David Marek, poradce Petra Pavla v prezidentské kampani, hlavní ekonom společnosti Deloitte a možný ekonomický poradce budoucího prezidenta. Strategii týmu během kampaně popisuje v podcastu Peníze a vliv tak, že nechtěli vyloženě říkat, „já zařídím vyšší důchody, vyšší sociální dávky, nižší daně, protože by to nebyla pravda. A stejně tak jako v jiných oblastech, pan generál, dnes již zvolený prezident, říkal lidem věci na rovinu“.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 15:33 31. ledna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Budete spolupracovat s Petrem Pavlem dál?
V těchto dnech se sestavuje nový poradní tým. Zatím nebyla oznámena jména. Já o tom nemám žádné informace. Na starost to má pan Richter.

Pokud se rozhodnete, že se stanete jedním z ekonomických poradců Petra Pavla, nebo on vás přizve do týmu, nebude to nějak kolidovat s tím, že jste členem Národní ekonomické rady vlády?
Uvažoval jsem o tom zrovna dnes. Budu si to muset sám opravdu důsledně promyslet, protože teoreticky se může stát, že NERV (Národní ekonomická rada vlády) opravdu navrhne nějaké opatření vládě. Ta ho akceptuje, připraví zákon a tento zákon doputuje k prezidentovi, který bude chtít po svých poradcích, aby ho posuzovali. 

Takže si dokážu představit, že by asi nebylo ideální být na začátku i na konci, respektive hodnotit svoji vlastní práci. Takže to budu potřebovat probrat, mít chvíli na vyhodnocení, ale nejdříve by ta hypotetická situace musela vyvstat. Nevím, jestli se mnou prezident bude chtít spolupracovat, takže zatím to řešit nemusím.

Ale kdybyste tu nabídku od zvoleného prezidenta dostal, tak čemu byste dal přednost?
Opět je to složité. K té každodenní hospodářské politice se ekonom dostane spíše prací pro NERV, ale zase osobně cítím, že pracovat pro prezidenta je jistě prestižní záležitost.

Kdy vaše spolupráce s Petrem Pavlem začala? Kdo vás oslovil? Kdo vás přizval do poradního týmu?
Spolupráce začala, tuším, na konci prázdnin a vznikla tak, že mě oslovil Zdeněk Tůma, který měl na starost zajistit ekonomickou agendu v poradenském týmu s tím, že mi oznámil, které další ekonomy zamýšlí pozvat do týmu. A vzhledem k tomu, že všichni jsou mí dávní přátelé, tak to nebyl žádný problém.

Zdeněk Tůma poradní tým vedl, jestli tomu správně rozumím, ale on v něm podle mých informací pokračovat nebude.
Zatím jsem se o tom se Zdeňkem nebavil a stejně jako jste asi zachytila i vy, tak jsem někde v tisku viděl, že oznámil, že nechce pracovat dále v poradním týmu. Ale žádné bližší informace k tomu od něj nemám.

Práce týmu

Jak fungovala práce týmu? Měli jste nějaké pravidelné schůzky? Jak jste ekonomická témata probírali?
Měli jsme pravidelná setkání, která neměla nějakou předepsanou strukturu. Nicméně protože všichni byli rozumní lidé, tak se agenda vytvářela přirozeně sama, a to celkem logickým způsobem.

Nejdříve jsme zhodnotili aktuální ekonomický vývoj a nejenom ekonomický, ale obecně společenský, protože přece jenom tým pracoval v době, kdy vrcholila v Evropě energetická krize. Těmto tématům jsme se museli věnovat.

Důvody ČNB pro zachování výše úrokových sazeb jsou nedostatečné, tvrdí europoslanec Niedermayer

Číst článek

Pan zvolený prezident samozřejmě chtěl vědět, jaké to může mít dopady na ekonomiku a zda proti tomu děláme dostatek, respektive vláda chtěla naše názory.

To znamená, že na začátku byla agenda týkající se aktuálních věcí a potom se přecházelo k dlouhodobým záležitostem, které jsou spíše strukturálního charakteru pro českou ekonomiku.

