo to hrozně pozvolna. Ze začátku jsem nevnímala, že je něco špatně. A pak už s tím nešlo nic dělat,” říká hrdinka třetí epizody podcastu Hranice násilí Daniela.
„Byla jsem v tom bezvládném stavu, kdy se hodně opilý člověk cítí zvláštně, všechno se točí, cítí se těžký. A v ten moment, kdy už jsem spala, jsem se probudila, nade mnou byl spolužák a svlékal mě.“