„Je zjevné, že Petr Pavel není expertem v oblasti ústavního práva. Zvolil přístup, který dává logiku. To jest, pokud nevím, vytvořím tým, který mi poradí,“ vysvětluje politolog Lubomír Kopeček.
Předsedu Ústavního soudu jmenuje prezident ze stávajících soudců instituce. V letošním roce končí mandát nejen Rychetskému, ale i jeho dalším šesti kolegům.
Například Jaromír Jirsa nejstručněji vystihl, proč by jmenování nepřijal. „Ten uvažovaný akt považuji za nicotný, neslušný, nedemokratický a hrubě v rozporu s duchem Ústavy,“ uvedl.
„Spolupracoval jsem s ústavními soudci a působil jsem jako pedagog i manažer. Myslím, že právě to mohlo senátory přesvědčit,“ říká Svatoň. Čeká na jmenování ústavním soudcem.
Zeman původně na místo po Šimáčkové navrhoval advokáta Petra Poledníka, ten ale v roce 2022 v Senátu potřebnou podporu nezískal. Svatoň získal v tajné volbě 57 ze 68 odevzdaných senátorských hlasů.
Do funkce nového ústavního soudce navrhuje prezident Miloš Zeman brněnského advokáta Petra Poledníka. Má nahradit soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která odešla k Evropskému soudu pro lidská práva.
Prezident Miloš Zeman navrhl jako náhradu za Kateřinu Šimáčkovou bývalého místopředsedu České advokátní komory Petra Poledníka. Předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského mrzí, že nenavrhl ženu.
V české justici zůstanou po konci roku 2021 neobsazené dva důležité posty. Jeden na Ústavním soudu a mandát na konci prosince skončí i předsedovi Nejvyššího správního soudu.
Vysvětluje, že soudy nemohou rozhodovat o konkrétních opatřeních a něco občanům přikazovat. Mají ale kasační pravomoc, tedy možnost rušit rozhodnutí veřejné správy, která nejsou v souladu se zákonem.
Soud se zabývá stížnostmi států, nevládních organizací či skupin jednotlivců na porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Zasedá v něm 47 soudců, jeden za každý členský stát Rady Evropy.
Středeční nález byl podle předsedy soudu většinovým rozhodnutím patnáctičlenného pléna, pro které hlasovalo 11 soudců. Rychetský ani nebyl soudcem zpravodajem - nález připravoval Jan Filip.
Kandidáti na soudce Ústavního soudu mohou do funkce nastoupit jedině v případě, že je horní komora schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
„Za situace, kdy měsíčně dostane k rozhodnutí 26 nových věcí, se však další zvyšování výkonnosti limitně blíží hranici lidských možností,“ míní generální sekretář soudu Göttinger.
Gerloch se bohužel začal v poslední době k odmítnutí své nominace vyjadřovat v médiích. A to způsobem, který dává za pravdu kritikům, kteří tvrdili, že Ústavu chápe velmi účelově.
Aleš Gerloch dostal ve středeční tajné volbě 19 z 64 hlasů, podle Miroslava Antla to lze označit za debakl. „Myslím si, že je tam velká zášť vůči navrhovateli," říká.
Není jisté, že nominace Aleše Gerlocha bude úspěšná. Proti ní se už veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21 mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost Zemanovým postojům.
Slovenská vládní strana Smer hrozí, že kvůli volbě ústavních soudců vypoví koaliční stranu. Její koaliční partner Most-Híd totiž plánuje podpořit některé kandidáty navržené opozicí.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se měl podle Zemanova televizního vyjádření zeptat soudce Filipa na to, proč prezidentský návrh leží u soudu už dva roky.