Ať už se jedná o témata penzijní reformy, nastavení daňového systému, dlouhodobého vývoje české ekonomiky a aspektů, které ovlivňují, vlivu školství na ekonomiku a další. Jedná se o dlouhodobé záležitosti, které by prezident měl mít zmapované.

Měl jste pocit, že Petra Pavla jako celoživotního vojáka, člověka, který působil v obraně, že ho tato témata baví, že se o tom chce bavit? Nebo to bral jako povinnost, protože věděl, že se bez toho neobejde?
Bavilo ho to, neskutečně. Tolik papíru, kolik popsal, kolik poznámek si přitom dělal, když nás poslouchal, věci, na které se doptával. Poměrně detailní záležitosti svědčily o tom, že ten zájem je opravdu vysoký, že on nechce být jenom „nabrífovaný“, aby prolezl kampaní.

Ale že opravdu chce a svědomitě se připravuje na to, že bude prezident a že potom bude muset tyto věci řešit. To znamená, že to nebyla jenom nějaká nalakovaná fasáda pro volební kampaň, ale byla to opravdu poctivá příprava pro výkon funkce prezidenta.

Co vám utkvělo v hlavě z těch témat? Co ho zaujalo, na čem jste strávili nejvíc času?
Hodně času jsme věnovali energetické krizi, kdy samozřejmě ekonomové vědí, jaké nástroje jsou lepší, jaké jsou horší. A nutno říci, že vláda nepostupovala ideálně. Říkali jsme mu, jaké jsou správné postupy, že například cenový strop je až nástroj druhé kategorie, že se používá jako hasicí přístroj, když už nemáte co nabídnout.

Lepší je preventivně si připravit adresnější, levnější řešení. Jak mohou cenové stropy distortovat ekonomiku, jsme mu ukazovali třeba na příkladu maďarského trhu s pohonnými hmotami. Tam jsme ho varovali, že takto to může dopadnout, když si špatně nastavíte cenový strop.

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

Číst článek

Není to nástroj, který je ideálním řešením. Podobně fungovaly cenové stropy na energie třeba v Libanonu, tam to zruinovalo ekonomiku. Takže i na různých příkladech, které by byly pochopitelné, představitelné. Ukazovali jsme mu, co je a co není správné v takové situaci a opravdu ho to bavilo.

Doporučovali jste mu nějakou vlastní agendu, jakou nastolit v ekonomice, i když to nebylo jeho téma, v kterém by byl silný? Ale přece jenom měl proti sobě potom ve druhém kole už jenom Andreje Babiše, který je celoživotní podnikatel a bývalý ministr financí. Čili toto bylo jeho silné téma, právě energetika. Neustále mluvil o tom, jak je potřeba znárodnit ČEZ a zlevnit o polovinu ceny elektřiny. Jakou jste zvolili strategii, nebo mně se zdá, že jste spíše reagovali na to, co Andrej Babiš nastolil, nebo bavili jste se o tom, že chcete mít i vlastní agendu, o čem začít mluvit v ekonomice?
My jsme si celkem správně hned na začátku vymezili prostor tím, že prezident aktivně nedělá hospodářskou politiku. On je sice součástí výkonné moci, ale agenda hospodářské politiky je především výsostným hřištěm pro vládu, tudíž prezident by měl mít přehled o tom, co se děje v ekonomice.

Měl by mít přehled o tom, co mu vláda předkládá formou zákonů, které se týkají ekonomiky, aby je dokázal posoudit. A jako jakási poslední pojistka v našem systému je případně vetovat, pokud by to byl zákon, který obsahuje závažné chyby nebo závažné negativní dopady na ekonomiku. Ale neměl by být tím aktivním tvůrcem vlastní agendy. 

Ale když máte proti sobě kandidáta, který to takto autoritativně staví, že to zařídí, vyřeší, jestli se člověk potom nedostane do vleku, když na to jenom reaguje. Neuvažovali jste o tom, že budete nastolovat vlastní témata?
My jsme opravdu chtěli mít kandidáta připraveného v široké oblasti ekonomických témat. Nechtěli jsme vyloženě říkat „já zařídím vyšší důchody, vyšší sociální dávky, nižší daně“, protože by to nebyla pravda. A stejně tak jako v jiných oblastech, pan generál, dnes již zvolený prezident, říkal lidem věci na rovinu.

Žijeme sice v míru, ale válka je za hranicemi. Tak stejně tak říkal „já vím, že v ekonomice máme tyto a tyto problémy a já na ně můžu upozorňovat, můžu tlačit vládu, aby je řešila, ale sám je nemůžu řešit“. Řešit je musí vláda. Takže my jsme nechtěli slibovat nějaké vzdušné zámky, i kdyby to dělal protikandidát, tak jsme se do toho pouštět nechtěli.

Petr Pavel opakovaně říkal, že by chtěl v případě zvolení pořádat po vzoru Václava Havla kulaté stoly s experty, kterých se tehdy sám účastnil jako odborník na obranu a bezpečnost. Máte v hlavě třeba už nějaké ekonomické téma, na které byste chtěli uspořádat kulatý stůl, nebo mluvil jste o tom už třeba s Petrem Pavlem?
Šlo by o témata těch dlouhodobých záležitostí, to znamená podívat se například na fiskální udržitelnost ať už ze střednědobého horizontu, tak i z toho dlouhodobého. Naše veřejné finance jsou připravené na všechny problémy, kterým čelí a budou čelit. To by mohlo být jedno z témat. 

S tím se pojí jednak vysoký současný strukturální deficit a jednak dopady stárnutí populace nejen na penzijní systém, ale veřejné finance jako takové. Další z témat může být energetika. Jak se připravit na příští podobnou krizi, která může nastat? Jak zvýšit odolnost, stabilitu našeho energetického systému a snížit negativní ekonomické dopady.

Tady jsme zaspali v mnoha oblastech. A opět je to téma, které může prezident formou nějaké konference nebo kulatého stolu posunout dále.

Setkání s Michlem

Příští týden by se měl Petr Pavel setkat s guvernérem České národní banky Alešem Michlem. O čem obecně může nastupující prezident s guvernérem mluvit, když je ČNB nezávislá. Konzultovali jste to nějak spolu?
Myslím, že půjde spíše o formální schůzku bez nějaké konkrétní agendy. Plně si uvědomujeme nezávislost centrální banky, nicméně příští rok, tuším v listopadu, nás čeká ještě jedna výměna v bankovní radě.

A tam je samozřejmě dobré, když prezident, který má výhradní pravomoc vybrat a jmenovat nového člena bankovní rady, bude ve shodě s guvernérem, aby vznikla nějaká harmonická situace v centrální bance. Zkrátka aby tam nebyly nějaké znesvářené tábory, které spolu nebudou komunikovat, nebudou spolupracovat.

Proč berou ženy v Česku o 16 procent méně než muži? Vyspělost ekonomiky není totéž co péče, říká expertka

Číst článek

Takže možná i taková informativní schůzka v době před jmenováním nového člena bankovní rady může dávat smysl.

Myslíte, že se to může řešit už dva roky dopředu?
Může to být možná předčasné. Na druhou stranu si myslím, že teď situace nebude úplně jednoduchá a že ne úplně každý se bude chtít za současné situace hrnout do bankovní rady, tudíž ten výběr nemusí být tak jednoduchý, jako dosud býval.

Myslíte si, že by bylo vhodné, kdyby zvolený prezident zopakoval guvernérovi svůj názor, který říkal v kampani? To bylo, že považuje za chybu rozhodnutí ČNB nezvyšovat dál úrokové sazby nad současnou úroveň sedm procent. Co si o tom myslíte? Znělo by to jako ovlivňování? Podle mě tam určité riziko je.
Myslím si, že jako svůj názor na ekonomickou situaci a měnovou politiku to kandidát na prezidenta vyslovit mohl. Nicméně z pozice prezidenta si myslím, že bude asi vhodnější se zdržet a opravdu jasně deklarovat nezávislost centrální banky a nechat práci hodnocení kvality nebo nekvality měnové politiky spíše na nezávislých ekonomech.

