Vláda chce snížit deficit rozpočtu o 80 miliard. ‚Otočení kormidla bylo nutné,‘ potvrzuje šéfka rady

Vláda by ve středu měla schvalovat návrh rozpočtu na letošní rok. Detaily nejdůležitějšího zákona zatím kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nezveřejnil. Oproti původnímu návrhu vlády hnutí ANO a ČSSD chce ale šetřit. Deficit by se měl podle vlády snížit na 280 miliard korun. Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová její postup schvaluje. V rozhovoru pro Radiožurnál řekla, že nižší deficit pomůže v boji s inflací.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA/Profimedia

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) si večer pětikoalice potvrdila parametry rozpočtu, na kterých se dohodla minulý týden. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dřív uvedl, že schodek rozpočtu má klesnout zhruba o 100 miliard na 280 miliard korun. Ve výdajích prý současná vláda našla úspory za téměř 80 miliard. Je to pro českou ekonomiku dobrá zpráva?
Řekla bych, že ano, protože otočení kormidla bylo nutné a tento návrh to otočení jednoznačně potvrzuje. Protože kdyby se rozpočet zase pohyboval v deficitu ke 400 miliardám korun, tak už by vládní dluh velice brzy překročil tři biliony. Připomeňme si, že za poslední tři roky se zvýšil o nějakých více než 800 miliard korun a to není udržitelné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Jiřího Chuma s šéfkou Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou o chystaném rozpočtu a vládních škrtech

Kabinet taky počítá s tím, že díky vývoji ekonomiky vybere víc peněz třeba ze sociálního pojistného nebo z DPH. Chce je využít na mimořádné zvýšení důchodů, příspěvku na bydlení nebo na kompenzace pro podnikatele. Je podle vás reálné, že takový plán skutečně vyjde?
Myslím, že v zásadě ano, protože příjmy státního rozpočtu budou určitě díky vyšší inflaci vyšší, než se ještě před několika měsíci čekalo, a tím pádem těch 60 miliard korun je reálných především díky DPH a také vyšším mzdám. Samozřejmě že inflace z příjmů určitě ukousne nějaké sociální výdaje na bydlení, příspěvky v hmotné nouzi. Jde o určité spojené nádoby.

A o těch výdajích vláda vlastně mluví. Mimořádné zvýšení důchodů je ukotveno právně, bude stát téměř 20 miliard korun a je dobře, že vláda tvoří rezervy a nepočítá okamžitě s tím, že těch 60 miliard by započítala do snížení deficitu kompletně, ale pouze jejich část.

Zdravotnické odbory vstupují do stávkové pohotovosti. Nelíbí se jim chystané škrty na hygienických stanicích

Číst článek

Nejsou ty škrty na ministerstvech příliš velké? Třeba ministerstvo zdravotnictví by mělo přijít asi o 5,8 miliardy, resort dopravy by měl mít rozpočet nižší o devět miliard. Není to v době pandemie a nejisté ekonomické situace riskantní?
Opět bych souhlasila s vládou, protože vláda dodržela slib v tom řádovém snížení výdajů. Konkrétně co se týče zdravotnictví, tak tady během posledních dvou let došlo k velkému nárůstu výdajů do zdravotnictví, došlo k oddlužení nemocnic, zvýšily se platy zdravotníků, byly tam vyplaceny – samozřejmě zasloužené – dvojí odměny za covidový nápor, takže si myslím, že jestli se ušetřily tyto relativně nízké částky, tak by to nemělo ten resort nijak ochromit.

Stejně tak si myslím, že lze uvítat ušetření platů pro státní zaměstnance. Myslím, že asi osm miliard uspoří na obnovitelné zdroje. Takže nevidím velký problém, že budou také ušetřeny investice, které dosud nejsou připraveny, pokud si dobře vzpomínám.

Ještě bych zůstal u zdravotnictví. Zřejmě největší navrhovanou úsporou je zmrazení plateb za státní pojištěnce, ty by tak zůstaly na loňské úrovni. Zdravotnické odbory kvůli tomu úderem dnešní půlnoci vstoupily do stávkové pohotovosti. Nebude muset stát nakonec platby stejně navyšovat, až pojišťovny vyčerpají své rezervy?
Tohle je politická záležitost, ale připomněla bych, že platby za státní pojištěnce byly opět opakovaně navyšovány a zdravotní pojišťovny zatím mají celkově dostatečné rezervy.

300 miliard nelze ušetřit pouze škrty, vláda nás dostává do nebezpečné situace, varuje Středula

Číst článek

Samozřejmě tady mohou být některé pojišťovny, které rezervy nemají, ale určitě situace nejde řešit plošně tím, že by se zase zvyšovaly platby za státní pojištěnce všem. Tady se to bude muset řešit individuálně s pojišťovnami případ od případu. Ale rezervy celkově tady jsou.

S kroky aktuální vlády v zásadě souhlasíte. Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v reakci na zveřejněné návrhy řekl, že Fialova vláda je asociální a že škrty dopadnou na lidi i na celou ekonomiku. Co si myslíte o jeho kritice?
V tom období, kdy vláda posílala do ekonomiky peníze na dluh za nevyrobené zboží, nevykonané služby, neprovedenou práci, je inflační potenciál takhle vydávaných peněz jednoznačný a jdou na dluh, zvyšují inflaci jakožto poruchu národního hospodářství. Nevidím vážnější sociální problém, než je de facto inflace.

Takže se sníží těmi úsporami vládních výdajů také inflační potenciál a pomůže to centrální bance v boji s inflací, protože do ekonomiky bylo navíc nalito mimo nějakou naprosto nezbytnou pomoc asi půl bilionu korun, a proto máme inflační podhoubí podstatně hlubší a nebezpečnější, než ho mají ostatní evropské země.

Jiří Chum, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme