Z Česka až k Baltu. Lidé pochodují podél řeky Odry, chtějí pro ni získat status právnické osoby
Vědci na řece Odře zaznamenali první letošní případ úhynu ryb. Loni jich v ní kvůli rozkvětu zlatých řas uhynuly stovky tun. V Polsku poté vznikla iniciativa Osoba Odra, která chce pro 800 kilometrů dlouhou řeku získat status právnické osoby a tím třeba i zastoupení u soudu. Na podporu akce uspořádala pochod podél toku řeky – od jejího pramene v Česku, až k jejímu ústí v Baltickém moři. První účastníci pochodu podél Odry vyrazili 20. dubna.
Je devět hodin ráno, vesnička Szumiłowo u Kostrzyna nad Odrou, a podél silnice jde dvojice žen. Jedna má na zádech bílou plachtu s modrým nápisem Osoba Odra. Alicja a Marta absolvují svůj pochod na podporu iniciativy, která má za cíl hraniční řeku mezi Německem a Polskem chránit.
„Jsme na cestě druhý den, ale ještě čtyři půjdu, takže dohromady mám v plánu jít šest dní. Pochod za Odru trvá od dvacátého dubna a každý den na trase někdo jde – někdy jeden člověk, dvojice, někdy celá skupina,“ vypráví Alicja s vlajkou na zádech. Včera ušla 25 kilometrů, během dne ji čeká 23 kilometrů.
„Včera byly takové průtrže mračen, že jsem byla úplně promočená. Naštěstí, když jdete s lidmi, se kterými je vám veselo, to špatné se dá překonat. Bylo nám spolu hezky,“ pokračuje ve vyprávění. Večer strávila u lidí, kteří podpořili pochod tím, že nabídli ubytování. Alicji taky půjčili fén, aby se mohla usušit, hlavně si vysušit promočené boty.
Reakce na úhyn ryb
Alicja přijela k Odře z Poznaně, města, které leží na řece Vartě – přítoku Odry. Vystudovala biologii a dřív pracovala jako učitelka. I Marta vystudovala biologii, ale živí se jako datová analytička ve Varšavě. Část její rodiny ale od Odry pochází.
„Ta loňská tragédie na řece mě opravdu zasáhla. Tak jsem pro Odru chtěla něco udělat, i kdyby to bylo jen symbolické,“ popisuje vědkyně.
V srpnu 2022 v Odře uhynulo asi dvě stě tun ryb, ale taky obrovské množství mlžů, raků a volně žijících živočichů včetně bobrů. Jako příčina je nejčastěji uváděný rozkvět toxických řas prymnesium parvum – takzvaných zlatých řas. Ty se běžně vyskytují v ústí řek do moře, kde se mísí sladká voda se slanou.
Jak se mohly v místech středního i dolního toku rozšířit popisuje prostřednictvím aplikace zoom člen skupiny Plemię Odry Gaweł Adrzejewski.
„Loňská katastrofa je výsledkem desetiletí našeho chování k polským řekám, našeho zanedbávání jejich stavů. A neskončila ve chvíli, kdy se o Odru přestala zajímat média. Ani ve chvíli, kdy klesly teploty. Ta katastrofa trvá. Slanost Odry je obrovská. V některých místech je salinita vody vyšší než v Baltu,“ varuje Andrzejewski.
Osoba Odra
Plemie Odry vytvořilo iniciativu Osoba Odra, která má za cíl získat pro řeku status právnické osoby.
„To je instrument, se kterým se v demokratických zemích setkává často a dlouho. A zajišťuje určitá práva. V Polsku, ale i jiných evropských zemích jsou právnickými osobami třeba hospodářské společnosti, podnikatelské subjekty, nadace, korporace. Organizace, které mají vliv na životní prostředí,“ popisuje koordinátor pochodu a hned taky dodává, proč by na status měla mít nárok i řeka, která tvoří hranici mezi Polskem a Německem.
Polská část Odry prožívá nejhorší ekologickou katastrofu. Z vody už vylovili přes 200 tun mrtvých ryb
Číst článek
„Odra není fyzickou osobou, není člověkem. Je úplně jiným druhem organismu. Status právnické osoby by pro ni znamenal například právo být zastoupená u soudu v řízeních týkajících se jejího poškození,“ podotýká.
Členové iniciativy Osoba Odra se inspirovali na Novém Zélandu. Maorům se podařilo získat statut právnické osoby pro posvátnou řeku Whanganui. Trvalo to 170 let.
„Doufám, že to bude v případě Odry rychleji. Na Novém Zélandu proces dlouho ovlivňoval vztah koloniální vlády k původním obyvatelům. Polsko je demokratickou zemí, právním státem, který přiznává svým obyvatelům rovná práva. Chránit řeku je požadavkem těchto obyvatel, kteří žijí podél Odry a jejichž životy jsou s řekou spojené,“ dodává Andrzejewski.
Skupina vytvořila návrh zákona, který chce s podporou veřejnosti předložit dolní komoře Parlamentu. Na jeho podobě spolupracovala s profesorem práva Jerzym Bielukem.
Na podporu návrhu vznikla petice, kterou podepsalo přes 13,5 tisíce lidí. Veřejně iniciativu podporuje taky držitelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuk.
Mezinárodní pochod
Dvě ženy na trase pochodu na podporu Odry nakonec vyrazily po silnici, ze které jsme konečně sešly. Ocitly jsme se na úzké prašné stezce, která vede plochou, ale krásnou krajinou. Je porostlá svěže zelenou trávou a různými bylinami.
V porostu jsme dokonce zahlédly lišku. Rostou tu ale taky vysoké stromy a po levé ruce máme Odru, která se po těch rovinách rozlévá a meandruje, vytváří jezírka a tůňky.
Alicja jako bioložka popisuje, co všechno kolem sebe můžeme vidět a upozorňuje i na množství ptáků kolem vody. „Odra je jako řeka součástí koloběhu vody v krajině a tak taky musí fungovat,“ popisuje, co pro ni řeka znamená.
„Taky je to krásný kus přírody. Včera, když jsem stála v tom dešti na břehu a čekala, až mě kolegyně ze skupiny vyzvednou na loďce, vlastně jsem si to i užívala. Byla jsem tam jen já, řeka, příroda kolem a to ticho. Bylo mi hezky, i když tak pršelo,“ dodává.
A doplňuje ji i Marta. „Odra je důkazem toho, jakou má příroda sílu. A podle mě bychom ji měli chránit jako celek, ne jen její kousíčky. Je to něco komplexního a uceleného. U řek takovou celistvost můžeme sledovat lépe, než u jiných ekosystému,“ upozorňuje.
Obě ženy mají před sebou ještě několik dní pochodu. Během dne se k nim připojí i skupinka Poláků a Němců. Jedni nabídli občerstvení, druzí převoz na kánoích v místech, kde je přechod obtížný a po deštích by v terénu mohly uvíznout.
Pochod, který má kolem tisíce kilometrů, totiž kromě chodců spojil i desítky dalších dobrovolníků, kteří iniciativu podpořili třeba tím, že nabídli ubytování nebo stravu.