Zvyšování sazeb ČNB je bojem proti vysoké inflaci, která byla loni na rekordních 15 procentech. Předpokládám, že Petr Pavel si názor na to, že sazby měly jít dál nahoru, utvořil na základě konzultací se svým týmem. Je to tedy i váš názor, že to je chyba, že ČNB měla pokračovat ve zvyšování sazeb? Nepřineslo by to více problémů?
Můj názor jako nezávislého ekonoma je takový, že si stačí přečíst několik posledních zpráv Mezinárodního měnového fondu. Můžete se podívat do vlastních zpráv ČNB, kde jsou výsledky jejich ekonomického modelu, který říká, že úrokové sazby měly jít na 10 až 11 procent, nikoli se zastavit na sedmi procentech.

Stejně tak se stačí podívat na to, jaké „úpravy“ doznal ekonomický model, aby to nevypadalo a nemuselo vést k tak výraznému zvyšování úrokových sazeb. A přesto i po těchto úpravách to ukazuje, že by měly být vyšší úrokové sazby. Já osobně to hodnotím jako selhání.

Je to selhání centrální banky, jakýsi způsob „neboje“ proti inflaci, zatímco inflace je dnes zásadní problém české ekonomiky. Mně se velmi líbil rozhovor, který minulý týden poskytl Tomáš Holub, člen bankovní rady, který apeluje na další zvyšování úrokových sazeb. A ten jasně říká, že centrální banka má hrát na jistotu, že vyhraje boj s inflací.

A proti tomu je možné i obětovat jednu, dvě desetinky procent růstu HDP, které by nám sebraly vyšší úrokové sazby, ale mít větší jistotu, že inflace nám v dohledné době odezní a vrátí se na dvě procenta. Nemůžeme považovat boj s inflací za vyhraný, když nám inflace klesne na čtyři, pět nebo šest procent.

To se může stát, že tam se nám usadí a zůstane dlouhodobě. Ne. Musíme v horizontu jednoho, maximálně jednoho a půl roku vidět dvě procenta, jinak máme závažný problém a ten problém bude mít na svých bedrech současná bankovní rada.

Čili i zdražení úvěrů díky růstu úrokových sazeb pro domácnosti a podniky není tak závažné jako dlouhodobě vysoká inflace.
Určitě je dobré zchladit už beztak přehřátý trh nemovitostí vyššími úrokovými sazbami a i případně kvůli tomu zpomalit třeba stavební sektor na pár čtvrtletí než si tady s sebou nést dalších několik let třeba pětiprocentní inflaci.

Ještě jedna otázka k ČNB. Dlouho se spekuluje, že do ní měl přijít Vladimír Kruliš, nynější šéf protokolu prezidenta Miloše Zemana. Původně se dokonce spekulovalo o tom, že ho tam prezident Zeman chtěl jako člena bankovní rady, což se tedy nepotvrdilo. Teď ale naopak nepřímo potvrdil Miloš Zeman, že by pan Kruliš mohl jít dělat kancléře guvernérovi Michlovi. Co si o tom myslíte?
Je to výhradně v pravomoci Aleše Michla jakožto guvernéra, koho si vybere, ale veřejnost si o tom sama udělá obrázek.

Vypadá to, že se snaží prezident uplatnit svoje spolupracovníky v nové éře po skončení jeho mandátu, nebo jako nějaký obchod s Alešem Michlem, kterého předtím prezident jmenoval do funkce guvernéra?
Myslím, že s tím musíte konfrontovat centrální banku, aby to dokázala.

Zajímá mě váš názor.
Můj názor je takový, že je to zbytečně riskantní faktor pro kredibilitu centrální banky.

