Antimonopolní úřad pozastavil nákup aut pro výsadkáře, přezkoumá zadání zakázky
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se dostala na stůl další armádní zakázka. Dvě firmy se ohradily proti tomu, jak ministerstvo obrany nakupuje lehká útočná vozidla pro 43. výsadkový pluk. Serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu to potvrdila mluvčí úřadu. Snahy nahradit zastaralou techniku běží už několikátým rokem. Chrudimští výsadkáři jezdí ve stejných autech od roku 2009, ke kterým navíc patří ještě sovětské zbraně.
Chrudimští výsadkáři si budou muset se starými auty vystačit déle, než čekali. Ministerstvo obrany sice vypsalo veřejnou zakázku, ve které pro ně poptává 159 nových lehkých útočných vozidel, tou se ale nyní zabývá antimonopolní úřad, který zakázal smlouvu uzavřít.
„S ohledem na nutnost zajistit účel řízení, úřad uložil zadavateli předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na tuto veřejnou zakázku,“ potvrdila serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu mluvčí úřadu Milena Marešová s tím, že rozhodnutí úřad vydal 20. července.
Zakázka na nové vybavení. Chrudimští výsadkáři chtějí 159 nových útočných vozidel
Číst článek
Předcházelo tomu podání námitek zbrojařskými společnostmi LPP, s. r. o., a Colt CZ Defence Solutions ze začátku června. Obě si stěžují na postup zadavatele, tedy ministerstva obrany, a obě se k záležitosti dále odmítly vyjádřit.
Mluvčí Colt CZ Group Eva Svobodová pouze doplnila, že firma podala návrh na přezkoumání zadávací dokumentace.
Podle mluvčí antimonopolního úřadu Marešové nelze předjímat výsledek přezkoumání, nyní má úřad 60 dní na rozhodnutí. To ale podle hlavního analytika protikorupční organizace Transparency International Marka Chromého nemusí stačit.
„Z podnětu úřadu je zjevné, že není zcela neodůvodněný a v neposlední řadě se ÚOHS domnívá, že na posouzení bude potřebovat víc času, než je běžné. Úřad má ve standardních případech pořádkovou lhůtu 60 dní. Ta ale není v komplikovaných případech reálná, což bych v tomto případě očekával. Proto úřad sáhl k předběžnému opatření (tedy zákazu podpisu smlouvy – pozn. red.),“ řekl Chromý Českému rozhlasu.
Ministerstvo obrany odmítlo nákup komentovat s tím, že výběrové řízení stále probíhá.
Nové budovy a hangáry. Nákup stíhaček F-35 si vyžádá i úpravy vojenského letiště v Čáslavi
Číst článek
„Lze jen potvrdit, že zakázka je skutečně aktuálně v šetření ÚOHS a ministerstvo obrany poskytuje v tomto řízení maximální součinnost. Po vydání verdiktu antimonopolního úřadu rozhodneme v návaznosti na výsledek o dalších krocích,“ sdělila Českému rozhlasu mluvčí obrany Simona Cigánková.
Některá média navíc poukazují na možný vliv prvního náměstka ministryně obrany Františka Šulce na celou zakázku. Než přišel se šéfkou resortu Janou Černochovou (ODS) na ministerstvo, podnikal společně se zbrojařem Jiřím Sauerem.
Sauer vlastní také prostřednictvím L.P.P. holding, a. s., vlastní firmu LPP, s. r. o., která v Česku zastupuje britskou společnost, jež vyrábí lehká útočná vozidla Supacat. LPP původně projevila zájem se přihlásit do tendru, nakonec se to nestalo, jak řekl její jednatel Miroslav Žižka deníku E15. Místo toho se firma obrátila na antimonopolní úřad.
Černochová jakýkoliv Šulcův vliv na zakázku opakovaně odmítla.
Co místo kajmanů?
Vojáci 43. výsadkového pluku, který vznikl původně z výsadkového praporu v roce 2020, v současnosti používají vozidla Land Rover Defender 130 Kajman, která dostali v roce 2009.
Ta jsou zastaralá, nemají dostatečnou balistickou ochranu, součástí jsou navíc ještě sovětské zbraně.
Řehka a Landovský po summitu: Ukrajinci nám krví kupují čas. Nové obranné plány NATO jsou revoluční
Číst článek
„Například automatický granátomet AGS-17 se v naší armádě už ani nesmí používat. V případě vážného konfliktu munici sice máme, ale na nic víc není. Zbraně jsou opravdu staré a poruchové, takže s nimi už ani necvičíme,“ řekl už dříve velitel výsadkářů plukovník Jiří Líbal Radiožurnálu.
Čím kajmany nahradit, se začalo řešit už v roce 2018. O dva roky později ministerstvo provedlo průzkum trhu, do kterého se přihlásilo 12 zájemců se 14 nabídkami.
V roce 2021 ministerstvo odhadovalo, že hodnota zakázky bude 5,6 miliardy korun.
Jak uvedl minulý pátek deník E15, do vlastní veřejné zakázky, kterou obrana vypsala v říjnu 2022, se ale nakonec přihlásili jen čtyři zájemci. Nyní nákup stojí.
„Přezkoumání úkonů zadavatele automaticky neznamená, že zadavatel udělal něco špatně. Jde o podobný úkon jako prověřování policií,“ říká analytik Chromý. Dodává ale, že nejde o první nákup ministerstva obrany, který doprovází komplikace.
Do boje, ne do kanceláře. Armáda modernizuje výstroj, vojáci dostanou maskáče v novém střihu
Číst článek
„Ministerstvo obrany má za sebou řadu pochybení ve veřejných zakázkách. Pokud ÚOHS vydal předběžné opatření, a tedy si vyhodnotil, že návrh na přezkoumání není neodůvodněný, pak by se ministerstvo mělo samo sebe ptát, kterými svými kroky takový postup některému z účastníků zakázky umožnilo, protože i kdyby nebyl návrh na přezkoumání úspěšný, tak stále způsobí zpoždění akvizičního procesu,“ upozorňuje Chromý.
Nedávno podnět k antimonopolnímu úřadu podala kvůli jinému nákupu, tentokrát bojových vozidel pěchoty pro 7. mechanizovanou brigády, firma Defence Export.
V roce 2021 pak ÚOHS dokonce obraně vyměřil půlmiliardovou pokutu za pochybení při nákupu vrtulníků.
