Porota ocenila jeho román At Night All Blood is Black (francouzsky Frère d’âme) inspirovaný službou jeho senegalského pradědečka v první světové válce na straně koloniální Francie.
Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko způsobilo v letech 1904 až 1907 smrt 75 000 až 100 000 domorodců z kmenů Hererů a Namů.
Zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů prováděli za první světové války vojáci Osmanské říše. Předchozí američtí prezidenti si termínem genocida nechtěli pohněvat spojenecké Turecko.
Českoslovenští legionáři za první světové války opanovali obrovskou část Sibiře, aby se pak před sto lety vrátili do vlasti a ovlivnili politické a společenské klima první republiky.
„Křehká rovnováha ve vysokohorských ledovcových prostředích byla přemožena postupem globálního oteplování,“ uvádí studie. Nabídla 12 návrhů, jak čelit klimatickým výzvám.
Na některých místech v Británii tehdy došly rakve a přibývalo zavřených škol. Podobně jako dnes byly za šiřitele nákazy považovány děti a převládal názor, že uzavření škol je nezbytné.
V roce 1918 byl na území tehdejšího Československého státu prostor i pro sport. A to navzdory tomu, že velká část členů tehdejšího hlavního hnutí České obce sokolské byla ještě v zahraničních legiích.
Aviatika, konstruktéra a letce Jana Kašpara asi znají skoro všichni. Ovšem pilota Jana Čermáka už málokdo. Přitom právě Čermák byl průkopníkem českého letectví ještě před proslulým Janem Kašparem.
„Láskyplně promyšlený život obyčejného člověka, jehož život byl navždy poznamenán první světovou válkou.“ Tak popsal Válku a terpentýn magazín The Economist.
Učebnicově známá fakta: sarajevský atentát, při kterém byl zavražděn následník habsburského trůnu a také generál arcivévoda František Ferdinand d´Este (a jeho manželka Žofie).
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Paměť národa zdokumentovala svědectví posledního legionáře Aloise Vocáska, který zemřel v roce 2003 ve věku 107 let. Dokumentaristé získali unikátní kreslený deník legionáře.
Jsou to paraziti v nejširším významu toho slova: od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A nadbytek virů dokazuje, že se jedná o úspěšnou strategii.
„Byla to taková zajímavá postava, drobná stařenka to byla, a velice příjemná,“ vzpomíná místní badatel Pavel Vomela, který se životem Marie Maškové z Havlíčkobrodska zabýval.
V souvislosti covidem-19 zemřelo v USA od vypuknutí epidemie 116 850 lidí, válka z let 1914 až 1918 si podle oficiálních údajů vyžádala na straně USA 116 516 mrtvých.
Kousek od náměstí v Počátkách, hned u rybníka, stojí velký rohový dům. V roce 1914 si ho od renomovaných pražských architektů nechal navrhnout místní továrník.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Souprava se jmenuje Legiovlak a jde o muzeum na kolečkách, které připomíná hrdinství 160 tisíc vojáků, kteří v první světové válce a ještě dva roky po ní bojovali za Československo v zahraničí.
Československá obec legionářská dostává od potomků legionářů fotografie, medaile anebo zápisníky. Část exponátu mohou lidé vidět v Muzeu legií anebo mohou navštívit putovní výstavu Legiovlak.
FBI Seboldovi změnila identitu, ale roky vypětí se podepsaly na jeho zdravotním stavu: projevila se u něj maniodepresivita, se kterou byl v roce 1965 umístěn do léčebny. Z té už do smrti nevyšel.
V Rusku bojovali českoslovenští vojáci na straně států Dohody. Po vítězství bolševiků se začali stahovat do Vladivostoku, odkud se vydali na cestu domů. Návrat do vlasti však nebyl jednoduchý.
Před 101 lety skončila první světová válka. Na 11. listopad připadá i Den válečných veteránů, kteří se zapojili do boje za svobodu a demokracii. Tento den se v Česku slaví jako významný od roku 2001.
Pro rezoluci, která není právně závazná, ale vyjadřuje postoj sněmovny k arménským obětím Turky organizovaných čistek v Osmanské říši během první světové války, hlasovala drtivá většina kongresmanů.
Snímek 1917 zachycuje v reálném čase dvojici mladých britských vojáků, kteří se na sklonku první světové války pokoušejí doručit zprávu, která má zachránit životy bezmála dvou tisíců mužů.
Francie si bude každoročně 24. dubna připomínat genocidu Arménů v Osmanské říši. Jako genocidu masakr stovek tisíc Arménů během první světové války Paříž uznala přes protesty Turecka již v roce 2001.