Sazba daní

Od centrální banky se posuňme dál. V poslední době se hodně diskutuje o změně sazeb daně z přidané hodnoty, daní obecně, o kterých uvažuje vláda. Když zůstanu u té DPH, tam jde o to, že by místo dvou nižších sazeb deset a patnáct procent měla být jen jedna někde uprostřed, což by některé zboží zdražilo, některé zlevnilo. Petr Pavel v debatách minulý týden sloučení sazeb DPH podpořil a podle něj mu ekonomové řekli, že by to přineslo do státního rozpočtu 70 až 80 miliard korun. To byly vaše propočty? Protože ministr financí říká, že to má být rozpočtově neutrální.
Jde o to, že bychom to měli udělat tak, aby to bylo rozpočtově víceméně neutrální. My jsme to minulý týden počítali s kolegy, publikovali jsme to a neutrální sazba, snížená sazba DPH by byla těsně pod třinácti procenty, tedy pokud to vláda sjednotí na třinácti procentech. Víceméně se dá říci, že reforma bude neutrální.

Jde o to, že čím více máte komplikací v daňovém systému, tím více je tam skulin k tomu, aby někdo daně neplatil. Tím, že reklasifikuje nějakou položku do nižší sazby DPH, ačkoli by z ní měl odvádět vyšší sazbu DPH apod. A něco, čemu se říká VAT GAP, česky nedovýběr DPH, u nás dosahuje 70 až 80 miliard korun. To se dá dopočítat.

Na jedné straně víme, jaká je ekonomická aktivita, ze které se tato daň vypočítává, a na druhé straně vidíme skutečné inkaso. Tudíž jsme schopni porovnat teoretický výběr s tím skutečným.

Asi bychom snížením systému ze tří na dvě sazby nevybrali všech 70 miliard korun, ale nějakou část toho, možná pět, možná 10 miliard korun, by to navíc přinést mohlo.

Čili jenom to, že by se ten systém zjednodušil, tak by se odstranily některé daňové úniky a tím by se zvýšil výběr daní. Je to tak?
Určitě je tady větší pravděpodobnost toho, že by se vybralo spíše více, než aby se na tom tratilo. Zkrátka nedá se tím nic zkazit.

Co vy osobně považujete letos za nejdůležitější událost v ekonomice, která nás čeká? A co v té věci případně budete radit prezidentovi, pokud budete v jeho týmu?
Já myslím, že letos už konečně bude neodkladné pustit se do fiskální konsolidace. Už tady nemáme žádné zástupné problémy, které by měly přednost, jako energetická krize, která se řešila loni. Teď naopak vláda už musí začít jasně pracovat na opatřeních, která budou adresovat 200 až 250miliardový strukturální deficit veřejných financí.

To je asi zásadní téma, protože času do příštích parlamentních voleb už příliš nezbývá a na této agendě je strašně moc práce.

Prezident a ekonomika? Příští hlava státu jmenuje jen jednoho člena rady centrální banky, říká analytička

Číst článek

Jakou roli v tom může sehrát prezident, protože on žádné přímé kompetence nemá. Kde byste viděl jeho roli v takto zásadních věcech, které se budou letos řešit? Na úrovni vlády a Parlamentu.
Prezident může působit v této oblasti ve dvou rovinách. V jedné, že může vytvářet jistý tlak na vládu, na ministerstvo financí... neformální tlak. To, že bude chodit na vládu, bude se ptát premiéra, ministra financí, co v této oblasti připravují, na čem už pracují.

A ta druhá oblast potom je, že v okamžiku, kdy vláda začne připravovat taková opatření, která budou nezbytná, tak je nebude zbytečně komplikovat. To znamená, že nebude v uvozovkách házet klacky pod nohy vládě tím, že by vetoval potřebné zákony.

Vláda chce tedy snížit deficit státního rozpočtu, ale zároveň nechce zvýšit daně, které by jí přinesly další příjmy. A v tom je asi s Petrem Pavlem ve shodě, alespoň jak jsem slyšela v debatách, kde řekl, že je spíše proti zvyšování daně z příjmu fyzických osob. Je to i váš názor, nebo jste v tomto v rozporu? A je to správná cesta nezvyšovat daně?
Můj názor je, že nejdříve by se mělo začít pracovat na výdajové straně, a v okamžiku, kdy se nenajde dostatek prostředků v této části rozpočtu, tak se může ukázat, že bude nezbytné se podívat i na příjmovou stranu, to znamená na daně.

Jana Klímová, Antonín Viktora, mik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít