Rekordy ve zdražování máme za sebou. Inflace pozvolna dohořívá, říká analytička Klímová
Minulý měsíc výrazně poklesla inflace. Jídlo oproti listopadu zlevnilo o 1,5 procenta, průměrná cena benzínu byla nejnižší od ledna 2022 a dokonce klesla i cena plynu. „Pokud nepřiletí nějaká černá labuť, tak bychom měli mít skutečně ty rekordy ve zdražování za sebou,“ říká ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová.
Analytici tak výrazný pokles inflace v prosinci nečekali. Co se stalo? Čím to je, že inflace tak výrazně zpomalila?
Jednoznačně tím hlavním důvodem bylo větší zlevnění potravin. V meziročním srovnání jejich cena klesla vůbec poprvé a hlavně více, než se čekalo. Jídlo zlevnilo oproti listopadu o 1,5 procenta. A velký vliv na lepší prosincová čísla mělo také zlevnění pohonných hmot, a to skoro o pět procent. Průměrná cena benzínu byla dokonce nejnižší od ledna 2022.
Rekordy ve zdražování máme za sebou. Inflace pozvolna dohořívá, říká analytička Klímová
Ceny potravin byly v prosinci velké politické téma. Teď se ukazuje, že už v době těch ostrých diskusí klesaly. U kterých komodit v této oblasti byl pokles nejvýraznější?
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce meziměsíčně zlevnily rostlinné tuky, a to skoro o sedm procent. Velký vliv mělo ovoce, tam cena klesla téměř o šest procent. A ceny u zeleniny stagnovaly.
Přitom podle analytika bankovní asociace Jakuba Seidlera obvykle ceny ovoce a zeleniny v tomto období rostou, a to o pět až deset procent. Tohle bylo trochu součástí překvapení. A podobně překvapivě klesaly v prosinci i ceny alkoholových nápojů a některých mléčných výrobků.
Analytička Klímová: Česká ekonomika se nemůže zvednout, protože klesla spotřeba domácností
Číst článek
V prosinci se zlevnily pohonné hmoty. Naopak můžeme říci, že výrazně zdražilo bydlení — nájem o víc než sedm procent, vodné o šestnáct procent, stočné o skoro 27 procent, elektřina o 142 procent, teplo a teplá voda o 24 procent. Zaujalo tě v těch dílčích datech ještě něco dalšího?
Já si myslím, že stojí za vysvětlení právě ten velký skok u cen elektřiny. Je ovlivněný tím, že od října roku 2022 započítával Český statistický úřad do cen elektřiny vládní dotaci, která měla pomoct v tehdejší energetické krizi s cenami energií, a které se tak snížily.
Tento tarif ale byl v roce 2023 ukončený. Takže v meziročním srovnání je možné vidět takto obrovský nárůst ceny právě v posledních měsících roku. A zatímco v cenách plynu nebyl úsporný tarif vůbec, jsme svědky jeho meziročního poklesu skoro o osm procent. Pravdou tedy je, že ceny plynu šly v závěru roku více dolů.
Úsporný tarif se pro zajímavost projevil v celkové inflaci. Nebýt započítávání úsporného tarifu, byl by celkový nárůst roční inflace za rok 2023 podle propočtů ČSÚ 4,2 procent a ne, jak jsi zmiňoval, 6,9 procent.
A ještě jednu pozoruhodnost — ČSÚ poukázal na srovnání s Eurozónou. Poslední dobou se vedou diskuse o výhodách a nevýhodách eura, a zda májí měny vliv na inflaci. Míra inflace podle Eurostatu a jejich statistiky byla u nás v roce 2023 meziročně 7,6 procent.
Euro už v roce 2027? Rozhodne postoj ODS i zdraví české ekonomiky
Číst článek
Stejný ukazatel sděluje, že ve 27 zemích EU byla míra inflace 3,1 procent, tedy opravdu výrazně o více než polovinu méně. A v zemích Eurozóny, tedy tam, kde používají euro, byla roční inflace pouze 2,9 procent.
Dá se na základě těch ve čtvrtek zveřejněných dat říci, že už máme časy vysoké inflace za sebou, a už bude v tomto směru líp?
Pokud nepřiletí nějaká černá labuť, jak napsal ekonom Nassim Nicholas Zaleb ve své slavné knize Následky vysoce nepravděpodobných událostí, tak bychom měli mít skutečně ty rekordy ve zdražování za sebou.
A ekonom David Marek z Deloitte ve čtvrtek napsal, že vysoká inflace pozvolna dohořívá a měla by se vrátit k obvyklým nízkým hodnotám, s čímž se dá souhlasit.
Četl jsem, že by se inflace mohla už v lednu přiblížit k tomu dlouhodobě uváděnému dvouprocentnímu cíli. Je to reálné?
Česká národní banka (ČNB), která má většinou relativně přesné odhady, očekává, že v lednu by inflace měla začínat trojkou. Významný vliv ale budou mít samozřejmě ti obvyklí podezřelí, u nichž právě v lednu probíhá přeceňování, což jsou potraviny, energie a také další náklady na bydlení.
I malé rozdíly mezi nimi mohou ukázat, zda to bude pod tři procenta, kolem tří procent nebo něco víc.
U čeho se dá očekávat další růst cen a, co by naopak v těch příštích týdnech a měsících mělo zlevňovat?
Určitě nějaký růst cen bude u zboží a služeb, kde se od ledna zvyšovalo DPH, což bylo třeba právě vodné a stočné, nealkoholické nápoje a části lidí se tak zvýšily v lednu kvůli růstu regulovaných cen ceny elektřiny. Ne všem, ale pouze části. Takže uvidíme, co tyto věci vlastně potom udělají.
Hledáme optimum pro člověka i celou společnost, říká sociolog Prokop o nastavení důchodového systému
Číst článek
Jak rychle a jak výrazně se pokles inflace odrazí v úrocích, ať už v případě vkladů nebo spořicích účtů, tak v případě hypoték?
Tady bude záležet, jak bude pokračovat ČNB ve snižování základní úrokové sazby, kterou držela rok a půl na úrovni sedmi procent. V prosinci ji poprvé centrální bankéři snížili o čtvrt procentního bodu.
Pokud bude dál klesat inflace, bude ČNB postupovat ve snižování základní sazby, a to se samozřejmě promítne i do úročení vkladů, které mají lidi v bankách, tak ale zároveň i do úroků z úvěrů, které by se také měly zlevnit.
Včetně tedy hypotečních úvěrů. Tam u dlouhodobějších fixací vidíme v řádu desetin procent pokles už teď.
