Rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Podle Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500. Nejhorší je to v Baltském moři, kde je téměř čtvrtina dna bez života.
Mrtvé zóny tvoří víc než čtvrtinu dna Baltského moře. Známá už je i první oběť – treska obecná. Úřady se ji snaží chránit zákazem lovu. Její populace už je ale značně zdecimovaná.
Status právnické osoby by měl řece zajistit možnost, aby mohla být zastupována před soudem. A to třeba v případech, jako byl ten loňský, kdy náhle uhynulo velké množství ryb.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Po vykulení totiž hladoví a většina jich uhyne, jihočeští vědci ale přišli na to, jak jim zajistit kvalitní potravu.
Příznaky otravy jsou podle starosty nedaleké obce Bidart Emmanuela Alzuriho „mírné a samy přejdou“. Jsou ale podobné příznakům covidu-19, což u lidí vzbuzuje otázky, píše AFP.
Výpary z fermentačních nádob odchází do velkých tanků, ve kterých je voda s řasami. Ty mění oxid uhličitý na organické látky pro svůj růst a také kyslík. Čím déle tanky stojí, tím jsou zelenější.
Obyvatelé Kamčatky již od září upozorňovali na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, utrpěli popáleniny a zvraceli.
Za komplexní analýzu mikroorganismů na fasádách zateplených domů a za vývoj technologie na jejich eliminaci získali vědci z liberecké univerzity spolu s firmou Pragotherm cenu Vizionář.
Letadla by mohla v budoucnu létat na palivo vyrobené z řas. Na to, jak získat potřebnou surovinu, přišli jihočeští vědci v Třeboni. Za svůj výzkum byli dvakrát nominovaní na cenu ENI - často nazývanou Nobelovou cenou za výzkum energií.
Unikátní vědecké laboratoře vznikly v jihočeské Třeboni. Ve starém barokním mlýně mají špičkové centrum na výzkum řas, sinic a bakterií. Jde o jediné místo v České republice, kde se ve velkém množství pěstuje dnes tolik populární zelená řasa Chlorella.
Budou v budoucnu vyrábět rostlinné řasy palivo do aut? Možná ano, pokud se najde firma, která využije výsledků právě dokončeného výzkumu. Prováděli ho pracovníci liberecké spalovny, kteří v těchto dnech svůj výzkumný úkol úspěšně obhájili před špičkovými odborníky.
Skupina expertů na polární ekologii z Jihočeské univerzity dnes odlétá na expedici Svalbard 2012. V jedné z nejseverněji položených výzkumných stanic na Špicberkách se až do září vystřídá postupně 25 výzkumníků z oborů botanika, zoologie, geologie nebo klimatologie.
František Skála je zřejmě jediným výtvarníkem na světě, který tvoří lidské hlavy z mořských řas. Metodu z řasy kelp, kterou vyvrhuje oceán poblíž San Franciska, sám vymyslel a zabývá se jí už dvacet let. Právě tato jeho díla spolu s fotografiemi ze západního pobřeží Spojených států amerických je možné vidět v pražské Galerii Smečky.
